17:12 20. června 2018
Politika
Získat krátkou URL
Alena Rajská
27443

Po obyčejném Schengenu v Bruselu plánují vojenský Schengen. Jako obranu před hrozbami. „Pokud by tedy měla existovat společná obrana členských zemí EU, pak pouze za předpokladu, že národní armády nebudou případnému velení evropské armády podčiněny,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Jiří Baťa, publicista, bývalý diplomat.

Sputnik: Evropský parlament schválil v úterý rezoluci, která má za cíl posílit společnou obranu členských států. Unie tak chce efektivněji čelit hrozbám, které teď členské státy ohrožují. Má vzniknout tak zvaný vojenský Schengen. Co na to říkáte?

Jiří Baťa: Především bych položil otázku, za jakým konkrétním účelem a cílem má být posílena společná obrana (tedy nikoli ochrana) členských států EU. Jak je uvedeno, Unie chce čelit hrozbám, které členské státy ohrožují. Z toho vyplývá, že těch hrozeb je víc a je tedy nutné určit, o jaké hrozby jde a také určit jejich prioritu.

Osobně bych za prioritu považoval obranu, resp. ochranu před trvalým přílivem imigrantů, od kterých lze očekávat několikanásobné nebezpečí a to jednak v islamizaci, respektive multikulturizaci evropských států, respektive národů, kterou považuji za předzvěst zničení národních identit, kultury a civilizačních vymožeností 21. století.

Druhá, stejně nebezpečná, jen v jiné formě, je hrozba z možného rozmachu terorismu, respektive teroristických akcí, přímo související s imigrací a tedy s islamizací evropských států. Obě nebezpečí jdou ruku v ruce, ale protože jsou řízeny jistými americkými kruhy ve spolupráci s nejmenovanými představiteli EU, je na pováženou, jak rezoluci chápat nebo akceptovat.

A byla by evropská armáda vůbec k něčemu prospěšná?

Je zcela zjevné, že členské státy z velké části mají zájem především na ochranu svých státních (národních) hranic, zvláště seskupení V4 a obecně pojatá společná obrana členských států by zřejmě vyžadovala koordinovanou činnost armád členských států.

Jak víme, naše armáda v současné podobě není s to ochránit své hranice, protože velká část nevelkého počtu příslušníků AČR je dislokována nebo připravena k potřebám NATO mimo území ČR. Osobně zastávám názor, že připravovaná společná armáda EU je možná pouze za předpokladu, že národní armády, především ta naše (stavy a situaci v armádách V4 neznám) budou natolik silné a schopné, že budou schopny chránit a bránit hranice vlastního území a koordinovaně, tedy ne přímé podřízení velení nějaké evropské armády, se podílet na obraně členských států, ale toliko ve své lokalitě.

Lépe řečeno, aby to nebylo podobné osudu EU, kdy se všechno zvrtlo do podřízení Evropské unii, a kdy EU rozhoduje o velikosti okurek, názvu pomazánky a podobně. Stávající Schengen, to je konglomerát, který sice nějaké hodnoty představuje, ale svým způsobem také umožnil vznik imigrantského chaosu a všech důsledků s tím spojených. Pokud by tedy měla existovat společná obrana členských zemí EU, pak pouze za předpokladu, že národní armády nebudou případnému velení evropské armády podčiněny, ale budou spolupracovat pouze na základě koordinované součinnosti v případech, kdy bude hrozit bezprostřední a reálné nebezpečí či ohrožení bezpečnosti některého z členských států EU.

Podle evropských poslanců by měly vzniknout mezinárodní vojenské jednotky a také velitelské centrum, aby Unie mohla jednat v případech, kdy k tomu nebude ochotná Severoatlantická aliance. To znamená, že Evropa přestává důvěřovat NATO?

Ne mezinárodním vojenským jednotkám, ne velitelskému centru těchto jednotek! K tomu, aby byla možná koordinace jednotlivých národních armád by musela stačit koordinace velení prostřednictvím ministrů obrany a vrchního velení jednotlivých armád s tím, že by každá armáda měla v EU svého vojenského přidělence, který by tvořil spolu s ostatními přidělenci pomyslné velitelské centrum pro koordinaci činnosti v případě potřeby nasazení armád pro obranu toho kterého členského státu.

Myšlenka vzniku mezinárodní vojenské jednotky a velitelského centra je hodně podobná NATO jen s tím rozdílem, že zdaleka nebude mít k dispozici to, co má NATO a tím jsou peníze.

Ne, tuto myšlenku bych rozhodně nepodporoval. A pokud jde o zmíněnou důvěru v NATO, tak k tomu jen tolik, že osobně k NATO důvěru nemám, a sice proto, že její současná činnost a působení v Evropě je naprosto v rozporu s jejím původním posláním a hlavně, že NATO je nástroj a prostředek k realizaci imperiálních zájmů USA v Evropě, či ještě lépe, k vojenskému uchvácení Ruska.

Jakým hrozbám dnes Evropa vůbec čelí? Proč potřebuje vlastní síly?

Pokud jde o potřebu vlastních sil, pak je to potřeba jednak k ochraně vlastních hranic a bezpečnosti státu, neboť jak jsem zmínil, vojenský Schengen dal na jedné straně možnost svobodnému či volnému pohybu občanům Evropy, ale současně otevřel prostor pro neřízený příchod imigrantů a s ním i příchodu islamizace, teroru a dalších nemalých problémů s tím souvisejících. Nemluvě o tom, že vlastní armáda vždy sloužila i pro interní potřeby státu a občanům v případě živelných či přírodních katastrof a podobných událostí.

To by dnes současná armáda nebyla, ve srovnání z před rokem 1989, schopna zajistit či realizovat.


Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Mogheriniová: EU neprojednává vytvoření evropské armády, ale upevnění obrany
Evropská unie může vytvořit společnou armádu k roku 2018
Juncker má za to, že evropská armáda umožní EU splnit její mírové předurčení
Němečtí politici vyzývají co nejrychleji vytvořit společnou evropskou armádu
Štítky:
obrana, armáda, Visegrádská skupina, NATO, Jiří Baťa, EU, Evropa
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku