04:58 24. února 2018
Praha-7°C
Bratislava-1°C
    Donald Trump

    Tibet nebo Čína: dilema Donalda Trumpa?

    © REUTERS/ Jonathan Ernst
    Politika
    Získat krátkou URL
    9242

    „Vidím, že ve Spojených státech existují určité problémy, proto jsem se rozhodl, že se tam vydám, abych se setkal s novým prezidentem“, zdůraznil nedávno dalajláma, termín své cesty ale neupřesnil.

    Peking na to reagoval tím, že varoval Washington před akcemi, zaměřenými na porušení svrchovanosti ČLR a zásady jedné Číny v čínsko-amerických vztazích.

    Možné osobní kontakty zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa s dalajlámou se mohou stát pro Čínu velkou urážkou. Expert z ústavu aktuálních mezinárodních problémů Diplomatické akademie ruského MZV Andrej Volodin komentoval tento problém následovně:

    „Vše bude záležet na Trumpovi, na tom, jakým směrem nový prezident zaměří své vztahy s Čínou. Domnívám se, že Trump je člověk pragmatický. V daném případě vychází ze zájmů zahraniční politiky Spojených států. Nyní se dá jen těžko říct, jestli se rozhovor nebo schůzka Donalda Trumpa s dalajlámou uskuteční, protože v pozadí toho všeho může být hlavní cíl — a sice pokus „měkce" působit na ČLR a jejího prezidenta Si Ťin-pchinga.

    Konstruktivní vývoj vztahů USA s Čínou bude zřejmě do značné míry závislý na schopnosti Donalda Trumpa zvolit nový přístup k problému Tibetu. Konkrétně pak k americké podpoře jak samotného dalajlámy, tak i řady zahraničních neziskových organizací, které si vytkly za cíl oddělení Tibetu od Číny.

    Tibetská otázka byla vždy silným dráždícím momentem a faktorem nestability v čínsko-amerických vztazích, o čemž mimo jiné svědčí mnohé dokumenty ministerstva zahraničí USA a americké rozvědky, odtajněné koncem 90. let minulého století. Materiály CIA například ukazují, že dalajláma byl z rozpočtu USA financován na základě stejných výkazů, jako vojenské operace s účastí tibetských povstalců v Tibetu před jeho mírovým osvobozením čínskou armádou v roce 1951.

    Během větší části 60. let minulého století předávala CIA tibetským separatistům víc než 1,7 milionu dolarů ročně na operace proti Číně, včetně každoročně dalajlámovi osobně vyplácených 180 tisíc dolarů. Tato částka, tedy 180 tisíc dolarů ze 60. let, se rovná téměř 1,5 milionu dnešních dolarů a v 70. letech se 180 tisíc dolarů rovnalo dnešním téměř 800 tisícům dolarů.

    Z iniciativy amerického kongresu zahájila rozhlasová stanice Hlas Ameriky vysílání v tibetském jazyce. Pak byla založena rozhlasová stanice Radio svobodná Asie, která rovněž vysílala v tibetštině. V každoročních zprávách ministerstva zahraničí USA o lidských právech byla Tibetu věnována zvláštní část. To je odrazem záměru Washingtonu pozorně sledovat situaci v oblasti lidských práv v Tibetu a pokaždé vysílat signál k aktivizaci tibetských separatistů na území Indie. Tyto zprávy o lidských právech jsou příčinou toho, že každý rok dochází k vyhrocování napěti v americko-čínských vztazích. Jejich zveřejňování připadá na období únor-březen. Čínské úřady neustále zdůrazňují, že se rok od roku píšou jako přes kopírák, nepřihlíží se k pokroku v této sféře, kterého bylo dosaženo díky úspěšné sociálně-ekonomické politice ústředních čínských úřadů v Tibetu.

    Publikace další zprávy se očekává už po inauguraci Donalda Trumpa 20. ledna. A když se před tím nestane nic mimořádného, například schůzka Donalda Trumpa s dalajlámou, pak se může stát obsah tohoto každoročního dokumentu ministerstva zahraničí USA prvním testem schopnosti Trumpovy administrativy nově přistupovat k problému Tibetu.

    Těžké politické břímě dřívějších administrativ Spojených států, stejně jako některé zvláštnosti Donalda Trumpa jako politika neposkytují expertovi z ústavu mezinárodních vztahů Nanjingské univerzity Zhu Fenga důvod doufat, že dojde k zásadnímu restartu v čínsko-amerických vztazích, pokud jde o tibetskou otázku:

    „Domnívám se, že po inauguraci Donalda Trumpa bude zřejmě pro jeho administrativu těžké přešetřit politiku podpory dalajlámy a tibetských separatistů. Jedna z příčin spočívá v tradicích představitelů administrativy USA a vedení země klást zjevný důraz na podporu „demokracie" a „náboženských svobod". Ve skutečnosti to ale není spojeno s tibetskou otázkou, jedná se o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Kromě toho se ještě Donald Trump oficiálně svého úřadu neujal a už bezměrně dává najevo svůj individualismus a politický kolorit, což se může jen sotva příznivě odrážet na rozvoji čínsko-amerických vztahů".

    Je jasné, že pozorovatelé budou velice pozorně porovnávat i částky finanční pomoci, kterou budou USA poskytovat tak zvané „tibetské vládě ve vyhnanství". Spojené státy jsou dnes hned po Indii druhým největším dárcem této struktury.

    Americký spisovatel a politolog William Engdahl v jedné ze svých publikací ukazuje příklad tohoto honoráře za činnost proti Pekingu: 2 miliony dolarů každý den. Tento expert ujišťuje, že CIA nadále vypracovává a financuje strategii využití dalajlámy, tak i činnosti „Tibetského domu" jeho jménem na území různých zemí a dále probuzení jeho široké kazatelské činnosti. Retrospektivní analýza odhalila mnoho zajímavých faktů. Jeden z nich — během války v Indočíně plánovaly USA využít dalajlámu ve Vietnamu pro vedení antikomunistické propagandy. To se považovalo za jeden ze způsobů jak měl dalajláma odpracovat miliony dolarů financování ze strany USA.

    Další faktor je spojen s aktivizací takzvaných bojovníků za lidská práva v Tibetu v roce 2008 před letní olympiádou v Pekingu. William Engdahl si myslí, že se to neobešlo bez vměšování ze strany USA. A nejedná se pouze o sponzorování nepokojů, které provokovali lidé přicházející z čínského Tibetu v západní Evropě, USA a Austrálii během štafety s olympijským ohněm. Na tomto základě proběhly i nepořádky v čínském Tibetu. Jejich podpora před olympiádou, myslí si americký expert, ukázala, že Washington si tehdy troufl na velmi riskantní geopolitickou hru proti Pekingu. A, soudě podle všeho, „tibetská karta" je stále v rukou americké administrativy.

    Více:

    Čína okomentovala možnou krádež tajných informací Pentagonu špiony
    Média: čínská rozvědka ukradla tajné plány Pentagonu
    Pentagon znovu prohlásil, že Rusko a Čína ohrožují americké družice
    NI: USA přiznaly, že nejsou připraveny k vojenskému konfliktu s Ruskem a Čínou
    Štítky:
    vztahy, Donald Trump, Si Ťin-pching, USA, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku