16:45 22. října 2018
Plynovod Severní proud

FAZ: Polsko se rozhodlo postavit svůj baltský plynovod naschvál Severnímu proudu

© Sputnik / Grigoriy Sisoev
Politika
Získat krátkou URL
Frankfurter Allgemeine
217154

Polsko neustále brojí proti ruskému plynu a Severnímu proudu 2, podkládá to argumenty o energetické nezávislosti, dokonce se rozhodlo postavit vlastní plynovod přes Baltské moře, informují německé noviny Frankfurter Allgemeine.

Evropští partneři Gazpromu nejsou spokojeni s takovým neutichajícím vzdorem: podle jejich názoru Polsko od ostatních vyžaduje solidaritu ve sféře energetiky, ovšem samo nekompromisně sleduje vlastní ekonomické cíle.

Polsko je spolu s Amerikou jedním z hlavních protivníků nového plynovodu Severní proud 2, který má projít přes Baltské moře z Ruska do Německa, píší německé noviny.

Ve Varšavě nyní vytvořili plán na stavbu svého baltského plynovodu — ovšem, na rozdíl od Severního proudu, nemá vést do Ruska na východ, ale do Dánska za západ. Konzervativní strana Právo a spravedlnost znovuzrodila projekt Baltic Pipe. Polský plynárenský operátor doufá, že se s jeho pomocí připojí k norské plynové síti.

Na konci roku 2017 si polská státní ropná a plynárenská společnost PGNiG rezervovala výkon plánovaného plynovodu pro 15 let na sumu 2 miliardy dolarů. Plynovod o výkonu 10 miliard kubických metrů ročně, což činí okolo pětiny výkonu existujícího Severního proudu, má začít fungovat v roce 2022 a dodávat plyn do terminálu ve Svinoústí.

Jak informuje, vláda ve Varšavě, už byl zahájen proces získání povolení na stavbu plynárenského systému, také byl definován koridor pokládky v polských vodách u pobřeží. Definitivní rozhodnutí o stavbě má být přijato v tomto roce.

FAZ připomíná, že přes Bělorusko a Polsko prochází plynovod Jamal o výkonu 30 miliard kubických metrů. Toto množství téměř dvojnásobně překonává množství, které Polsko spotřebovává ročně (16 miliard kubických metrů plynu) a je rovno přibližně šestině množství, které ročně potřebuje Německo. Kromě toho existuje možnost získávat plyn z hranic Ukrajiny, Slovenska, Česka, Německa a Litvy, která sama využívá terminál pro zkapalněný plyn ne na plný výkon. Tento terminál, který zásobuje Litvu od roku 2014, jí umožnil získávat plyn z jiných zdrojů, a nejen z ruských. Na podzim Litva, Lotyšsko a Estonsko podepsaly plán, který počítá s diverzifikací jejich zásobování plynem, to se má stát více nezávislé.

Podle verze expertky z německého mezinárodního institutu politiky a bezpečnosti Kirsten Westphalové, polská vláda svojí energetickou politikou sleduje hned několik cílů. Pro Polsko se nejedná jen o to, aby zmenšilo svoji závislost na ruských dodávkách plynu. Chtějí se distancovat od Ruska v zahraniční politice a obsadit vedoucí pozici mezi východoevropskými a pobaltskými zeměmi. Kromě toho chce vláda rozvíjet vlastní plynárenský trh a aktivně používá protekcionismus, na který si stěžují mezinárodní dodavatelé plynu, protože díky tomu je pro EU složitější provádět svoji politiku, která počítá s otevřeností státních hranic na zahraničním trhu.

Kromě toho se polská vláda snaží o to, aby hrála roli regionálního centra na plynárenském trhu. O tom se hovoří v prezentacích státní ropné a plynárenské společnosti PGNiG: „Zvýšili jsme naši přítomnost na globálních trzích plynu a zkapalněného plynu." Jen za leden podnik informoval o rekordních dodávkách plynu na Ukrajinu, které převýšily hranici miliardy kubických metrů. „To potvrzuje rostoucí roli společnosti na plynárenských trzích centrální a východní Evropy," prohlásili v PGNiG.

Více:

Ukrajina plánovala vyhodit ruský plynovod do vzduchu, uvedli v ukrajinské vládě
V Rakousku explodoval plynovod
Na Krymu byl poškozen během 24 hodin již druhý plynovod
Plamen vysoký 20 metrů. V okolí Moskvy se protrhl plynovod. Video
Štítky:
Severní proud, plyn, Polsko, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku