Al-Monitor: Rusko se může ujat role „nového Kissingera“ ve vztazích mezi Íránem a Izraelem

Ruské angažmá v syrské občanské válce může uvolnit napětí mezi dvěma úhlavními nepřáteli: Íránem a Izraelem. Vyplývá to z článku webu Al-Monitor, který zkoumal rozpory mezi dvěma největšími rivaly na Blízkém východě a zda je Moskva dokáže zmírnit.

Jak upozorňuje portál, Nikolaj Patrušev, tajemník ruské rady bezpečnosti, na setkání zástupců rozvědek ze 118 zemí světa, které se konalo 25. až 26. dubna v Soči, měl 40 bilaterálních schůzek. Konverzace mezi čtyřma očima proběhla i s admirálem Alím Šamchánim, íránskou hlavou nejvyšší rady národní bezpečnosti, a místopředsedou izraelské národní bezpečnostní rady Eitanem Ben-Davidem.

Tyto dvě schůzky okamžitě vzbudily spekulace o tom, že se Moskva snaží ustanovit alespoň nepřímé kontakty mezi Íránem a Izraelem, aby rozptýlila napětí v regionu. Obě schůzky se přitom uskutečnily v době rostoucí konfrontace mezi oběma zeměmi v Sýrii.

Íránští státní činitelé slibují Izraeli pomstu za sedm zabitých íránských vojáků. Hasan Nasralláh, vůdce libanonské militantní organizace Hizballáh, se nechal slyšet, že zabití Íránců „bylo obrovskou hloupostí" a tím Izrael bude muset čelit přímé konfrontace s Íránem, čímž dával najevo, že pomstu neuskuteční Hizballáh, jak tomu bylo doposud, ale přímo Írán, čímž se může otevřít nová krvavá kapitola blízkovýchodního konfliktu.

Na druhou stranu, jak upozorňuje Al-Monitor, je to právě Moskva, kdo se nejlépe hodí na roli prostředníka mezi znesvářenými stranami. Napodobila by tímto politiku Henryho Kissingera, který dokázal v roce 1976 snížit napětí mezi Sýrií a Izraelem. Moskva je totiž jediným hráčem, který udržuje dobré (nebo alespoň solidní) vztahy se všemi státy v regionu.

„Situaci, při které Rusové zůstávají, je pro Izrael přijatelnější, než při které odcházejí," píše Yossi Beilin. Moskva zase chápe motivaci Íránu, který chce nechat Hizballáh operovat v Sýrii, nicméně si velmi dobře uvědomuje, že přítomnost této militantní organizace znepokojuje Izrael a působí jako „eskalační faktor", který nesmí ignorovat, pokud chce v Sýrii nastolit dlouhotrvající stabilitu, vysvětluje postoj Ruska Maxim Suchov.

Prozatím jak Írán, tak i Izrael potřebují Rusko jako „airbag", který bude mezi nimi tlumit napětí. Tato situace nebude trvat věčně, ale Moskva tím získává čas, aby přišla na způsob, jak trvale snížit napětí mezi oběma státy: Írán musí zastavit provokace Hizballáhu, zatímco Izrael přestat se svými preventivními nálety.

Alternativou jsou pouze silové scénáře, které se projednávají ve Washingtonu a v Jeruzalémě. Ty nejen přivedou k eskalaci v Sýrii, ale mohou rozpoutat rozsáhlou regionální válku. Kromě Izraele však zásadní protiíránskou pozici zastává Saúdská Arábie, která nejeví zájem o žádné urovnání. Stejně tak i íránské dodávky raket jemenským povstalcům, kteří jimi ostřelují Rijád, k žádnému kompromisu nepovedou, upozorňuje Al-Monitor.