04:08 20. října 2018
Obyvatelé Damašku

Marshallův plán pro Sýrii. Proč do něj Rusko zve Západ

© Sputnik / Mikhail Voskresensky
Politika
Získat krátkou URL
Irina Alksnis
9883

Německý tisk je plný jedovatých komentářů o ruské iniciativě obnovit Sýrii. Toto téma bylo jedním z bodů nedávných rozhovorů Putina s Angelou Merkelovou. Německá vláda oficiálně prohlásila, že je předčasné diskutovat o otázce pomoci v této záležitosti, a domnívá se, že v arabské zemi by mělo být nejdříve dosaženo politického příměří.

Mezi tím americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že globální finanční proces obnovy Sýrie se konat nebude do té doby, dokud v zemi nezačnou „důvěryhodné a nezvratné" politické procesy vedené Organizací spojených národů.

Kromě toho před dvěma dny ruský ministr zahraničí promluvil (po jednáních se svým libanonským protějškem, na kterých se mimo jiné diskutovalo o této otázce) o existenci nějakého tajného zákazu OSN pro pomoc Sýrii do začátku tzv. politické transformace. Nyní se tento dokument stal předmětem vnitřního řízení v OSN.

To je jen část zpravodajského toku na téma ruských snah zapojit různé země do obnovení Sýrie.

Tyto zprávy způsobují širokou škálu reakcí. Na jedné straně se objevilo hodně otevřeně zlomyslných poznámek, které předpokládají, že Rusko v Sýrii konečně uvízlo v neřešitelných problémech z důvodu nedostatku zdrojů, které nakonec povedou k tragickému výsledku.

Na druhou stranu nejsou neobvyklé překvapující a dokonce rozzlobené názory od lidí, kteří podporují politiku Moskvy na Středním východě, jež nechápou, jaký mají smysl záměrně beznadějné kroky zapojit do procesu západní země.

Proč se snažit oslovit Západ s těmito návrhy, když je jasné, že je odmítnou?

Téměř před třemi lety Rusko zahájilo vojenskou operaci v Sýrii, kterou téměř všichni kolem (a mnoho lidí uvnitř země) považovali v té době za sebevražedné dobrodružství.

Výsledek je už jasný. Moskva ukázala světu novou úroveň efektivity při řešení složitých vojenských a geopolitických problémů při použití velmi omezených zdrojů. Syrská operace potvrdila, že Rusko se vrátilo na mezinárodní scénu.

Nyní před ruským vedením vzniká další, svým způsobem ještě těžší úkol. Rusko musí ukázat celé planetě, že může být nejen trestacím mečem a nejen ochráncem spojenců, ale tvořící silou mezi velmocemi.

Situace je ještě umocněna tím, že Moskva v tomto směru nemá příliš pozitivní historickou zkušenost.

Vlajky Ruska a Sýrii
© Sputnik / Press service of the Northern Fleet/Andrey Luzik
Chcete-li pochopit podstatu domácích problémů v této oblasti, stačí si vzpomenout na název četných a bohatých programů rozsáhlé infrastrukturní a finanční pomoci, která byla poskytována Sovětským svazem svým spojencům a partnerům po celém světě po celá desetiletí. Od Angoly po Kubu, od Afghánistánu po Vietnam.

Pamatovat si to nebude možné, protože i když tyto názvy skutečně existovaly, nejsou široké veřejnosti dostupné. Byla to jen tichá a poklidná práce, i přes svůj kolosální rozsah. A čím více se od těchto událostí vzdalujeme, tím více rozmazané jsou vzpomínky na ně. A zvláštní poděkování za toto multimiliardové vlévání do cizích infrastruktur a ekonomik Rusko nedostalo. Zato kritiku za tehdejší zásah do záležitostí suverénních států můžeme slýchat stále častěji.

V tomto kontextu se vyděluje Marshallův plán pro obnovu válkou zničené ekonomiky Evropy, který je o 70 let později stále rozpoznatelnou a vysoce pozitivní značkou USA.

S ohledem na tyto okolnosti musí Rusko, které se zabývá rekonstrukcí Sýrie, současně řešit tři problémy:

1. Dosáhnout stanoveného cíle a pomoct Sýrii vrátit se do normálního poklidného života.

2. Zajistit pro sebe maximálně pozitivní image na celosvětové úrovni, vytvořit si pověst síly, která je schopna úspěšně realizovat podobné projekty.

3. Naučit se vydělávat na takových projektech a vystupovat v nich ne jako sponzor, ale především jako manažer a jejich zhotovitel.

S ohledem na to všechno se aktuální činnost Ruska na mezinárodní úrovni, co se týče vyhledávání a konsolidace sil, které jsou připraveny k účasti v projektu, stává mnohem srozumitelnější.

Zaprvé Rusko skutečně převzalo hlavní roli organizátora a koordinátora projektu. V tomto směru jsou seriózní práce a úsilí značná. A výsledky existují. Kromě Ruska a samotné Sýrie existuje mnoho zemí, které jsou také ochotny podílet se na poválečné obnově republiky. Jedná se o Čínu, Írán a syrské sousedy v regionu Blízkého východu.

Zadruhé obnovení syrského tématu je pevně vázáno na světové veřejné mínění o Rusku. Když je dosaženo cíle, i přes sarkastické komentáře, není pochyb o tom, že Moskva bude hlavním příjemcem reputačních bonusů.

A zatřetí ruské výzvy k Západu s příslušnými návrhy, od kterých se nyní Západ s nadšením odvrací, povede ke dvěma pozoruhodným důsledkům.

A) nedovolí Západu přivlastnit si úspěchy v této oblasti, B) vytvoří další velmi jasný příklad toho, že Moskva dosahuje svých cílů navzdory veškerému odporu, který je proti ní vyvíjen.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

USA si rozmyslely „stabilizaci“ situace v Sýrii
Mluvčí ruského MZV ohodnotila rozhodnutí USA nefinancovat programy pomoci pro Sýrii
V Moskvě Boltonovi připomenuli, že v Iráku a Sýrii „uvázly“ USA
V Aleppu kolem 1300 podniků obnovilo práci
Štítky:
Západ, Sýrie, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku