22:47 24. dubna 2019
Graffiti v Mitrovici s vlajkami Ruska a Kosova a mapami Krymu a Kosova

Neobvyklý kandidát na členství v EU. Bude mu dovoleno ponechat dobré vztahy s Ruskem?

Darko Vojinovic
Politika
Získat krátkou URL
Mira Kankaras Trklja
15588

Srbsko je neobvyklý kandidát na vstup do EU, dovoluje si tvrdohlavost v otázce odsouhlasení své zahraniční politiky se zahraničněpolitickou koncepcí Bruselu, protože partnerství s Ruskem a vlastní územní celistvost mají pro Bělehrad příliš velký význam.

Dialog o vstupu Srbska do EU formálně pokračuje: 10. prosince bylo například v Bruselu zahájeno projednání nových kapitol asociační dohody: sedmnácté, o ekonomické a monetární politice, a osmnácté, o statistice. Avšak hlavní kámen úrazu na cestě eurointegrace Srbska je kapitola č. 31 pod titulkem Zahraniční politika, bezpečnostní a obranná politika. Cílem této kapitoly je uvedení zahraniční politiky kandidátské země do souladu se společným kurzem Evropské unie. Ale již 4 roky brání zásadní postoj Bělehradu, který odmítá připojení k protiruským sankcím a „požehnání" přijetí Kosova do mezinárodních organizací, aby se věc pohnula z mrtvého bodu.

Baltské státy, jež se daly dohromady s Polskem, blokují od října 2014 odeslání Bělehradu zprávy o screeningu srbské politiky (Screening report), který se konal v souvislosti s kapitolou č.31. Jejich poslední návrh spočívá v tom, aby zpráva byla přepsána a aby Srbsko dostalo nové podmínky, jež by vyhovovaly požadavkům všech členských států EU.

Připomeneme, že se Srbsko nepřipojilo k žádné z devíti Bruselských deklarací, dotýkajících se přímo nebo nepřímo Moskvy, jež byly přijaty v prvním pololetí, a z 32 zahraničněpolitických dokumentů, které si vyžadovaly odsouhlasení postoje Bělehradu s kurzem EU, zamítlo Srbsko 18.

Generální tajemnice Evropského hnutí v Srbsku Suzana Gribjasicová okomentovala pro Sputnik nejednoduchou situaci kolem 31. kapitoly jednání.

Podle jejích slov je případ Srbska unikátní: „Ostatní kandidátské státy, které absolvovaly proceduru odsouhlasení všech těchto kapitol, tyto problémy neměly, jejich zahraniční politika byla odsouhlasena s bruselskou, poněvadž se všechny staly před vstupem do EU členy NATO. S ohledem na to, že Srbsko zůstalo vojensky neutrální, je tato otázka pro nás mnohem aktuálnější."

Připomněla, že od začátku ukrajinské krize v roce 2014 značně stoupl počet deklarací EU, které Srbsko neakceptuje. Poznamenala, že i když se některým zemím EU nepochybně nezamlouvá pokročilá vojensko-technická spolupráce Srbska s Ruskem, nejde jenom o neochotu Bělehradu připojit se k protiruským sankcím: „Priština se zároveň stále aktivněji snaží dosáhnout členství v co možná největším počtu mezinárodních organizací, zvlášť patřících do struktury OSN, kdežto Srbsko zahájilo aktivní diplomatickou práci s africkými, asijskými a latinskoamerickými státy (pozn. již 12 zemí z těchto regionů odvolalo své uznání nezávislosti Kosova, poslední byl Madagaskar, který změnil své rozhodnutí o Kosovu 5. prosince). Nepodpořili jsme tedy deklarace EU, jež jsou v rozporu se zájmy těchto zemí, protože potřebujeme jejich hlasy proti přijetí Prištiny do těch nebo jiných mezinárodních organizací."

Na otázku, jaký vývoj událostí může čekat Srbsko, vedoucí Evropského hnutí odpověděla, že se podle jejího názoru existující stav věcí zachová ještě jistý čas, protože se baltským státům a Polsku nedaří získat podporu většiny, aby prosadily svůj návrh na dodatečné podmínky pro Srbsko, ale také nehodlají zrušit blokádu zprávy o screeningu, takže se projednání článku č.31 stejně nepodaří zahájit.

Politoložka Elena Vukoičićová považuje návrh Lotyšska, Litvy, Estonska a Polska za další pokus o nátlak na Srbsko, aby ho přinutily ke změně vztahů s Ruskem.

„Co se týče Srbska a jeho vztahů s EU, kvůli tomu, co se dnes děje na světové aréně, dá se očekávat, že tento nátlak, jenž se netýká jenom přátelství s Ruskem, ale také dalších choulostivých otázek, bude pouze stoupat. Pro srbskou diplomacii a politickou elitu bude stále složitější a složitější balancování mezi Východem a Západem a zachování neutrality," je přesvědčena Vukoičićová.

Podle jejího mínění si Srbsko nemůže dovolit takový přepych jako ignorování požadavků Bruselu, s ohledem na skutečnost, že vstup do EU je po 20 posledních let jednou z oficiálních priorit politiky Bělehradu.

„Chcete-li se dostat do jistého klubu, musíte respektovat jeho pravidla, takže Srbsko bude mít stále menší prostor pro manévrování. Srbsko bude pociťovat mnohem větší nátlak než ostatní kandidáti na vstup do EU. A není naprosto jasné, kdy toto členství získáme, získáme-li ho vůbec," řekla na závěr Vukoičićová.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Zákon rozpadu: vzdá se Srbsko nároků na Kosovo kvůli členství v EU?
Dačić: Srbsko chce do EU, ale vztahy s Ruskem - to je otázka morálky
V EU se bojí růstu vlivu Ruska v Srbsku
Srbsku navrhli zavést sankce proti Rusku výměnou za členství v EU
Štítky:
Srbsko, pobaltské země, EU, Polsko, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář