19:45 20. června 2019
Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen

Rasmussen: Rusko po staletí usilovalo o klid na své západní hranici, NATO mu to zaručilo

© Sputnik / Sergei Guneev
Politika
Získat krátkou URL
370168

Bývalý generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, poskytl rozhovor týdeníku Respekt. Promluvil v něm například o rozšíření NATO po pádu komunismu či o vztazích Aliance s Ruskem. Podle Rasmussena bylo právě NATO tím, kdo Rusku zaručil klid na západní hranici země, o který tato velmoc po staletí usilovala.

Bývalý šéf NATO uvedl, že nesouhlasí s kritiky rozšíření NATO směrem na Východ, k němuž došlo před dvaceti lety.

„Bezpochyby jsme udělali správnou věc ve správný čas. Vydali jsme se po pádu komunismu, berlínské zdi i železné opony vstříc vizi o svobodě v rámci jednotné Evropy. Není to přece Rusko, kdo má rozhodovat o osudu evropských zemí," prohlásil.

Rasmussen označil Rusko za globálního kazisvěta, který dle jeho názoru nemá skutečně celosvětový dosah, protože se jedná o slabou a upadající společnost. Na druhou stranu ale připomněl, že má Rusko jaderné zbraně a dokáže tedy destabilizovat minimálně Evropu.

Bývalý tajemník Aliance se také pozastavil nad ruskou bezpečnostní strategií. Podle něj totiž nemá logiku.

„NATO totiž Rusy přímo neohrožuje, naopak díky němu je v Evropě, a tím pádem i na západní hranici Ruska, větší stabilita. Rusko o klid na své západní hranici usilovalo po staletí, a bylo to právě NATO, které mu to zaručilo. Z dlouhodobého hlediska tedy vidím jako jedinou rozumnou cestu posilování spolupráce mezi Ruskem a Západem, a proto jsem i jako generální tajemník NATO rozvíjel takzvané strategické partnerství mezi NATO a Ruskem," vysvětlil svůj pohled na věc.

„Jsem přesvědčen o tom, že máme společné bezpečnostní zájmy, a pokud by Rusko čelilo nějaké hrozbě, rozhodně by to nebylo ze strany Západu. Pokud ho někdo ohrožuje, tak je to buď terorismus z jihu, nebo ekonomická síla z Východu v podobě Číny a nárůstu konkurence ve Střední Asii," dodal.

Rasmussen také připomněl, že pozice ruské vlády vůči NATO se v průběhu času měnila.

„Pokud se podíváte na výroky čerstvě zvoleného prezidenta Putina z roku 2000 nebo 2001, naznačoval dokonce zájem o vstup do NATO. Když jsem se s ním setkal v roce 2002, měl velký zájem o spolupráci s NATO a Západem. Pak se muselo něco stát a on změnil názor," tvrdí bývalý šéf NATO.

Z Rasmussenova pohledu za to může tzv. růžová revoluce v Gruzii, k níž došlo v roce 2003, ale také oranžová revoluce na Ukrajině, kde se k moci dostal Viktor Juščenko. Tyto dvě události podle bývalého šéfa NATO podkopaly důvěru ruského prezidenta vůči Západu.

Více:

Generální tajemník NATO uvedl podmínku zřeknutí se jaderných zbraní
V Gruzii proběhnou vojenská cvičení NATO
Řecký parlament ratifikoval protokol o vstoupení Makedonie do NATO
Šefčovič mluvil o výhodě, kterou nemá žádný jiný kandidát. NATO a EU přispěly
Válečné lodě NATO zvýšily svou aktivitu v Černém moři
Štítky:
stabilita, mír, NATO, Anders Fogh Rasmussen, Viktor Juščenko, Vladimir Putin, Gruzie, Česká republika, Evropa, Rusko, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář