17:48 18. června 2019
Socha Svobody během bouře. Ilustrační foto

Spiegel: Zlatý věk liberálního světového řádu na Západě už pominul

© Depositphotos / Chagpg
Politika
Získat krátkou URL
71710

Politologové Kishore Mahbubani a Robert Kagan dospěli ve svých výzkumech k závěru, že „zlatý věk“ Západu a liberálního světového řádu už máme za sebou. Uvádí se to v článku Der Spiegel. Mahbubani je přesvědčen o tom, že je to dobře. Kagan naopak zastává názor, že má Západ nasměrovat ostatní státy k demokracii.

Der Spiegel uvádí, že kniha Kishora Mahbubaniho, profesora politologie z Národní univerzity v Singapuru, nese název Prohrál snad Západ? A pokud ji budeme číst současně s knihou Džungle se znovu rozrostla, jejímž autorem je Robert Kagan, vědec z amerického mozkového centra Brookings Institution, pak vznikne úchvatný geopolitický dialog.

Časopis poznamenal, že oba autoři vycházejí ze stejného předpokladu: Západ se přesunul na „obranné" pozice, ale jeho „zlatý věk" už pominul. Mahbubani na tento fakt pohlíží optimisticky, Kagan zase s jistým znepokojením.

Mahbubani zakládá svoji argumentaci na číslech. Píše, že Čína a Indie byly do roku 1820 zeměmi s největšími světovými ekonomikami. Proto pohlíží na následnou dominanci Západu, která trvala 200 let, jako na jakousi „odchylku", která již skončila. Čína se znovu stala přední ekonomickou sílou a její nároky na vůdčí postavení ve světě jsou dány historicky. Kagan sice dále píše o „odchylce", ale má na mysli něco jiného. Odchylkou byl podle něj v lidských dějinách liberální světový řád. Uvádí, že USA se podařilo po skončení 2. světové války nastolit tento řád téměř v celém světě, čímž se jim podařilo zajistit si „relativní ráj."

Autor příspěvku poznamenává, že by tato slova Mahbubaniho pobavila: „Bolestná pravda spočívá v tom, že nepromyšlený pokus o ‚export demokracie‘ nevedl v mnoha případech k menšímu, ale k většímu lidskému utrpení." Kagan přitom nepopírá, že Západ udělal chyby. Myslí si však, že se s nimi dá smířit, poněvadž cílem bylo ukončení studené války a nastolení liberálního světového řádu.

Nicméně z pohledu Mahbubaniho se tato myšlenka stala jakýmsi „opiem" pro Západ. Samostatně se totiž rozhodl, že demokracie a svoboda jsou ty nejvyšší cíle a liberální světový řád je „rájem na Zemi".

Kagan píše, že „vytvoření liberálního řádu bylo v rozporu s dějinami a lidskou povahou, protože lidé touží, kromě jiného, po pořádku a bezpečí. Proto mohou přivítat příchod silného vůdce, který jim toto blaho zajistí, a to dokonce i tehdy, kdy jim nezajistí plná práva a svobody". Časopis píše, že Mahbubani zastává stejný názor, ale přitom přichází k jinému závěru. Kagan si myslí, že je třeba pokračovat v „boji s lidskou povahou" a „usměrňovat" lidi k liberální demokracii. Mahbubani však vyzývá k tomu, aby byli lidé necháni na pokoji a bylo jim umožněno, aby se rozhodli sami. Přitom má za to, že všechny země nakonec dospějí k demokracii, ale potřebují na to čas.

Podle Kaganova názoru to ale nevyžaduje pouze čas. Vyžaduje to také pomoc USA, které srovnává se zahradníkem, který nedovolí, aby jeho zahrada zarostla plevelem. Vědec nicméně s politováním konstatuje, že USA se za prezidentství Donalda Trumpa této úlohy vzdaly. Také varuje před tím, že o místo světového lídra usiluje Čína. Mahbubani s tím však nesouhlasí. Podle jeho názoru je Čína připravena existovat v multipolárním světě.

Der Spiegel dále uvádí, že oba autoři navrhují vlastní návod, jak se v nových podmínkách vyhnout válce. Mahbubani navrhuje Západu celkem tři strategie: minimalismus, multipolaritu a machiavelismus. Minimalismus spočívá v tom, že má Západ nechat ostatní svět na pokoji a nevnucovat mu své koncepce. Multipolaritou se myslí spolupráce s ostatními státy, především v rámci OSN. Machiavellismus je pak schopnost určit své dlouhodobé zájmy.

Kagan souhlasí pouze s principem machiavellismu a připomíná, že Západ dnes není schopen definovat vlastní zájmy. Multipolární svět pokládá za nebezpečný, protože za takových podmínek existuje velké riziko jaderného konfliktu. Pokud jde o minimalismus, Kagan uvádí, že Západ občas musí ovlivňovat záležitosti jiných zemí, a to dokonce i vojenským zásahem. Dále pak vyzývá k posílení takových institucí, jako je NATO, a také k posílení vojenské síly západních států, především USA.

V tom však Mahbubani nevidí smysl a pokládá si otázku, proč Západ spoléhá více „na bomby než na rozum". Podle jeho mínění je dnes vojenské násilí nesmyslné a ostatní svět ho neakceptuje. „Svět bude ještě nestabilnější, pokud Západ nezmění radikálně svůj kurs," uvádí časopis citát z jeho knihy.

Více:

Média: Matovič zapomíná na demokracii a manipuluje s volbami do Evropského parlamentu
„Tak chtějí budovat demokratickou Venezuelu.“ Šéf Sputniku o zamítnutí akreditace v Kanadě
Orbáne, pozor! Senátoři USA vyzývají Trumpa k tomu, aby chránil demokracii v Maďarsku
Čas si začít balit kufry? FT volá po demokratické a liberální perestrojce Západu
Štítky:
liberální demokracie, liberalismus, demokracie, Čína, Západ, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář