16:38 25. září 2020
Politika
Získat krátkou URL
6330
Sledujte nás na

V interview pro Sputnik srbský člen předsednictva Bosny a Hercegoviny hovořil o příčinách složité politické situace ve státu, perspektivách jeho integrace do NATO a stanovisku Republiky srbské vůči této otázce, negativním vlivu Velké Británie na Balkáně a nových provokacích kosovských Albánců.

Chtěl bych se samozřejmě zeptat, jestli jsou nějaké nové informace ohledně vlády v Bosně a Hercegovině (Všeobecné volby v zemi se konaly 7. října 2018, kabinet ministrů dosud není vytvořen – pozn. red.), ale všichni vědí, že se situace nehýbe z mrtvého bodu…

Jedná se o Bosnu a Hercegovinu, což je země, kterou je velmi obtížné přivést do funkčního stavu z důvodu nemožnosti dosáhnout základních dohod, a to z důvodu samotné koncepce její struktury. Proto se neustále nacházíme v očekávání něčeho. Tentokrát jde znovu o různé politické ambice a o Bosňáky, kteří chtějí hrát dominantní roli ve všech procesech nehledě na ústavní řád a volební zákony.

Ale tentokrát to nevyjde. Republika srbská zná svůj status a práva v rámci BaH. Nečekáme milosti od Bosňáků, čekáme, že dostaneme pouze to, co patří nám Srbům podle zákona. A v ústavě BaH je napsáno, že RS volí třetinu ministrů ve vládě. To znamená tři z devíti. To znamená, že nikdo nám nemusí dělat žádné ústupky, je to naše právo zaručené ústavou.

Je důvodem neshod, kvůli nimž se nyní nedaří vytvořit vládu, Akční plán členství (MAP — Membership Action Plan)?

Ano, tento plán o připojení k NATO. Říkají nám, že nejde o členství v NATO. Ale tam je napsáno, že je to plán o vstupu. Tak o čem tedy může být? RS se jasně vyjádřila o své vojenské neutralitě a my nebudeme smlouvat na toto téma. Bosňáci trvají na svém tak, jako kdyby otázka voleb nebo vytváření kabinetu ministrů  byly věci podmíněné rozhodnutím NATO. Spolupracujeme s NATO v rámci Partnerství ve jménu míru, máme Individuální plán partnerství (IPAP), v jehož rámci jsou různé aktivity. V této chvíli RS není vůbec připravena k iniciování jednání o otázce dalšího institucionálního nebo smluvního zvyšování spolupráce s NATO vzhledem k tomu, že RS zastává stanovisko vojenské neutrality.

Nedávno jste vystoupil s veřejným prohlášením, že byl v Sarajevu vytvořen britský štáb pro boj proti „zhoubnému ruskému vlivu“. Upozorňoval jste přitom na činnost Londýna v BaH i dříve: před volbami jste se zmiňoval o 40 zástupcích zvláštních služeb, kteří přijeli do země se stejným cílem…

K jejich úkolům patřil boj za své favority ve volbách a to jsem nebyl já. Ale stejně jsem byl zvolen. Takže nejsou všemohoucí. My jim přikládáme příliš velký význam. Ale když už víme, že jsou tady, je nutné tomu čelit. My jsme v té době sledovali tyto lidi.  

Jak jste to dělali?

V Banja Luce jsme se opozdili jen o půl hodiny, abychom sebrali několik z nich. Dnes víme, že není třeba o tom pochybovat, Britové se naivně domnívají, že mohou takovým způsobem překonat city tohoto národa k Rusku. Není to možné, je to hloupost. Je to iluze a zbytečné utrácení peněz.

Tentokrát vytvořili výzvědné centrum v Sarajevu, které vede Bosňák. Prý se snaží najít agenty ruského vlivu, aby ukázali, že je to vše organizované a někdo tam každý den dostává nějaké úkoly, což samozřejmě neodpovídá skutečnosti. Mají problém s jednou všeobecně známou skutečností, a to s tím, že tento národ chová bratrské city k druhému národu. S jistotou vám mohu říci, že tady není žádný zhoubný vliv Ruska.

Zhoubný vliv tady mají Britové. Zhoubný je proto, že chtějí bojovat proti „ruskému vlivu“ zastrašováním, podváděním a aférami. Mají však jeden problém, protože tady každý cítí úctu k Rusku a k tomu, co Rusko dělá. Setkal jsem se s Putinem více než desetkrát a on ani jednou neříkal, že bychom měli něco udělat, zato se vždy ptal, čím by nám mohl pomoci, a prosil o zachování míru. Jestli on je tím zhoubným vlivem, tak já jsem na prvním místě v seznamu ruských agentů.

Kosovští Albánci se snaží udělat něco podobného, co se snažila Británie provést v OSN, když navrhovala Srebrenickou deklaraci, podle níž by Srbové byli prohlášeni za národ, který zavinil genocidu. Nyní se Albánci snaží prosadit rezoluci o Kosovu a Metochii v Kongresu USA...(30. dubna se Výbor pro zahraniční věci amerického Kongresu chystá projednat oznámení zástupců kosovských Albánců o „zločinech Srbů“ – pozn. red.)

Věřím Trumpově politice, myslím, že on chápe zdejší situaci nehledě na to, že za tři roky svého úřadování nedokázal zvítězit nad tím, co se nazývá „hlubinný stát“. Ale jeho poselství z doby předvolební kampaně a začátku výkonu funkce prezidenta svědčí o tom, že podporuje politiku posílení Ameriky, která znamená nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států. Předchozí americká vláda nejen zasahovala, ale i řídila makroprocesy v BaH. Je známo, že podporovala albánskou politiku na Balkáně a že tato stará politická linie USA představovala Kosovo jako precedens, zatímco Republice srbské, která se nacházela v naprosto stejné situaci a podmínkách, doporučovala mlčet. Existuje mnoho zemí, které berou zpět své uznání Kosova. Pro ně bylo ve své době jednodušší uznat Kosovo než mít problémy s Američany.

Jestli se Albánci něčemu naučili, tak tomu, že pokud máte peníze v Americe, může zajistit podporu svým politickým myšlenkám. Ale existuje i druhá strana otázky. Dříve jsme se všichni třásli před americkými deklaracemi a prohlášeními, dnes už to není tak důležité. Vždy je důležité, co řekne Amerika, ale už ne tak jako dříve. Dnes už je jiný svět, už to není svět silné Ameriky. Vzpomeňte si na situaci před deseti lety, kdy byli Američané centrem vojenské, politické a finanční síly... Dnes už je všechno jinak. Ano, Amerika zůstává nejdůležitější vojenskou silou, ale už není centrem síly politické a finanční.

Tento příběh s Albánci a Američany je opakování minulosti. Kdyby Američané mohli provést nějakou historii o Kosovu v OSN, udělali by to. Nepodařilo se jim to však, což svědčí o tom, jaká je jejich politická síla.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

„Chtějí odsoudit i celou Republiku srbskou.“ Exkluzivní reportáž z rodné vesnice Karadžiće
Bosna a Hercegovina podala žádost o přijetí do EU
Bosna a Hercegovina žádá, aby byl zrušen zákaz exportu do Ruska
Moskva je proti rozšiřování NATO na Balkánech, prohlásil ruský velvyslanec v Bosně
Štítky:
Republika srbská, Milorad Dodik, Bosna a Hercegovina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář