Widgets Magazine
21:32 21. července 2019
Německá ministryně obrany a kandidátka na post Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Reakce na budoucí předsedkyni Evropské komise: Juncker je proti, Němci ji nechtějí, V4 prohrála

© REUTERS / Mary F. Calvert
Politika
Získat krátkou URL
12286

V úterý na zasedání Evropské rady se po dlouhém vyjednávání hlavám exekutiv členských zemí EU konečně podařilo vybrat kandidáty do klíčových funkcí. Výsledek summitu však mnozí kritizují. Mezi kritiky je i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který označil způsob výběru své nástupkyně Ursuly von der Leyenové za netransparentní.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátek kritizoval způsob nominace své nástupkyně. Podle něj se jednalo o netransparentní proces a znamená odstup od voleb tzv. spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů politické strany ve volbách do Evropského parlamentu.

„Ten proces nebyl příliš transparentní,“ odpověděl na dotaz novinářů Juncker na tiskové konferenci v Helsinkách ohledně výběru von der Leyenové.

Odcházející šéf Komise připomněl, že před pěti lety vedl kampaň během voleb do Evropského parlamentu a pak byl vedením osmadvacítky jmenován transparentním způsobem. 

„Bohužel se to nestalo tradicí. Byl jsem první a poslední spitzenkandidát,“ cituje Junckera agentura Reuters.

Zavedení systému spitzenkandidátů mělo zvýšit zájem občanů EU o volby do Evropského parlamentu. Jednotlivé politické skupiny v EP jmenují vedoucí kandidáty, kteří prezentují svůj program, zatímco vedení EU s ohledem na výsledky voleb nominuje kandidáta na funkci předsedy Komise, kterého pak musí schválit Evropský parlament.

Babiš je rád

Český premiér Andrej Babiš se naopak dlouhodobě stavěl proti tomuto systému. Podle něj to vede k nadměrné politizaci Evropské komise.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že považuje za úspěch, že se Visegrádské skupině podařilo zablokovat kandidaturu za socialisty Franse Timmermanse, o němž se začalo uvažovat poté, co Francie a liberálové v Evropském parlamentu odmítli vidět v čele Komise Manfreda Webera z Evropské lidové strany, která volby do EP vyhrála.

„Velké země se domluvily, že pan Timmermans bude šéfem Evropské komise a Manfred Weber se stane šéfem Evropského parlamentu. Proti tomu jsme (V4, pozn. red.) bojovali, kvůli tomu jsme se spojili s Itálií a nakonec jsme to prosadili,“ řekl Babiš v rozhovoru.

Naopak von der Leyenovou označil za mnohem lepší variantu.

„Pokud jde o paní von der Leyenovou, ta vzešla jako návrh Evropské lidové strany (EPP), což je logické, jelikož oni vyhráli eurovolby. Poté, co jsme odmítli systém spitzenkandidátů, přišli s tímto kompromisním návrhem,“ zdůraznil.

Jak skutečně dopadla V4?

Optimismus českého premiéra ale nesdílí slovenský europoslanec za Směr Róbert Hajšel, který ve čtvrtek na zasedání Evropského parlamentu označil způsob nominace předních zástupců EU za zklamání.

„Nominace jsou výsledkem politiky za zavřenými dveřmi,“ prohlásil Hajšel.

Jeho kritika se týkala toho, že žádný z klíčových funkcí nezískal slovenský místopředseda Evropské komise pro energetickou unii a neúspěšný kandidát na prezidenta Slovenska Maroš Šefčovič.

„Horší je, že se mluví hodně o geografickém zastoupení, geografické vyváženosti, k tomu opět rovněž nedošlo. Ještě horší je, že obětí toho jsou země V4, které měly dobrého kandidáta, dobrého kandidáta. Je tady, sedí tu spolu s námi. Pokud je to pravda, že tento kandidát nebyl vybrán jen proto, že je právě zástupcem tohoto regionu, tak je to velmi špatný signál voličům, je to špatný signál občanům střední a východní Evropy,” vyjádřil se Hajšel o Šefčoviči.

Dříve se v médiích spekulovalo, že se země V4 pokusí prosadit Šefčoviče na jednu z nejvyšších funkcí Evropské unie. Kromě postu předsedy Evropské komise se uvažovalo i o křesle vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. To nakonec dostal španělský ministr zahraničí Josep Borrell.

Von der Leyenovou Němci nechtějí

Ursala Von der Leyenová není pouze první ženou v čele Evropské komise, ale po Walteru Hallsteinovi, který stál v čele evropské exekutivy od roku 1958 do roku 1967, je pouze druhou zástupkyní Německa na této pozici. Přesto, jak ukazuje nedávný průzkum, většina Němců její angažmá nevítá.

Jak ukazuje průzkum Deutschlandtrend vytvořený pro německou veřejnoprávní televizi ARD, její jmenování do čela Evropské komise vítá pouze třetina obyvatel. Naopak 56 % se domnívá, že není dobrou volbou.

Výsledky summitu EU

Na zasedání Evropské rady kromě kandidátky Von der Leyenové byli do čela unijních institucí nominováni i další funkcionáři. Belgický premiér Charles Michel má nahradit bývalého polského premiéra Donalda Tuska na postu předsedy Evropské rady, zatímco v čele Evropské centrální banky stane bývalá francouzská ministryně financí Christine Lagardeová, která současně zastává funkci generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu. Evropskou diplomacii bude mít na starosti současný španělský ministr zahraničí Josep Borrell.

Do funkce předsedy Evropského parlamentu byl ve středu zvolen italský politik David-Maria Sassoli. Čeští europoslanci Dita Charanzová (za ANO) a Pirát Marcel Kolaja byli zvoleni do funkce místopředsedů EP.

Podle mnoha pozorovatelů nominace Von der Leyenové a Lagardeové do čela nejdůležitějších evropských institucí posílí francouzsko-německý tandem v EU.

Více:

„Ministrem by neměl být ten, kdo nezná problematiku svého resortu.“ Zeman okomentoval schůzku s Babišem a Hamáčkem
Francie a Německo údajně chtějí prosadit do čela Evropské komise německou ministryni obrany
Nejhorší ministr zahraničí, odvážný Babiš a odchod ČSSD. Nejaktuálnější dění okomentoval bývalý senátor Jiří Vyvadil
Andrej Babiš dává zpátečku. Na schůzce s Junckerem se už nechystá řešit audity
Česko a Polsko navrhly několik nových kandidátů na post předsedy Evropské komise
Štítky:
Německo, Ursula von der Leyenová, Visegrádská skupina, Andrej Babiš, Evropský parlament, Evropská komise, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář