Widgets Magazine
15:24 20. srpna 2019
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová

EU chce udržet jadernou dohodu při životě. Vyzývá Teherán, aby dodržoval závazky

© AFP 2019 / Ludovic Marin
Politika
Získat krátkou URL
8126

Rozhodnutí Íránu zvýšit obohacování uranu není závažným porušení dohody. Shodli se na tom ministři zahraničí EU na pondělním zasedání v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová však vyzvala Teherán, aby se vrátil k dodržování svých závazků.

„Vyzýváme Írán, aby zvrátil své kroky a vrátil se k plnému dodržování (dohody, pozn. red.),“ prohlásila Federica Mogheriniová po skončení zasedání rady ministru zahraničí.

Spojené státy v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem. Tento krok kritizovali další signatáři, a sice Velká Británie, Francie, Německo, Rusko, Čína a EU. Posléze Washington uvalil na Teherán sankce a také se snaží zcela zastavit export íránské ropy.

Přesně rok po americkém odstoupení od dohody dal Írán evropským zemím 60denní ultimátum pro to, aby našly způsob, jak ochránit Írán před americkými sankcemi. V pondělí 8. července Teherán oznámil, že začal obohacovat uran nad 3,67 %, jak stanovuje jaderná dohoda.

„Zbývající strany jaderné dohody s Íránem nepovažují kroky Teheránu za významné nedodržení smlouvy a nenaznačily, že mají v úmyslu spustit mechanismus dohody, který se zabývá řešením sporů,“ poznamenala Mogheriniová. „Zaznamenali jsme, že technicky veškeré kroky, které byly učiněny – a litujeme, že byly učiněny – je možné zvrátit. Doufáme tedy, a vyzýváme tím Írán, aby tyto kroky zvrátil,“ dodala.

Mogheriniová zdůraznila, že EU pracuje na novém mechanismu INSTEX, který má pomoci americké sankce obejít. Pro zavedení alternativního, barterového obchodování s Íránem je prozatím deset zemí.

„Jsme jednotní v tom, že na jednu stranu musíme učinit INSTEX, mechanismus pro provádění legitimního obchodu s Íránem, rychlejší a účinnější, ale rovněž musíme pracovat na tom, aby se vrátil k plnému dodržování jaderné dohody,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie.

Náměstek českého ministra zahraničí Martin Povejšil, který se zasedání Rady účastnil, však varoval před posledními kroky Íránu.

„Existuje skutečně vážná obava z toho, že Írán postupně odstupuje od jednotlivých závazků vyplývajících z dohody,” cituje ČTK Povejšila.

Zároveň ale dodal, že mezi zeměmi EU panuje přesvědčení, že Írán nechce současnou situaci dále eskalovat.

Obavy Francie

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl v pondělí na návštěvě Srbska, v Bělehradu uvedl, že hodlá tento týden o situaci s jadernou dohodou hovořit s íránským prezidentem Hasanem Rúháním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho cílem je zabránit dalšímu vyhrocení situace v regionu.

„Za těchto obtížných podmínek budeme pokračovat ve zprostředkování a ve vyjednávání,“ uvedl Macron.

V neděli francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vyslovil obavy, že by současné napjaté vztahy mezi Washingtonem a Teheránem mohly přerůst ve válečný konflikt. Přestože válku nikdo nechce, současná napjatá situace může vést k nehodám, které mohou ozbrojený střet vyvolat. Podle jeho názoru bylo íránské rozhodnutí zvýšit úroveň obohacování uranu špatnou reakcí na špatné rozhodnutí.

Sestřelení amerického dronu

Dne 20. června Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru však napsal, že varianta útoku na Írán zůstává. Spojené státy následně uvalily další sankce, které zasáhly i íránského duchovního vůdce ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a ministra zahraničí Íránu Mohammada Džaváda Zarífa.

Spojené státy rovněž obviňují Írán z útoku na tankery v Omanském zálivu. Teherán svou odpovědnost odmítá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru. Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.

Spor s Velkou Británií

V poslední době došlo k napětí ve vztazích mezi Íránem a dalším signatářem jaderné dohody, a to s Velkou Británií. Stalo se tak poté, co gibraltarské úřady společně s britským námořnictvem dne 4. července zadržely íránský tanker Grace 1.

Velká Británie a Gibraltar tvrdí, že tanker přepravoval ropu do Sýrie, čímž porušil sankce EU. Teherán popírá, že by tanker mířil do Sýrie. Nicméně íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf dále zdůraznil, že se evropské sankce na Írán nevztahují a připomněl, že v minulosti EU vystupovala proti uplatňování extrateritoriální jurisdikce.

V pátek britský ministr zahraničí Jeremy Hunt po rozhovoru se Zarífem sdělil, že je Velká Británie připravena propustit tanker, pokud Teherán zaručí, že nebude směřovat do Sýrie.

Dnes Hunt před jednáním Rady prohlásil, že je stále ještě čas dohodu o íránském jaderném programu zachránit.

„Írán je vzdálen dobrý rok od vývoje jaderné bomby. Stále ale existuje malá možnost udržet tu dohodu při životě,“ uvedl.

Více:

Británie schytá od Íránu facku za unesený tanker, varuje íránský duchovní
V příští válce Izrael zcela zničíme, varuje vůdce Hizballáhu
Britský ministr zahraničí uvedl, že propustí íránský tanker. Má však jednu podmínku
Francie se obává války mezi USA a Íránem
Štítky:
Emmanuel Macron, Mohammad Džavád Zaríf, USA, Francie, Jeremy Hunt, Federica Mogheriniová, EU, Írán
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář