01:48 13. prosince 2019
Pohled na Kreml

„Není to nová studená válka.“ USA Today píše o stavu vztahů Moskvy a Washingtonu

© Sputnik / Evgenya Novozhenina
Politika
Získat krátkou URL
9245
Sledujte nás na

Nehledě na přesvědčení četných expertů, že USA a Rusko jsou ve stavu nové studené války, neodráží toto myšlení nejen reálnou situaci, ale je prostě nebezpečné, píše USA Today. List připomíná, že i přes napětí ve vztazích, Moskva a Washington stále spolupracují v některých důležitých otázkách. Také RF na rozdíl od SSSR nemá za cíl světovou nadvládu.

Experti na národní bezpečnost stále častěji mluví o nové studené válce mezi USA a jejich velkými soupeři. Jenže toto myšlení minimálně neúplně odpovídá skutečnosti, maximálně je prostě nebezpečné. Nedávno před tímto přístupem k Číně varovala skupina uznávaných amerických expertů, kteří poukázali na to, že USA riskují, že se stanou autorem vlastního proroctví. „Nehledě na nevhodnou vládu Vladimira Putina v Kremlu bychom však měli změnit naše vnímání Ruska,“ píše USA Today.

Trumpova administrativa ve své Národní koncepci obrany roku 2018 znovu přidala důraz na nepřipuštění konfliktu mezi velkými mocnostmi. Podle názoru listu neexistují žádné pochybnosti o tom, že se Rusko a Čína chovaly v posledních letech velmi sebevědomě a agresivně.

„USA ale mají tendenci ke zveličování nebezpečí v podobných programových dokumentech. V případě Ruska nehledě na uvítání úsilí NATO v modernizaci a skromnou vojenskou posilu Pobaltí a Polska, bychom se měli vyhýbat myšlence, že máme každou chvíli očekávat srážku s Kremlem,“ varuje list.

Nebezpečí tkví ve vnímání Ruska v duchu studené války, antagonismu, v duchu armáda nade vše. Za prvé dnešní Rusko, ať už jakkoli mstivé a ambiciózní, je na hony vzdálené světovým ambicím SSSR. I když Moskva mluví o zradě Západu, nedemonstruje žádné záměry ohledně světové nadvlády. I když takoví lídři jako Putin mohou rozsévat jistou autoritářskou nákazu, nedá se srovnat s marxistickými a leninskými ambicemi z dob studené války.

Za druhé mnozí ignorují rozsah rusko-americké spolupráce v klíčových otázkách světové bezpečnosti. Úloha Ruska je zvlášť velká s ohledem na jeho právo veta v Radě bezpečnosti OSN a jeho hlasovací právo v otázkách uvalení sankcí na nebezpečné státy.

Bude-li přece jen uzavřena nová jaderná dohoda s Íránem, anebo dohoda o jaderném odzbrojení Severní Koreji, bude podpora Moskvy velmi závažná. Navíc nehledě na zkalené vztahy posledních let Rusko vcelku podporuje postoj USA v OSN vůči uvedeným zemím. Dokonce v regionech, kde je politika Moskvy nepříjemná, nebo dokonce hodná odsouzení, například v Sýrii, bude překonání problémů mnohem snadnější v případě existence nástrojů na urovnání konfliktů s Ruskem. Zúčastněné strany se tomu přitom věnují již dost dlouho, což právě zajistilo vítězství nad IS (teroristická fronta zakázaná v RF).

Za třetí nehledě na veškeré debaty o tom, že si některé členské státy NATO nepřejí převzít příslušnou část financování aliance, má tento pakt dosud obrovskou sílu. I přesto, že pouze sedm zemí dosáhlo úrovně výdajů na obranné potřeby ve výši 2 % HDP, přece jen vydává NATO více než polovinu částky na světovou obranu.

Větší část členů aliance podstatně zvýšila své obranné rozpočty po krymské krizi roku 2014. NATO navíc přesunulo do Pobaltí a Polska své předsunuté jednotky. Sotva dokážou vytvořit pevný obranný obvod, ale nyní budou aspoň moci klást vážnější odpor vpádu.

„NATO se zachová správně, zvýší-li svůj potenciál v tomto regionu, Putin však sotva uvěří tomu, že mu projde skutečná invaze, dokonce dnes. Dosud se obezřetně vyhýbal vojenským eskapádám na území členských států aliance,“ připomíná USA Today.

Za čtvrté evropské země nebyly dostatečně odměněny za podporu protiruských sankcí v reakci na „agresi“ proti Ukrajině. Ruská ekonomika v podstatě stagnuje právě kvůli sankcím. A byla to nejen závažná rána Putinovi a jeho mnohým pomahačům, ale faktor, který zadržel další „ruskou agresi“.

Podle názoru listu mají USA a NATO ve větší míře integrovat opatření ekonomického a vojenského zadržování a také rozvíjet doktríny ve sféře omezených konfliktů, včetně šedé zóny.

„Podobné scénáře vzbuzují i nadále obavy, protože Rusko pokračuje v dezinformačních kampaních a vměšování do voleb, nesmíme si ale plést tyto aktivity s existenčními riziky studené války,“ domnívá se USA Today.

Myšlení v duchu studené války může nakonec zabránit USA v podniknutí kreativních kroků za účelem zmírnění napětí ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem. Týká se to zejména rozšíření NATO, včetně na postsovětském prostoru. NATO slíbila ještě v roce 2008 Ukrajině a Gruzii vstup do aliance. Ale ani prezident Obama, ani Donald Trump, neudělali v této iniciativě Bushovy vlády žádné změny, což je chyba, domnívá se list.

Ze zeměpisného a strategického hlediska by vstup těchto zemí do paktu byl přehmatem, poněvadž NATO existuje za účelem stabilizace Severoatlantického regionu. Víc než to, i když nic nedokáže ospravedlnit „ruskou agresi“, svým slibem asociace Gruzie a Ukrajiny, ale mlčením o konkrétních termínech a bezpečnostních zárukách, namalovala NATO obrazně řečeno obrovské terče na jejich zádech.

Potřebujeme novou bezpečnostní koncepci pro východní Evropu, která zajistí bezpečnost bez vstupu do aliance,“ míní noviny.

„Ano, svět je v nestabilním a riskantním stavu. Avšak ti, kdo srovnávají dnešní situaci se studenou válkou, zapomněli na to, jak nebezpečné ve skutečnosti bylo toto období,“ píše na závěr USA Today.

Více:

Kámen úrazu ve vztazích Washingtonu a Moskvy. Ruská raketa 9M729
The National: Moskva a Washington vedou na Blízkém východě „diplomacii zbraní“
Foreign Policy: Moskva vždy usilovala o politický chaos ve Washingtonu
Štítky:
Studená válka, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář