Widgets Magazine
03:48 16. října 2019
Spojené státy bourají sochu Saddáma Husajna v Bagdádu (3. dubna 2003)

Odborník z The National Interest vysvětlil, proč USA už dále nepotřebují Blízký východ

© AP Photo / Jerome Delay
Politika
Získat krátkou URL
9524
Sledujte nás na

Strategie USA na Blízkém východě, jejíž základ tvořily početné nesmyslné války, byla vyčerpána a měla by se změnit. O tom je přesvědčen komentátor The National Interest George Seay. Podle něj USA už dále nepotřebují dodávky ropy z regionu. Z toho vyplývá, že by regionální problémy nyní měli překonávat místní hráči, nikoli Washington.

Blízkovýchodní strategie USA by se měla změnit ve „velmocenskou diplomacii“, a to namísto „nekonečných nesmyslných malých válek“, míní předseda Clementsova ústavu národní bezpečnosti Texaské univerzity George Seay.

Autor vysvětlil, že poté, co USA objevily ložiska břidlicové ropy a plynu, už země nepotřebuje dodávky energetických zdrojů z Blízkého východu. Podle jeho slov bylo prvním příznakem změn prohlášení Donalda Trumpa, které se týkalo toho, že bezpečnost obchodních lodí v Hormuzském průlivu nemají zajišťovat USA, ale Čína, Indie, Japonsko a další země, poněvadž Amerika již nepotřebuje ropu a plyn ze zemí OPEC.

„Můžeme se přít o argumentech ve prospěch neúčasti v záležitostech Blízkého východu, ale nikoli o tezi o potřebě energetických zdrojů: Trump má pravdu, tuto potřebu nemáme,“ konstatoval odborník.

USA měly, podle autora příspěvku, od roku 1979 a až do poslední chvíle celkem dva strategické zájmy na Blízkém východě. Byly to energetické zdroje, zadržování Íránu a podpora Izraele. Dnes, kdy je už energetická závislost Ameriky na „despotických“ blízkovýchodních režimech minulostí, zůstala jediným strategickým zájmem Washingtonu strategická stabilita. Tento zájem s USA naštěstí sdílí Izrael, Saúdská Arábie, Jordánsko, Egypt, Spojené arabské emiráty a další země.

Co se týče podpory Izraele, který má zůstat hlavním spojencem USA, Amerika ho má uznat za „nezávislý, soběstačný a silný stát“, jadernou mocnost a efektivního hráče na světové aréně. Nikoli za „malou bezbrannou oběť arabské agrese“, je přesvědčen Seay.

Autor v materiálu také píše, že mnozí v USA nevědí, že od roku 1985 vzrostlo izraelské HDP na jednoho obyvatele ze sedmi tisíc dolarů na 41 tisíc, a že díky Levantskému ropnému a plynovému nalezišti, objevenému texaskou společností Noble Energy v roce 2010, se stal energeticky nezávislým státem. Izrael tudíž již nepotřebuje značnou finanční pomoc USA, s výjimkou dodávek zbraní.

I když mají být americké vojenské základny v tomto regionu zachovány, kvůli tlaku na Írán a kvůli hrozbě vývoje jaderných zbraní v této zemi, nevylučuje se možnost preventivního vojenského útoku. Proto je již dlouho zapotřebí nový přístup k zastrašování Íránu, myslí si odborník. Autor připomíná, že se postoj USA vůči Teheránu za celých 40 let nezměnil, avšak dnes, po „nesmyslné“ a drahé válce v Iráku, která si vyžádala život velkého počtu Američanů a která zničila stát, jenž byl jedinou „protiváhou“ Íránu, se postavení Ameriky v tomto regionu vážně zhoršilo.

Nová politika USA na Blízkém východě se tak má zakládat na několika klíčových věcech, míní Seay. První z nich zahrnuje založeníblízkovýchodní NATO“, jejímž neformálním, a později zřejmě oficiálním členem, má být také Izrael.

„Nechte tyto země „vyrůst“ v hráče na světové aréně, a převzít na sebe primární odpovědnost za stabilitu vlastního regionu s bezpodmínečnou podporou USA,“ píše odborník.

Dalším krokem má být změna v oblasti podpory Izraele, tedy přesun z vojenské sféry směrem k rozvoji obchodních, hospodářských a podnikatelských styků mezi dvěma státy. Kromě toho, i když by měla zůstat zachována námořní přítomnost USA v tomto regionu, odpovědnost za zajištění bezpečnosti mají převzít odběratelé energetických zdrojů zemí OPEC. Na závěr autor USA radí, aby aktivněji odporovaly „neuváženému prolití americké krve na blízkovýchodních pouštích, byly šetrnější s penězi daňových poplatníků a nepřipouštěly vojenský zásah bez přímého ohrožení americké národní bezpečnosti.

„Účinnost perspektivní americké zahraniční politiky závisí na tom, jak spolupracujeme s Čínou, Indií, Ruskem, Evropskou unií a dalšími významnými státy, a to právě v daném pořadí, a nikoli na tom, jak spolupracujeme s Blízkým východem,“ domnívá se Seay. Američtí politici si mají, podle jeho slov, uvědomit „generační“ změny strategických okolností a rozhodně změnit svůj přístup. 

 

Více:

Video: Írán v Perském zálivu zadržel cizí ropný tanker s pašeráky. Zatím se neví, komu tanker patří
Panama „odsuzuje protizákonné akce“ tankeru zadrženého Íránem. Vyškrtne ho ze svého námořního rejstříku
Írán je na nebezpečné stezce, varuje britské ministerstvo zahraničí kvůli zadrženému tankeru
V příští válce Izrael zcela zničíme, varuje vůdce Hizballáhu
Štítky:
Írán, Izrael, Blízký východ, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář