16:42 17. listopadu 2019
Ruský prezident Vladimir Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron během schůzky v Fort de Bregancon 19. srpna 2019

Le Monde: S obnovením schůzek ve formátu 2+2 získává Macronův ruský „obrat" reálné rysy

© Sputnik / Sergey Guneev
Politika
Získat krátkou URL
4470
Sledujte nás na

Nadcházející moskevská schůzka ministrů zahraničních věcí a obrany Ruska a Francie bude prvním krokem k realizaci prohlášení Emmanuela Macrona o zlepšení vztahů s Ruskem, píše Le Monde. List zdůrazňuje, že francouzský prezident je pevně odhodlán do konce realizovat svůj projekt obnovení vztahů s Moskvou, nehledě na námitky uvnitř francouzské vlády a pochybnosti evropských partnerů.

„Macron chce realizovat zlepšení vztahů s Vladimirem Putinem a přiznává obrat ve vztazích s Ruskem,“ píše Le Monde o nadcházející schůzce ministrů zahraničí a obrany dvou zemí v Moskvě 9. září. List zdůrazňuje, že se podobná zasedání konzultační komise pro spolupráci a bezpečnost ve formátu 2+2 , jež byla zahájena v devadesátých letech za účelem upevnění vztahů mezi oběma státy, nekonala již pět let.

Noviny připomínají, že tento formát byl „zmrazen“ na jaře 2014 po připojení Krymu k Rusku. Později „převzal Kreml pod kontrolu s pomocí ozbrojených povstalců část Donbaského regionu na východě Ukrajiny“, uvádí se v článku.

Dnes má Vladimir Putin zřejmě v úmyslu učinit jisté vstřícné kroky vůči Kyjevu, domnívá se autor příspěvku. Patří k nim výměna vězňů, „kultovních postav“ jako je filmový režisér Oleg Sencov, který byl odsouzen v Moskvě k 20 letům odnětí svobody na základě obvinění z terorismu. Le Monde předpokládá, že Putin může rovněž přistoupit na obnovení Minských dohod z roku 2015, které do poslední doby existovaly pouze na papíře.

Nejbližší summit Normandské čtyřky (Francie, Německo, Ukrajina, Rusko) na téma ukrajinského konfliktu se měl konat letos v září v Paříži, avšak, jak píše Le Monde, nad krymskou otázkou „byl udělán kříž“.

„Tato otázka byla odložena, poněvadž je známo, že Rusko neustoupí,“ míní vedoucí ruských projektů Francouzského institutu mezinárodních vztahů Tatiana Jeanová. Je přesvědčena, že „s Krymem to bude stejné jako s pobaltskými státy, jejichž připojení (k SSSR) nebylo nikdy přiznáno, ale vztahům s Moskvou to nicméně neškodilo“.

List vysvětluje, že si Paříž přeje pokrok ve vztazích s Ruskem, nehledě na pochybnosti ohledně vztahu k ruskému prezidentovi. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian 3. září vysvětlil, že „nedůvěra není nikomu prospěšná, dokonce ani když příčiny, které ji zrodily, jako Ukrajina, Sýrie, vraždy s pomocí chemických zbraní, nikam nezmizely, a dialog má být proto náročný“. Le Monde připomíná, že samotný Le Drian měl od okamžiku svého jmenování ministrem zahraničí nejednu schůzku s ruským kolegou, ale vztahy ministrů obrany byly na pět let přerušeny. Tyto kontakty jsou však velmi potřebné k překonání problémů souvisejících se Sýrií, Středoafrickou republikou a kontrolou zbrojení, píše Le Monde.

Podle názoru autora článku Emmanuel Macron usiluje o „opravdový restart“ ve vztazích s Ruskem a od okamžiku schůzky s Putinem 19. srpna ve Fort de Bregancon je tato strategická volba stále jasnější. Francouzský prezident přitom neskrývá, že tento zvrat naráží na odpor na francouzském MZV a v celé vládě. Ve svém projevu k velvyslancům 27. srpna se dokonce obořil s kritikou na představitele „hlubinného státu“, což je termín, který převzal od milovníků teorií spiknutí a ctitelů Donalda Trumpa.

Le Monde připomíná, že myšlenka bezpečnostní architektury společné s Ruskem vznikla před 30 lety, když Michail Gorbačov zbořil berlínskou zeď, v doktríně pod názvem Evropa je náš společný domov, avšak rozšíření NATO na východ a „revanšismus“ Moskvy zabránily její realizaci. Dnes je koncepce evropské bezpečnostní architektury dost mlhavá, avšak víme, že její hlavní otázkou má být kontrola zbrojení, protože předcházející dohody v této sféře přestaly existovat nebo jsou ohroženy.

Podle názoru bývalého francouzského ministra zahraničních věcí Huberta Védrina „jde o obnovení vztahů s Moskvou založených na realismu, poněvadž jde o zeměpisně blízký stát, a také proto, aby ho nepostrkávali k Číně“. Bývalý diplomat zdůraznil, že sblížení s Moskvou „je chladná kalkulace ve jménu pragmatismu a nikoliv ideologie“. Védrine, kterého považují za jednoho z ideologů Macronovy nové ruské politiky, je přesvědčen, že projekt evropské architektury má být neodkladně zahájen, „aby příští americký prezident, ať už Donald Trump v případě znovuzvolení, nebo demokrat, musel respektovat postoj Evropanů“.

Podle slov bývalého francouzského ministra vnitra Jeana-Pierra Chevénementa, který měl letos v květnu schůzku s Vladimirem Putinem a předal mu poselství Emmanuela Macrona s návrhem na obnovení formátu dva plus dva, „Francie nemůže bez rizika znehodnocení své zahraniční politiky zůstat vůči Rusku rukojmím americké diplomacie nebo diplomacie sousedních zemí, v nichž Moskva vyvolává posvátnou hrůzu“.

Macronův obrat ve vztahu k Rusku se přitom týká především formy. List připomíná, že francouzský prezident vsadil na evropský původ Ruska od samého počátku svého prezidentského období. Toto mínění potvrdil jeden politik z jeho okolí, podle kterého jde o „dozrávání“ a nikoliv „zvrat“. Francouzský prezident je přesvědčen, že se pouze jemu podaří to, v čem neuspěli jeho předchůdci, řekl novinový zdroj a připomněl, že o záměru navázání dialogu s Ruskem hovořil také Francois Hollande a Nicolas Sarkozy.

List dále píše, že ve skutečnosti nebyl tento dialog nikdy přerušen, avšak kvůli rostoucí nesmiřitelnosti ruského prezidenta byl bezvýsledný. Dnešní francouzský prezident se ho snaží si udobřit, a proto ochotně přiznává „chyby“ Západu a neporozumění, jež otravovala dvoustranné vztahy v posledních letech, a přitom zdůrazňuje nepřípustnost projevu slabosti vůči Vladimiru Putinovi.

Podle novin však může zvrat ve vztazích s Ruskem překazit evropské projekty Macrona. Podle slov bývalého francouzského diplomata mnozí partneři Francie z EU, jež sousedí s Ruskem, „velmi zdrženlivě“ reagují na Macronovy návrhy, stejně jako na jeho myšlenku strategické autonomie Evropy jako celku. Samotný francouzský prezident přitom považuje „ruskou sázku“ za možnost obsadit místo v jedné řadě s De Gaullem nebo Mitterandem, jejichž diplomacie stanovila „spojenectví, ale ne rovnost“. Navíc „Rusko je klíč k získání váhy v jiných závažných otázkách, jako třeba íránský jaderný program,“ vysvětluje Le Monde.

Více:

Když ptáčka chytají…. Jan Campbell o tom, co skutečně řekla Merkelová a proč Putin nemá z Macronovy nabídky radost
V EU sdělili, co budou dělat v případě, že Trump pustí ozbrojence do Evropy
„Chovejte se podle pravidel, která jsme stanovili." Pentagon uvedl požadavky vůči Rusku ke společné práci
Doba dominance Západu končí, je třeba přehodnotit vztahy s Ruskem, prohlásil Macron
„Za žádných podmínek.“ Předseda Evropské rady Donald Tusk nesouhlasí s návratem Ruska do G7
Štítky:
Jean-Yves Le Drian, Ukrajina, Vladimir Putin, Emmanuel Macron, Francie, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář