20:05 08. dubna 2020
Politika
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (130)
3671
Sledujte nás na

Bezpečnostní analytik Tomáš Chlebíček v rozhovoru pro Security magazín shrnul následky řady tragických událostí na Blízkém východě a zmínil, čím Írán dokázal překvapit celý svět, i když neměl na vybranou. Vyjádřil se rovněž i k reakci české diplomacie na probíhající konflikt.

Bezpečnostní expert a zvláštní korespondent magazínu MÖNCH Tomáš Chlebíček je přesvědčen, že reakce Íránu na americkou akci byla předvídatelná, jelikož Teherán v podstatě neměl na vybranou. Šlo totiž o zachování prestiže na mezinárodní aréně a před vlastním obyvatelstvem.

Vojenský zákrok v podobě raketového útoku na americké základny však byl v určité míře překvapením, neboť se očekávala především aktivizace organizací v regionu bezprostředně spojených s Íránem. Jedná se převážně o organizace, na jejichž vzniku či koordinaci se podílel sám generál Sulejmání – Hamás, Hizballáh, Hútiové a další. Expert zdůrazňuje, že z větší mírou jistoty můžeme očekávat v budoucnu jejich aktivní zapojení do nové etapy konfrontace se Spojenými státy, a to ve formě teroristických akcí, útoků na infrastrukturu a zvýšení kybernetických hrozeb.

Žádná další válka na Blízkém východě není v zájmu Spojených států, myslí si expert. Po vojenských operacích v Afghánistánu, Iráku a Libyi USA nejsou ochotny váznout v jakémkoliv plnohodnotném vojenském konfliktu, zatímco Írán má jisté pochopení toho, že případná rozsáhlá eskalace může ohrozit samotnou existenci současného režimu. Nicméně možnost plnohodnotné války v regionu není vyloučena.

„To samozřejmě neznamená, že současná eskalace konfliktu nemůže válkou skončit. Jak případně poznamenal ministr obrany USA Mark Esper, válku s Íránem sice nechceme začít, ale jsme připraveni ji dokončit. Ve skutečnosti tento konflikt probíhá převážně ve skryté podobě již od samotného zrodu teokratického režimu v Teheránu (1979) s občasnými otevřenými ozbrojenými střety, především na moři (1980, 1987 – 1988, 2019 – 2020),“ zmínil Chlebíček.

Zájmy a role amerických spojenců

Následně expert dodává, že v souvislosti s hrozbou eskalace konfliktu USA a Íránu roste i riziko pro americké spojence. Jako potvrzení Chlebíček uvádí vyhrůžky, jež pronesl Írán vůči Spojeným arabským emirátům a Izraeli. 

Stojí za zmínku i postoj Evropy vůči probíhajícímu konfliktu. Podle experta je hlavním problémovým bodem to, že Evropa značně postrádá jednotnou a koordinovanou pozici vůči vznikajícím konfliktům. V této souvislosti nebylo možné očekávat jakoukoliv podstatnou reakci ani od české diplomacie. Je třeba si uvědomit, že Evropa je stále závislá na Blízkém východě, a to především v energetické oblasti. Vzhledem k této skutečnosti je naprosto jasné, že Evropa musí více usilovat o prosazení a obranu vlastních zájmů v tomto regionu.     

 

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (130)

Více:

Trump uvedl, že požaduje, aby se NATO aktivněji účastnilo procesů na Blízkém východě
USA zaútočily, ale čelit následkům bude EU? Situace na Blízkém východě podle Štefunka hrozí prohloubením migrační krize
Odborník: USA a Írán čeká „nejistá konfrontace“, a ne válka
Íránský velvyslanec: Ve světě již existují mechanismy, jak zabránit další velké válce
Václav Klaus ml. o následcích americké akce: legitimním bojištěm se stává celý svět. Kdo se může stát další obětí?
Štítky:
eskalace, Kásim Sulejmání, USA, Írán, Blízký východ, Evropa
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář