„Květen 1945 nepřinesl svobodu celé Evropě.“ Česká a slovenská diplomacie vzdaly svůj hold obětem 2. světové války

Ve čtvrtek ministři zahraničí Česka, Slovenska, USA, Bulharska, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Polska zveřejnili společné prohlášení k 75. výročí konce 2. světové války. Nesoustředili se však na boj s nacismem, ale komunismem.

Na začátku ministři zahraničí dotyčných zemí uvedli, že vzdávají hold všem obětem a všem vojákům, kteří bojovali proti nacistickému Německu a přispěli k ukončení holokaustu. Ale další a větší část společného prohlášení věnovali kritice politiky Sovětského svazu. Ten podle něj zbavil osvobozené jim evropské státy svobody. 

„Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné vojenské síly, represí a ideologické nadvlády,” uvádí se v prohlášení. 

„Mnoho Evropanů ze střední a východní části kontinentu obětovalo po mnoho desetiletí své životy v boji za svobodu. Miliony Evropanů byly zbaveny svých práv a základních svobod, čelily mučení a nucenému vysídlení. Společnosti za železnou oponou zoufale hledaly cestu k demokracii a nezávislosti,” uvádí se. 

V prohlášení se také podotýká, že budoucnost Evropy má být založena na „historických faktech a spravedlnosti pro oběti totalitních režimů”. 

„Poučeni krutou lekcí z druhé světové války, vyzýváme mezinárodní společenství, aby společně s námi důrazně odmítlo myšlenku vytváření sfér vlivu a aby prosazovalo rovnost všech suverénních států,” uzavírá text prohlášení. 

Revize dějin 

Připomeňme, že v poslední době v Evropě dochází k záměnám ve vnímání historických událostí kolem druhé světové války. Například v loňském záři schválil Evropský parlament usnesení O významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. V textu dokumentu se kromě kritiky politiky vedení Sovětského svazu praví, že zodpovědnými za rozpoutaní 2. světové války jsou SSSR a nacistické Německo, které podepsaly pakt Ribbentrop-Molotov.  

V loňskem prosinci se zástupci Česka a Slovenska také zdrželi hlasování o ruském návrhu rezoluce proti oslavě nacismu. Dokument, o kterém hlasovalo Valné shromáždění OSN, také odsuzoval neonacismus a další praktiky nesnášenlivosti. 133 států, které dokument podpořily, se mimo jiné vyslovily proti stavění památek, pomníků a pořádání veřejných demonstrací oslavujících nacismus a neonacismus. 

Právě ke glorifikaci kolaborantů s nacistickým režimem dochází například v Pobaltí. V Lotyšsku od roku 2008 pravidelně dochází na Den nezávislosti země k neonacistickým pochodům v hlavním městě. V estonském městě Mustla byla v roce 2018 odhalena pamětní deska důstojníkovi Waffen SS Alfonsi Rebanemu, který se po 2. světové válce přidal k britské tajné službě MI6 a podílel se na organizaci ozbrojeného odboje proti sovětské vládě v Estonsku. V září 2019 lotyšský ministr obrany Artis Pabriks prohlásil, že lotyšské legie SS jsou chloubou země. 

Přednedávnem byla v pražských Řeporyjích instalovaná deska vojákům Ruské osvobozenecké armády, tzv. vlasovcům (jejichž jednotky byly součástí SS) a také došlo k odstranění pomníku sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi na Praze 6.