Jde opravdu o konec EU? Ondřej Neff okomentoval obavy miliardáře Sorose o přežití Evropy

Miliardář George Soros v rozhovoru pro server Independent vyjádřil své obavy o osudu EU kvůli nedávnému verdiktu německého ústavního soudu, který zpochybnil přiměřenost opatření Evropské centrální banky spojených s nákupem dluhopisů. Kauza vyvolala širokou diskuzi ohledně budoucí integrace EU, a tak se nad věcí zamyslel i publicista Ondřej Neff.

Německo jako největší ekonomika eurozóny má značný podíl na nákupech dluhopisů v rámci programu ECB. Ústavní soud však dospěl k závěru, že německá vláda ani parlament nemají nad kroky ECB dostatečný dohled a nevědí, zda nákupy dluhopisů byly přiměřené. V důsledku soudního rozhodnutí tak Německá centrální banka musela nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit a již koupené dluhopisy prodat.

K celé situaci se vyjádřil americký miliardář George Soros, jenž se obává, že takové rozhodnutí by mohlo vytvořit precedens, kterého by se mohly chytit ostatní země jako Polsko či Maďarsko. „Mohly by se najednou rozhodnout, zda se budou řídit evropským právem, nebo vlastními soudy?“ ptá se Soros řečnicky a potvrzuje, že rozhodnutí německého soudu bere velmi vážně.

„Obávám se o přežití Evropské unie. Byla v tvořivém procesu, tento proces však nebyl nikdy dokončen, a to činí Evropu mimořádně zranitelnou. Zranitelnější než Spojené státy, protože je založena na zásadách právního státu. A kola spravedlnosti se pohybují jen pomalu, zatímco virus se šíří velmi rychle. To je pro EU velký problém,“ tvrdí Soros.

Komentář publicisty

Na obavy miliardáře ve svém komentáři pro portál Neviditelný pes zareagoval publicista Ondřej Neff. Pokusil se přitom zamyslet, jestli je rozpad Evropské unii něčím, co ji opravdu čeká.

„Tady je dobré připomenout, že Evropská unie trvá od listopadu 1993 a navázala na Evropské hospodářské společenství ustavené v roce 1958 a ani toto EHS nespadlo z nebe. Myšlenka kooperace a koordinace sahá až k poválečným létům a má své opodstatnění dodnes. Nějaký mega-exit anebo pan-exit je těžko představitelný. Pandemie zamlžila důsledky brexitu, nicméně ta agenda se zvolna otevírá. Brzy se ukáže, jak silné jsou dostředivé síly oproti těm odstředivým,“ domnívá se Neff.

Upozorňuje tak, že Sorosovy obavy mají poněkud jiný původ. „To, čeho se Soros zjevně obává, je krach ideje superstátu. S odkazem na případ řešený německým ústavním soudem běduje nad vizí, že by národní právo mělo mít převahu nad právem evropským. To je federalistický evergreen,“ tvrdí publicista.

Podotýká však, že federalismus odsouvá jiný politický princip, kterým je subsidiarita. Ten totiž znamená, že „rozhodování se má odehrávat na nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům“.

Podle Neffa se právě podle tohoto principu zachovala vláda německé kancléřky Angely Merkelové, která při řešení pandemické krize nechala maximum rozhodovacích pravomocí spolkovým vládám.

„Ovšem tento princip subsidiarity naráží na federalistické projekty prosazované Sorosem. Jestliže tedy Soros běduje nad osudem EU, mělo by být zřejmé, že běduje nikoli nad Evropou, nikoli nad perspektivou další koexistence a kooperace v evropském rámci: tato kooperace je reálná a přínosná a bude jistě pokračovat a ponese dobré výsledky,“ věří Neff.

Podle něj dnes jde spíše o zpochybnění ideologických konceptů sociálního inženýrství, které prosazují unifikovanost a jednolitost, zatímco obecný trend naopak směřuje k diversifikaci.

„Subsidiarita, pružné, živoucí, kopírující jednotky, sdružující se při plnění jasně definovaných úkolů, to je obecný trend doby. Soros běduje, že se trhá deka, která tento čilý organismus dusí. Nejde tak o konec EU, o konec evropského souznění. Jde o konec diktátu, který nefunguje a lidé jsou čím dále méně ochotni mu naslouchat,“ uzavřel věc publicista.