23:01 27. října 2020
Politika
Získat krátkou URL
4493
Sledujte nás na

Bulharské Národní shromáždění vyslovilo rozhodný nesouhlas s navrhovanou administrativně-územní reformou na Ukrajině, která se dotkne bulharské diaspory v této zemi. Reforma předpokládá rozdělení Bolgradského okresu Oděské oblasti na pět administrativních jednotek.

Bulharští poslanci včera přijali deklaraci, ve které vládu vyzvali k podniknutí všech potřebných akcí vůči ukrajinským kolegům, aby uhájili práva své národní menšiny.

Poslanci připomněli, že se bulharský premiér Bojko Borisov a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dříve dohodli na tom, že se územní dělení může konat pouze za podmínky zachování celistvosti bulharské diaspory a celistvosti osad Bolgradského okresu osídleného převážně Bulhary.

„Republika Ukrajina ignoruje, bohužel, svými aktivitami závažnost a význam tohoto faktu. Vyslovujeme obavy a znepokojení v souvislosti s rozhodnutím, které chystá ukrajinský kabinet ministrů, o rozdělení Bolgradského okresu na pět hromad (administrativních jednotek). Máme za to, že to bude vážná rána zasazená kompaktní bulharské diaspoře, která ji připraví o administrativní samostatnost. Navíc se podobné rozdrobení neplánuje v jiných okresech Ukrajiny!“ praví se v deklaraci.

Jeden z autorů deklarace, místopředseda parlamentu Valerij Simeonov, vyslovil pobouření v souvislosti s plány Ukrajiny.

„Rozhodli to zahájit (pozn. reformu) nejloajálnější menšinou, bulharskou, která má být rozdělena na pět malých částí. Zničí to přirozené administrativní centrum, veřejné centrum Bulharů na Ukrajině, a sice Bolgrad,“ prohlásil Simeonov ve včerejším rozhovoru pro Bulharskou národní televizi.

Politik řekl, že po takových akcích ukrajinských kolegů u něj vznikají obavy ohledně toho, jestli stojí za to podporovat Ukrajinu v otázce euroatlantické integrace.

„Jako předseda (pozn. parlamentní) Skupiny přátelství s Ukrajinou začínám přemýšlet nad tím, jestli je to vůbec moje pravé místo. (…) Kladu si otázku: máme vůbec podporovat Ukrajinu na její cestě do Evropské unie a NATO?“ prohlásil Simeonov.

Bulharská ministryně zahraničí Eekaterina Zacharievová také vyzvala Ukrajinu, aby nedělila bulharskou diasporu na jednotlivé části.

„Administrativní reforma patří samozřejmě do rámce suverenity Ukrajiny, nesmí však připustit rozdrobení regionu, ve kterém je soustředěna největší bulharská diaspora na Ukrajině,“ prohlásila Zacharievová a dodala, že projednává danou otázku s ukrajinskými kolegy a doufá v pozitivní překonání problému.

Bulharská národní menšina na Ukrajině čítá přes 200 tisíc lidí.

Je to vměšování, tvrdí Kyjev

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se již vyjádřilo k deklaraci bulharského parlamentu. Kyjev označil iniciativu bulharských poslanců za vměšování se do vnitřních záležitostí země. Na ministerstvu zahraničí dodali, že se během přípravy administrativně-územní reformy vezmou do úvahy názory všech národnostních menšin země, včetně té bulharské.

„Pokusy o vměšování se cizí země do vnitřních záležitostí Ukrajiny jsou pro nás zcela nepřijatelné. Manipulativní nepravdivá tvrzení o dopadech reformy na národní identitu etnických Bulharů na Ukrajině vyvolávají údiv a překvapení,“ uvedla ukrajinská diplomacie.

Podobného názoru jako ukrajinské úřady jsou i samotní zástupci bulharské menšiny na Ukrajině. Petr Dobrev, hlava samosprávy obce Babata Arcyzského rajónu v Oděské oblasti, kde sídlí bulharská menšina, nesouhlasí s tím, že ukrajinská reforma je namířená proti Bulharům.

Dobrev zdůraznil, že reforma byla zahájená ještě v roce 2015 a má být letos dokončena. V případě Bolgradského okresu má namísto jedné územní samosprávní jednotky vzniknout více samosprávních center. Proto vnímá reakci ukrajinského ministerstva zahraničí s pochopením.

„Lze říci, že se jedná o pokus o vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V zásadě do určité míry mám stejný názor,“ řekl Dobrev v rozhovoru pro Bulharský národní rozhlas.

Dříve zástupci bulharské menšiny v Bolgradském okresu rovněž zkritizovali Bulharsko. Podle zakladatele Centra rozvoje Besarábie Viktora Kurtěva všechny nové územně samosprávné jednotky obývají Bulhaři a rozdělení Bolgradského okresu proběhlo v souladu s demokratickými normami.

Problémy s Maďarskem

Není to přitom poprvé, co otázka práv národnostních menšin na Ukrajině vyvolává nespokojenost u okolních států. Loni v prosinci během summitu NATO v Londýně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Budapešť bude bránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, dokud nebude maďarské menšině v Zakarpatské oblasti navráceno právo učit se ve své mateřštině.

„Nechceme žádná další práva pro Maďary v Zakarpatsku. Chceme pouze ty, které měli doposud,“ uvedl Szijjártó. Letos v únoru o této otázce obě strany jednaly.

Začátkem prosince předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin oznámil, že maďarský parlament požádal ruskou dolní komoru o pomoc v otázce ochrany práv národnostních menšin na Ukrajině. V první řadě se jedná o možnost učit se svůj mateřský jazyk.

Kyjev na toto prohlášení reagoval a prohlásil, že se Maďarsko v této otázce na Rusko neobracelo a že Kyjev a Budapešť jsou coby partneři schopny samostatně vyřešit všechny otázky.

Na Ukrajině byl v roce 2017 přijat zákon, který omezuje právo národnostních menšin na vzdělávání se v mateřském jazyce. Kvůli tomu v roce 2018 Maďarsko zablokovalo práci komise Ukrajina-NATO.

Více:

„Zničili zemi.“ Bulhaři zhodnotili, jak se život změnil od roku 1989
Bulharský premiér zaútočil na Putina kvůli covidu-19. Média uvažují, zda si uvědomil, jakou diplomatickou chybu udělal
V Bulharsku zkritizovali prohlášení USA a východoevropských zemí o roli SSSR po druhé světové válce
Bývalý místopředseda vlády Bulharska: EU nedokáže využít příležitosti stát se novým světovým vůdcem
Štítky:
jazyk, reforma, Ukrajina, Bulharsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář