22:03 28. září 2020
Politika
Získat krátkou URL
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (114)
26079
Sledujte nás na

EU nemá v úmyslu udělat z Běloruska „druhou Ukrajinu“ a situace v těchto zemích je nesrovnatelná, protože občané Běloruska neprotestují s vlajkami EU, ale požadují svobodu a občanská práva, uvedl nejvyšší zástupce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell v rozhovoru pro noviny Pais.

„Případ Běloruska nelze srovnávat s případem Ukrajiny. Tehdy došlo ke konfliktu mezi orientací na Evropu a na Rusko, protestující nesli evropské vlajky. Byl tu geopolitický aspekt. Bělorusové si nyní nevybírají mezi mámou a tátou. Prostě požadují režim občanských svobod a práv. Na protestech nejsou evropské vlajky. A EU nemá v úmyslu udělat z Běloruska druhou Ukrajinu,“ prohlásil Borrell.

„Musíme podporovat politickou reformu, ale nesmíme dopustit, abychom vypadali jako rušivý faktor, jak nás může vnímat ruská strana... Dnešním problémem Bělorusů není volba mezi Ruskem a Evropou, ale dosažení svobody a demokracie, které jsou hlavními hodnotami Evropské unie a které proto budeme podporovat,“ řekl.

Borrell zdůraznil, že EU má „především zájem“ na tom, aby „Bělorusové mohli žít v režimu politických svobod“ a „mít dobré vztahy“ se všemi sousedy.

Dodal, že EU je v kontaktu s ruskou stranou, aby „nedošlo k nedorozuměním nebo aby ruská strana nepřijala rozhodnutí, která mohou destabilizovat situaci“.

Podle Borrellova názoru Evropská unie musí pokračovat ve spolupráci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, protože to je on, kdo ovládá moc v zemi.

„Neuznáváme ho (Lukašenka - red.) jako legitimního prezidenta. Stejně jako neuznáváme (prezidenta Venezuely - red.) Nicoláse Madura. Z tohoto hlediska jsou Maduro a Lukašenko ve zcela stejné situaci. Neuznáváme, že byli zvoleni legálně. Ale ať už se nám to líbí nebo ne, kontrolují vládu a musíme s nimi i nadále jednat, i když neuznáváme jejich demokratickou legitimitu,“ řekl Borrell.

Rusko a řada dalších zemí na rozdíl od EU uznaly Lukašenkovo vítězství ve volbách. Tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov dříve prohlásil, že Kreml považuje za nejdůležitější, aby v Bělorusku nedošlo ke vnějším zásahům. Podle něj by Bělorusové měli řešit své problémy sami v rámci dialogu, právního rámce a bez jakýchkoliv zásahů. Moskva se obává pokusů o zahraniční zásahy do situace v Bělorusku, řekl také ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Opakovaně hovořil telefonicky se zahraničními kolegy a prohlásil, že zasahování do běloruských záležitostí je nepřípustné.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.

Téma:
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (114)

Více:

Hrozí Bělorusku vojenská intervence NATO? Analytik Štefec přišel s temným varováním
Ministerstvo obrany Běloruska uvedlo, v jakém případě použije proti demonstrantům armádu
Barevná revoluce v Bělorusku? Rusko a Čína budou razantně hájit své zájmy, varuje diplomat Bašta
Štítky:
Bělorusko, Josep Borrell
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář