01:38 29. října 2020
Politika
Získat krátkou URL
211082
Sledujte nás na

Poslankyně Karla Maříková ve svém komentáři pro Parlamentní listy připomněla výrok mluvčího Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta, v němž hodnotil Benešovy dekrety jako něco, co by již mělo skončit na smetišti dějin. Poslankyně polemizuje s tímto názorem a ptá se, proč naše diplomacie vůbec připouští podobné diskuze.

Karla Maříková na začátku uvedla, že nejde zpochybnit to, že Česko určitě má mít dobré diplomatické kontakty, zvláště se sousedy. Nedávná návštěva pohraničního města Cheb mluvčím organizace sdružující odsunuté Sudetské Němce, Berndem Posseltem a také členy Panevropské unie, je proto podle Maříkové radostnou zprávou svědčící o přítomnosti oboustranného zájmu o upevňování vztahů.

Upozorňuje však, že žádná ze stran se přitom nesmí ponižovat před druhou a vzájemné vztahy musí být nezištné a rovnocenné. Proč to však považuje za nutné připomínat? „Abychom neskončili jako nazí v trní,“ vzkazuje s tím, že bychom v žádném případě neměli zapomínat na ta poučení, která nám přináší historie.

„Bernd Posselt se několikrát vyjádřil k Benešovým dekretům a za zmínku stojí třeba jeho výrok: ‚Česko by se mělo od této hrozné zátěže oprostit. Je v zájmu nás všech, aby Benešovy dekrety skončily na smetišti dějin.‘ Já se ptám: Pokud jedna strana nebude po druhé do budoucna nic požadovat, jak stanoví už Česko-německá mezivládní deklarace z roku 1997, tak proč by měly Benešovy dekrety skončit na smetišti dějin?“ ptá se poslankyně.

Maříková je přesvědčena, že jejich zrušení by naopak jen stěží mohlo Česku nějakým způsobem prospět.

„Benešovy dekrety, pozdější ústavní zákony našeho státu, mj. konfiskovaly majetek milionů Němců, který se nacházel na území republiky, a zbavovaly Němce – v logice poválečného rozhodnutí velmocí – československého občanství. Kdyby byly Benešovy dekrety odhozeny na smetiště, jak si přeje Bernd Posselt, rázem by se celý náš Karlovarský kraj včetně domů, polí a pozemků ocitl v právním vakuu, veškeré vlastnictví občanů by bylo zpochybněno,“ stručně líčí vyhlídky Maříková.

Proč se však otázka Benešových dekretů stále řeší? Podle poslankyně jde zejména o českou neschopnost prosazovat své zájmy. „Žádný z našich ministrů zahraničí nevedl sebevědomou zahraniční politiku a doposud nedokázal na mezinárodním poli nijak významně prosadit a obhájit zájmy České republiky,“ pohoršuje se Maříková.

„Dokážete si představit, že by s něčím podobným přišli Němci nebo Rakušané za Polskem? Došlo tam k mnohem většímu odsunu a navíc v případě Německa i ke ztrátě území. Polská diplomacie by ovšem takovou diskuzi vůbec nepřipustila,“ tvrdí.

Selháváme podle ní dokonce i v tom, že nedokážeme vést diskuzi o vyplacení České republice válečných reparací s toutéž intenzitou, jak se aktuálně z podnětu Němců debatuje o zrušení Benešových dekretů.

„Nemám nic proti budování dobrých vztahů, spíš naopak. Vždyť náš kraj se nachází v pohraničí a mnoho našich občanů do sousedního Německa dojíždí za prací. Zmiňovaný Posseltův postoj však ve mně budí dojem, že bychom měli být obezřetní, aby šlo skutečně pouze o zlepšení komunikace, budování sousedských vztahů a případnou spolupráci,“ varuje Maříková.

Trvá proto na tom, že bychom měli budovat takové vztahy, které by byly dobré bez toho, abychom museli splňovat něčí podmínky. „Zachovávejme si stále svou hrdost. Nehrbme se. Jsme Češi, tak na to buďme náležitě hrdí,“ vzkazuje Maříková.

Jinak ty německé nápisy už tady na českém pohraničí byly, a podle současného diskurzu se zdá, že by se mohly objevit znovu. Ve svém komentáři proto Maříková chtěla upozornit, že záleží jen na nás, jestli dovolíme, aby se to opakovalo.

„Jsme české pohraničí a nikoli Sudety, jak hanlivě někteří politici naše pohraničí nazývají. Nemělo by se zapomínat na to, že tohle původně horopisné slovo získalo postupně ponurý politický význam, když s ním začali žonglovat henleinovci a posléze Adolf Hitler, když po Mnichovu z většiny našeho odtrženého území ustanovil tzv. Říšskou župu Sudety. Do jejího čela postavil právě svého pohůnka, rozvraceče našeho státu, Konrada Henleina. Sudety se tak staly synonymem nacistického teroru. Československá vyhláška ze dne 22. května 1945 dokonce stanovila nepřípustnost užívání tohoto pojmu. Nemělo by se tedy stávat, že nás v některých částech měst našeho kraje budou ‚vítat‘ německé nápisy, jak je tomu třeba v Ostrově, kde vládne ODS spolu s KDU-ČSL,“ uvádí poslankyně za SPD Karla Maříková.

Více:

Sudetští Němci brání Merkelovou před českými politiky, ti prý míří ke komunismu
Grospič se pustil do KDU-ČSL: Vlastizrádně politicky překrucují historii a největší utrpení českého a slovenského národa
Sudetští Němci jsou proti V4? O čem se skutečně hovoří v Bavorsku
Štítky:
zájmy, Karla Maříková, Sudetští Němci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář