„Může nás to vrátit do doby studené války.“ Na ruském ministerstvu zahraničí vysvětlili, jak skončí nedůvěra v Arktidě

Zvyšující se vojenská aktivita a oslabení opatření důvěry v Arktidě mohou vrátit svět o několik desetiletí zpět, do období studené války, prohlásil v rozhovoru pro Sputnik zvláštní vyslanec Ministerstva zahraničí RF pro mezinárodní spolupráci v Arktidě Nikolaj Korčunov.

Podle jeho slov v Moskvě zaznamenávají příznaky rostoucí konfrontace a vojenské eskalace v Arktidě. Jak podotkl diplomat, svědčí o tom „nejen rostoucí vojenská aktivita, ale i přechod některých zemí k politice vojenského zadržování, promítání vojenské síly na tento region a zvyšování své vojenské infrastruktury na území jiných arktických států, který se projevuje v poslední době, a také pokusy o rozšiřování na Arktidu zóny odpovědnosti NATO“.

„Podobný vývoj vedle váznoucího odzbrojení a oslabení opatření důvěry nás může vrátit o několik desetiletí zpátky do doby studené války,“ zdůraznil Korčunov.

Zároveň jsou vidět pokusy řady zemí přenášet své rozpory s jinými státy také na arktický region, což „nenapomáhá upevnění mezinárodní arktické spolupráce“, poukázal ruský diplomat.

„O kurzu na eskalaci může svědčit také neochota některých arktických států ke mnohastrannému regionálnímu dialogu po vojenské linii a také zvýšený tón obžalovací rétoriky,“ dodal spolubesedník agentury.

Korčunov se domnívá, že budoucnost Arktidy záleží mj. na tom, jak dobře se podaří zařídit mezinárodní spolupráci.

„Protože arktické problémy a stabilní rozvoj tohoto regionu si vyžadují kolektivní úsilí všech zemí arktické osmičky. K tomu je třeba postupovat všemi směry spolupráce, včetně vojenské,“ řekl ruský vyslanec.

Vojenské řešení není potřebné

Rusko hodnotí vojenské hrozby v Arktidě jako poměrně malé: žádné problémy, které si vyžadují vojenské řešení, v současné době v regionu nejsou, prohlásil Korčunov.

„V Arktidě nejsou problémy, které si vyžadují vojenské řešení. Všechny otázky se mohou a musí urovnávat u jednacího stolu. Vojenské hrozby v regionu hodnotíme celkem jako poměrně malé,“ řekl Korčunov, když odpovídal na otázku, jestli se může Arktida podle názoru Moskvy stát zónou zbavenou vojenské aktivity.

Ruský diplomat zároveň upozornil na stále častější cvičení členských zemí NATO v tomto regionu za účasti nearktických států. Jak vysvětlil Korčunov, podobná „internacionalizace“ vojenské aktivity v Arktidě je spojena ve značné míře s možnostmi využívání minerálních zdrojů, rozvojem Severní mořské cesty a globálních dopravních koridorů Dálného severu, které se otevírají v souvislosti s oteplením klimatu a táním arktických ledů.

„Nicméně rozbor vojenské aktivity pobřežních zemí nám umožňuje konstatovat, že se nikdo v Arktidě nepřipravuje na ozbrojený konflikt,“ poznamenal spolubesedník agentury.

Jak podotkl dříve Korčunov, vojenská aktivita RF v Arktidě neporušuje žádné mezinárodní dohody a neohrožuje národní bezpečnost jiných zemí arktického regionu.