Český prezident Miloš Zeman a ruský prezident Vladimir Putin

Volební triumf Putina a Zemana: co spojuje tyto politiky

© Sputnik / Michail Klimenťjev
Volby prezidenta Ruska - 2018
Získat krátkou URL
Kristina Kiriljenko
6862

Ve včerejších volbách získal úřadující ruský prezident Vladimír Putin 76,66 %, zatímco hlava českého státu Miloš Zeman před dvěma měsíci „pouhých“ 51 %. Putin zvítězil v prvním kole, Zeman v druhém. Nicméně mezi jejich triumfy může být více společného, než by se mohlo zdát na první pohled.

Předvolební soutěžení

Jak Putin, tak Zeman, když zveřejňovali své rozhodnutí připojit se k volební soutěži, nebyli prostě politiky či veřejnými činiteli. Byli stávajícími prezidenty. A proto se jejich taktika měla lišit od taktiky těch kandidátů, kteří jenom ucházeli o toužebnou funkci.

Co bylo logické udělat z jejich strany? Začít povídat celému světu o tom, jak byli úspěšní a co udělali pro svou zemi. Ale zachovali se úplně naopak. Zřekli se debat.

Proč právě tento krok? Protože v současném světě, kde nejsou skoro žádné zábrany pro šíření informací, je občas těchto informací příliš hodně. Příliš hodně slov, příliš hodně žvanění. Obyčejní voliči cítí touhu po skutcích, ne po slibech a nekonečných diskuzích.

Nejlepší reklamou pro Zemana a Putina se proto nestaly fotografie na billboardech a klipy v televizi. Jejich nejlepší reklamou se stala jejich práce. Zeman pravidelně navštěvoval regiony. Každý z krajů, s výjimkou Prahy, navštívil do poloviny minulého roku čtyřikrát. Totéž platí i pro Putina. Pouze minulý týden navštívil Petrohrad, Krym a Dagestán. V Petrohradu promluvil s lékaři, v Dagestánu projednal hospodářský rozvoj s představiteli veřejnosti a na Krymu zkontroloval průběh stavby mostu přes Kerčský průliv.

Putin na Krymském mostu
© Sputnik / Alexej Nikolskij
Putin na Krymském mostu

Někteří takovou taktiku odsuzují a je to pro ně pohrdání soupeři. Není to však pohrdání. Voliči prostě už dobře znají oba prezidenty, jaké jsou jejich názory a co od nich čekat, proč by se měli vnucovat ještě více? Kromě toho záleží i na sestavě diskutujících. To je pěkná show pro diváky, když Sobčaková lije na Žirinovského vodu, ale nevyhnul byste se účasti v této podívané, kdybyste měl tušení, že k něčemu takovému může dojít? České debaty byly v tomto ohledu odlišné. Vládla atmosféra nudy a hlavním úkolem většiny kandidátů bylo ukázat, že není Zeman a nebude jednat jako Zeman. Chtěl byste jít na nějakou schůzi, o které byste věděl předem, že Vás bude kritizovat drtivá většina přítomných? Zeman také ne. Jen když se od skupiny pronásledujících vyčlenil lídr v podobě Drahoše, Zeman přijal nabídku zúčastnit se debat.

Skoro lazaret?

V poslední době vešlo do módy šířit falešné zprávy o špatném zdraví. Zeman je vážně nemocen. Putin je vážně nemocen. Lavrov je nemocen. Skoro lazaret. Mám sto chutí se zeptat, kdo je na řadě?

To je nejoblíbenější fake, protože většina politiků jsou starší lidé a je přirozené, že tomuto lidé snadně uvěří. Ale vyskytovaly se i originálnější kachny, kterým by ani jeden zdravě usuzující občan věřit neměl. Například, že Zeman automaticky postupuje do druhého kola a proto jeho příznivci nemusí v prvním kole hlasovat.

V Rusku se nikdo nesnažil tak zásadně ovlivnit konečný výsledek jako v Česku, tam šlo o pokus o zpochybnění legitimnosti voleb, když se objevovaly zprávy o porušení průběhu hlasování, které pak pozorovatelé museli vyvracet.

„Myslíme si, že volby proběhly poctivě, otevřeně a v souladu s normami stávající legislativy. Také zdůrazňujeme, že se tyto volby zapíšou do dějin kvůli bezprecedentnímu počtu fejkových zpráv o porušeních," uvádí federální koordinátorka Lidového veřejného monitoringu, spolupředsedkyně hnutí Rusko volí Jelena Bačenkovová.

Západ opět chce 1917?

Nicméně západní média se těchto zpráv hned chopila a začala chrlit články na téma nelegitimních voleb. „Putin vítězí ve volbách pošpiněných lží," stěžuje si americká televize CBS. „Pokud je si Kreml jist podporou 110 milionů zaregistrovaných voličů, proč překáží svobodnému hlasování?" ptá se francouzský Le Monde pateticky. „Volby, ve kterých nebylo volby," takto nazval svůj článek německý list Der Tagesspiegel. A žádného z těchto komentátorů nenapadla jednoduchá myšlenka, že většina z těchto 76 % hlasů falešnými být nemůže, protože by to skončilo skutečnými protesty a ne těmito demonstracemi školáků v centru Moskvy, ke kterým občas dochází. A protestovat Rusové umí, stačí se podívat na jeho dějiny, třeba na 1905, 1917 nebo aspoň 1993. Prostě takovéto protesty už dlouho nikdo neviděl. Možná asi právě proto, že země je více méně spokojená?

Sčítání hlasů
© Sputnik / Aleksander Piragis
Sčítání hlasů

Zeman od zahraničních komentátorů za své vítězství také schytal, především od německých informačních portálů. Süddeutsche Zeitung označil Zemana za nebezpečí pro Evropskou unii a Frankfurter Algemaine Zeitung ho obvinil z „pravicového populismu". Nezaostal stranou i Südwest Presse, podle kterého Zeman „vedl zemi pět let mentálně na Východ".

Nepopíráme ničí právo psát tak, jak chce, a o tom, o čem chce, ale nabízí se otázka: proč taková agresivita? Proč takové nepřijetí vůle občanů suverénních zemí Ruska a Česka? Odpověď neznáme, znají ji jen autoři těchto článků, ale jako samozřejmě se nabízí velmi jednoduchá varianta: Putin a Zeman nejsou pohodlní pro elity těchto zemí a majitele těchto médií. Protože mají svou odlišnou linii.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Times: Británie pomohla Putinovi k absolutnímu vítězství ve volbách
Lidé oslavují vítězství Putina ve volbách na Rudém náměstí (VIDEO)
Putin si zaručil rekordní podporu voličů
Putin: Rusko je odsouzeno k úspěchu, musí začít pracovat na velkých věcech
Štítky:
Volby 2018, Miloš Zeman, Vladimir Putin, Česká republika, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku