Slovenský ekonom o přežití v evropské konkurenci: V ČR 10 % pracovní síly tvoří cizinci

Ekonom a analytik Radovan Ďurana (INESS) se vyjádřil k zaměstnávání cizinců. Uvedl, že právě to je totiž důležitým nástrojem pro přežití v evropské konkurenci. Informoval o tom portál aktuality.sk.

Portál se analytika zeptal, co si myslí o tom, že chce slovenská vláda přijmout opatření, které ulehčí zaměstnávání cizinců. Ďurana odpověděl, že si nemyslí, že se bude jednat o jakési ulehčení, neboť je slovenský systém rigidní, byrokratický a v podstatě nehumánní. Dále dodal:

„Druhou věcí je, že novela tento systém sice zjednoduší, ale i nadále zůstane například to pravidlo, že cizinec, který chce přijít na Slovensko, zde musí mít pracovní místo, respektive zaměstnavatel, který hledá cizince, musí volné pracovní místo ohlásit. Takže nedojde k přímému zjednodušení zaměstnávání, jen se odstraní zbytečná byrokracie okolo tohoto procesu."

I přesto by ale zaměstnávání mohlo být jakousi pomocí pro slovenskou ekonomiku. Jak tvrdí ekonomik, cizinci ji sice přímo nezachrání, ale pro mnohé zaměstnavatele to bude jakýsi důležitý nástroj, díky němuž bude možné přežít v evropské konkurenci.

„Je potřeba si uvědomit, že jsme v podstatě poslední v maratonu. Poláci zaměstnávají milion Ukrajinců, v Česku tvoří téměř 10 procent pracovní síly cizinci. A to jsou země, které mají nízkou míru nezaměstnanosti," cituje portál slova analytika.

Portál dále uvádí, že právě Česká republika má tu nejnižší míru nezaměstnanosti v celé OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), ale mzdy jsou tam vyšší a zapojení dodatečné pracovní síly umožňuje efektivněji využít existenci kapitálu.

Na tzv. ekonomickou migraci ale existují různé pohledy. Jsou zde i lidé, kteří ji zcela odmítají. Proto se portál zeptal odborníka, zda taková migrace přinese Slovensku spíše výhody či nevýhody.

„Je to samozřejmě sporné," tvrdí Ďurana. „Jedna věc je dívat se na to z makroekonomického hlediska a druhá věc je představit si malou obec, ve které je fabrika s 500 zaměstnanci, z nichž 200 lidí tvoří cizinci," pokračoval analytik. Připustil, že v dané obci sice vzniknou určité problémy, které tam dříve nebyly, ale z celkového hlediska je podle něj taková migrace pracovníků spíše prospěšná.

Mnoho lidí však stále apeluje na to, že ekonomičtí migranti budou brzdit růst mezd Slováků. V zemi totiž budou pracovat za méně peněz než Slováci. Ďurana s tím ale tak úplně nesouhlasí:

„Dostupné studie ukazují, že ani příchod vlastní pracovní síly nemá nějaký významný vliv na domácí zaměstnance nebo růst mezd domácích zaměstnanců," podotkl a zmínil se například o situaci ve Velké Británii, kam před brexitem odešly desítky tisíc pracovníků.

Jako další příklad uvedl i Česko: „Můžeme se podívat i do České republiky, kde je pracujících cizinců několikanásobně více než na Slovensku. A navzdory tomu je tam průměrná mzda vyšší než ta slovenská. A tato mzda stále roste a stále je tam nedostatek pracovních míst," argumentuje odborník.

Podle jeho názoru se tak platy snižovat nebudou a pokud by k tomu přece jen někde došlo, bude to dočasné. Tvrdí ale, že pokud jde o Slováky a možnost najít si práci a atraktivním platem, pak se tato situace nejspíš nezmění. „Cizinci obsazují pracovní místa, o které už Slováci nemají zájem," dodal.

Podotkl také, že práce s cizinci může změnit dosavadní vztah, který k nim Slováci měli. Když se portál odborníka zeptal na to, zda by tito lidé v zemi měli zůstat déle, popř. napořád, integrovat se a založit si zde rodinu, odpověděl následovně:

„ (…) Jakmile (takový člověk, pozn. red.) vstoupí do našeho systému, tak s každým jeho odpracovaným rokem nebo rokem sociálního pojištění, mu vzniká nárok na důchod. Takže motivace přitahovat cizince, abychom měli lepší veřejné finance, není z pohledu Slovenska moc udržitelná. Je to spíše odsouvání problému do budoucna. Rozhodně bychom neměli přestat řešit to, zda je sociální systém tak, jak je nastaven, udržitelný nebo ne.“

Závěrem dodal, že atraktivita Slovenska je kvůli zdlouhavému způsobu zaměstnávání velmi nízká.