Widgets Magazine
20:23 22. srpna 2019
Vánoce na Slovensku.

Etnoložka uvedla, že Vánoce byly dříve více duchovní a stromeček je novodobým trendem

CC0
Slovensko
Získat krátkou URL
571

Známá etnoložka Katarína Nádaská poskytla portálu pravda.sk zajímavý rozhovor o Vánocích. Dotkla se například původu vánočního stromečku v dějinách a poměrně mladého zvyku věnovat si dárky. Podle etnoložky však hlavním poselstvím na počátku těchto svátků byla křesťanská soudržnost a setkávání se s blízkou rodinou.

Nádaská v rozhovoru s korespondentkou Patricií Poprockou uvedla, že stromeček je poměrné novodobým rysem Vánoc a původem pochází z Německa. Dodává však, že městské a šlechtické rodiny stromeček znaly už od konce 17. století. V jiných částech Slovenska, třeba na východě, se stromeček v domácnostech objevil ale až ve 20. letech 20. století, uvedla etnoložka.

Slovenským zvykem však byl betlém. Ten pochází od františkánů z 16. století. Betlémy se vyráběly z různých materiálů, zejména pak ze dřeva a slámy. Lidé je dokonce i malovali. „Nejprve to byly živé betlémy na náměstích, ulicích. U nás se ale během vlády Josefa II. veřejné církevní akce zrušily, nastal zákaz veřejných betlémů, tak se začaly stěhovat do kostelů a lidé si je začali vyrábět i doma," vysvětlila Nádaská. Etnoložka také dodala, že dříve byl zvykem mnohem ekologičtější způsob, jak si pořídit vánoční stromeček. Tehdy se řezala jen špička a samotný strom pak rostl dále.

Darovaly se dříve i dárky?

V rozhovoru Nádaská uvedla, že i dárky pochází z městského a šlechtického prostředí 17. století. Mají však biblickou symboliku. Připomínalo se tak narození Ježíška, Božího syna, který byl považován za dar Boha lidstvu. Dárky byly spíše menší a vyráběly se vlastnoručně, oblíbené byly ruční práce. V současné době ale došlo k velkým změnám.

„Dnes jsou Vánoce především o dárcích. Dříve však bylo prožití Vánoc více duchovní. Dárky byly jednoduché. Z mých výzkumů, například v 30. letech, dostalo sedm dětí jednu mandarinku. Každému se dalo po jednom měsíčku," poznamenala etnoložka.

Třídenní oslavy na vesnici a ve městě

Za dřívějších dob byl tento svátek především církevní a vázaly se k němu dávné lidové tradice. Oslavy probíhaly nejméně tři dny, a to převážně od Štědrého dne až do Druhého svátku vánočního, tedy svátku sv. Štěpána. Muži a ženy měli v rodině předem dané úkoly a kromě těch nejdůležitějších věcí, jako bylo krmení domácích zvířat, se především odpočívalo.

Nádaská tradice okomentovala následovně: „Ženy vstávaly už v jednu hodinu po půlnoci. Musely upéct vánoční chléb, uvařit všechna jídla, zametlo se a dodělaly se poslední úpravy. Zdobil se stromeček, aby se v pět hodin večer, kdy vyjde hvězda, zasedlo ke štědrovečernímu stolu. Svátky se světily, přišli i koledníci a nemělo se nic dělat. Úkolem mužů bylo nachystat dřevo, donést vodu ze studny a po večeři se šlo do kostela."

První svátek vánoční měl i hodně zvyků. Podle etnoložky byl tento den věnován především rodině a štědrovečerní večeře byla sice štědrá, ale stále ještě postní, tedy s rybou. Nádaská uvedla, že na vesnicích byly svátky klidnější a více rodinné, zatímco ve městech probíhala i venkovní zábava.

„Například v Bratislavě na dnešní Železné studánce byla známa restaurace, v níž číšníci nosili bruslařům na led grog a svařené víno." Druhý svátek vánoční, na svatého Štěpána, končil půst, a dokonce se odehrávaly i svatby.

„Scházeli se sousedé, lidé se těšili každé návštěvě. Slušelo se, aby si celá vesnice navzájem popřála a ten, kdo byl s někým rozhádaný, nesměl usednout k vánočnímu stolu. To byl úplně jiný svět. Jiný život než dnes," barvitě popisuje tehdejší svátky Nádaská.

Vánoční jídlo a jeho symbolika

Na Štědrý večer se podávalo obyčejné jídlo, které se mohlo lišit podle jednotlivého regionu. Nicméně tradičním rysem na První svátek vánoční byl bohatý stůl. Ten znamenal hojnost domácnosti v nastávajících roce.

„Vánoční polévka byla na většině území kapustnica, protože zelí se tlačilo do sudů téměř všude. Na Záhorí zase byla hustá fazolová polévka se širokými nudlemi, na jižním Slovensku rybí polévka, na východním Slovensku jucha a mačanka. Z dalších jídel to byly, zase podle regionů, ryba, sladké pirohy, slané, škubánky nebo takzvané bobaľky."

Dalším tradičním jídlem byla kaše, zejména ta krupicová, oplatky s medem a česnekem, polévka a koláče. Chov kaprů na Slovensku a kapr jako vánoční jídlo byl zaveden až po roce 1948. Počet chodů se lišil. Někdy mohl být stanoven na tři jídla, šest a někdy i na 12 jídel. Za chod se považoval podle Nádaské i přípitek. Etnoložka také dodala, že se lidé nepřejídali. Uvařilo se menší množství jídla tak, aby si každý vystačil se dvěma až třemi lžičkami.

Krásnou tradicí bylo i vánoční pečivo z kynutého těsta. „Pekl se také specifický vánoční bílý koláč, radostník nebo kračún. Výjimečně z bílé mouky, takzvané koláčové. Jinak lidé chléb běžně pekli z toho, co nám dnes lékaři doporučují jako zdravé — žitná a ovesná mouka, ječmen, pohanka," řekla závěrem Katarína Nádaská.

Více:

České celebrity se připravují na Vánoce. Foto
V domech v ČR by mohly vzplanout vánoční stromečky. ČOI prověřila vánoční světelné řetězy
Dnes večer v ČR bude nejlépe viditelná Vánoční kometa
V New Yorku proběhlo vánoční setkání Santa Klausů (VIDEO)
Letošní magické a okouzlující vánoční stromky po celém světě
Štítky:
města, křesťanství, domácnost, zvyk, společnost, dárky, tradice, jídlo, venkov, kultura, rodina, Vánoce, Ježíš Kristus, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář