Widgets Magazine
05:51 20. srpna 2019
Hacker

Experti vyhodnotili možnost zásahu hackerů do prezidentských voleb na Slovensku

© Depositphotos / Gorodenkoff
Slovensko
Získat krátkou URL
Branislav Krasnovský
4428

V souvislosti s prezidentskými volbami na Slovensku se do popředí pochopitelně dostává otázka elektronické bezpečnosti prezidentských kandidátů.

Společnost Binary Confidence, která poskytuje své služby v oblasti IT bezpečnosti pro klienty z různých oblastí (bankovnictví, finanční služby, průmyslová výroby, zdravotnictví, informační a komunikační technologie…) připravila mediální setkání, ve kterém odborníci společnosti Binary Confidance slovenským novinářům představili nejčastější způsoby vykonání hackerských útoků, takové útoky by mohly ohrozit i jednotlivé prezidentské kandidáty na Slovensku.

Podle specialistů společnosti Binary Confidence — Pavla Draxlera, bezpečnostního analytika, a spoluzakladatele společnosti Binary Confidence (procesní bezpečnost a trénink kybernetické bezpečnosti) Jána Andraška (spoluzakladatel společnosti Binaray Confidence, síťový specialista, bezpečnost IT sítí a systémů) či Petra Kleinerta (programátor, architekt a bezpečnostní expert pro SAP Cloud a In-Memory Computing) – dobře řízeným útokem hackeři dokáží ovlivnit boj o prezidentské křeslo a o hackerském útoku kandidát nemusí vůbec vědět. Zároveň cena za hacknutí počítačů nebo elektronické pošty nemusí být vůbec vysoká, může se řádově pohybovat ve stovkách eur. Při hacknutí se protikandidát a útočník můžou v předstihu dostat ke strategii svého protivníka, což mu umožní lepší přípravu a reakci před kamerami v politickém boji. Zatímco útočníkovi stačí najít jednu mezeru v bezpečnostním systému, obrana musí koncepčně zajistit všechny možnosti, aby k takovému vývoji nedošlo. Na většinu úspěšných jednoduchých útoků stále stačí běžný počítač, dlouhodobý útok na kampaň je však podstatně časově a finančně náročnější (tisíce eur).

Při charakteristice možných útoků se odborníci Binary Confidence opřeli do evropských a amerických médií, která často píší o získání části emailové komunikace Hillary Clintonové, kterou měli získat ruští hackeři. Jak víme,  Clintonová nakonec v boji o prezidentské křeslo podlehla současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle odborníků z Binary Confidence krátce před prezidentskými volbami ruští hackeři pracující pro tajné služby odeslaly spear-pishingové emaily více než 300 osobám z Demokratické strany, včetně Johnovi Podestovi, šéfovi volební kampaně Clintonové. S využitím falešné webové stránky (spoofed page) se ruským hackerům podařilo ukradnout přes 60 tisíc emailů Podesty, získané informace měly vést k prohře Clintonové.

Kandidátka na post prezidenta USA za Demokratickou stranu Hillary Clintonová během předvolební debaty s Donaldem Trumpem
© REUTERS / Rick Wilking
Kandidátka na post prezidenta USA za Demokratickou stranu Hillary Clintonová během předvolební debaty s Donaldem Trumpem

Trump toto téma opakovaně označil za hon na čarodějnice. Podle současného amerického prezidenta demokraté aktivně na toto téma spekulovali, aby odůvodnili porážku své kandidátky Clintonové. Ruské úřady také opakovaně odmítly zasahování do amerického volebního procesu. Zároveň Moskva zdůrazňovala, že právě USA se nejednou míchaly do záležitostí třetích států.

Bez ohledu na etický rozměr související s průnikem ruských hackerů je však zřejmé, že v případě Clintonové selhali američtí informační experti, kteří evidentně zanedbali celý balíček opatření a dostatečně nechránili všechny úrovně, odkud přicházela data (fyzická bezpečnost, lidé, bezpečnost, procesy, sítě, pracovní stanice, servery). Není přece žádným tajemstvím, že nejen velmoci (Rusko, Čína, USA), ale i státy menšího významu, mají své zájmy, takže zanedbávat informační bezpečnost se nevyplácí. Hackerské útoky jsou běžnou součástí dnešní politické a ekonomické existence a netýkají se jen USA, hackeři často útočí i v jiných zemích (volby francouzského prezidenta Macrona, údajný ukrajinský průnik do elektronické komunikace Surkova, zveřejnění tajných dat členů německé vlády, odposlouchávání Merkelové ze strany americké Národní bezpečnostní agentury apod.).

I v případě Slovenska existuje možnost, že silné zájmové skupiny stojící v pozadí budou chtít preferovat některého z prezidentských kandidátů, minimálně s využitím konspiračních a dezinformačních kanálů. Nelze ani vyloučit možnost, že se bude opakovat scénář hackerských útoků přímo na slovenské prezidentské kandidáty, jako se to stalo při prezidentských volbách v jiných státech (USA, Francie, Německo, Kambodža…).

Téma informační bezpečnosti se na Slovensku podle odborníků Binary Confidence ještě stále značně podceňuje. I proto společnost Binary Confidence ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) připravila už třetí ročník strategické soutěže Guardians, při které si studenti vysokých škol mohou v reálném prostředí a čase vyzkoušet schopnosti ubránit volební štáb fiktivního účastníka boje o prezidentské křeslo proti hackerským útokům. V minulosti se studenti vysokých škol snažili před kybernetickými útoky ubránit elektrárny a nemocnice. Jako hackerští útočníci působí odborníci Binary Confidence. Je třeba doufat, že prezidentské volby na Slovensku proběhnou bez hackerských skandálů.

16. března 2019 na Slovensku proběhne první kolo prezidentských voleb. V případě, že z prvního kola vítěz nevzejde, proběhne druhé kolo prezidentských voleb 30. března 2019.

Jednotliví kandidáti na prezidenta Slovenské republiky berou přípravy na volby nesmírně vážně. Téměř tři týdny před volbami je ve hře o post hlavy státu 15 kandidátů, odborníci největší šance připisují podstatně užší skupině kandidátů – Béla Bugár (Most-Híd), Zuzana Čaputová (Progresivní Slovensko), Štefan Harabin (nezávislý), Eduard Chmelár (nezávislý), Marián Kotleba (Ludová Strana Naše Slovensko), Milan Krajniak (Sme rodina), Robert Mistrík (nezávislý s podporou Sloboda a Solidarita a Spolu — Občianska demokracia), Maroš Šefčovič (nezávislý s podporou Smer-SD).

Způsob volby prezidenta Slovenské republiky je definovaný v Ústavě SR (články 101 až 107) a v Zákoně 180/2014. Volbu prezidenta musí vyhlásit předseda Národní rady Slovenské republiky (dále NR SR) nejpozději 55 dní před dnem jejího konaní. Prezident je volen v přímých volbách tajným hlasováním na pět let, právo na volbu prezidenta mají občané, kteří mají právo volit do Národní rady SR. Kandidáta na prezidenta navrhuje minimálně 15 poslanců NR SR, nebo 15 tisíc občanů na základě petice. Za slovenského prezidenta může být zvolen každý občan, který je volitelný do NR SR a v den volby dosáhl věku 40 let. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina platných hlasů oprávněných voličů. Jakmile ani jeden z kandidátů v prvním kole nezíská potřebnou většinu, proběhne do 14 dnů druhé kolo voleb (30. 3. 2019). Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

V Německu zadržеli podezřelého z hackerského útoku na politiky
Hackeři zveřejnili dokumenty z útoku 11. září. Tvrdí, že další únik zničí „hluboký stát“
Piráti přišli s receptem proti čínskému hackingu a rozesmáli Ondráčka
Slovenské a české weby někdo hacknul. Unikly tisíce hesel
Štítky:
prezidentské volby, hackeři, Donald Trump, Hillary Clintonová, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář