Widgets Magazine
21:39 18. září 2019
Prezidentské volby na Slovensku

Alternativa na Slovensku prohrála. Zajímavé trendy prezidentských voleb

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
Slovensko
Získat krátkou URL
Prezidentské volby na Slovensku (79)
204110
Sledujte nás na

První kolo prezidentských voleb na Slovensku ukázalo několik zajímavých trendů, které se běžnému voliči ve vřavě souboje Čaputová – Šefčovič mohly ztratit. Sputnik je analyzuje s politologem Romanem Michelkou.

Ve druhém kole prezidentských voleb se utkají Maroš Šefčovič a Zuzana Čaputová. Rozdíl mezi těmito kandidáty však byl natolik velký, že jen málokdo dnes věří ve výhru Šefčoviče. Podle politologa kandidát s podporou vládní strany Smer-SD splnil povinnou jízdu, postoupil do druhého kola a výrazně nepropadl, i když zisk 18,5 % je možné považovat za spodní hranici volebního potenciálu Smeru.

Šefčovič jednoduše neoslovil všechny voliče Smeru, zejména na venkově. To se sice může ve druhém kole změnit, výrazný prostor na ohrožení Čaputové však podle Michelky evropský komisař nemá.

V souvislosti s Čaputovou Michelko upozorňuje na neshodu některých agentur při předvolebních průzkumech. V případě některých průzkumů veřejného mínění byl rozdíl až dvojciferný. „Nepotvrdil se raketový nástup Čaputové, když jí některé agentury připisovaly téměř 53 %. Voliči by si měli zapamatovat jméno této agentury (pozn. uvedený průzkum realizovala agentura JAKO), která se snažili realitu vytvářet, nikoliv ji popisovat,“ uvedl politolog.

Co však říkají dvojciferné výsledky Harabiny a Kotleby? Jak chápat nízké zisky kandidátů parlamentních stran Bugára a Krajniaka? Měl Chmelár na lepší výsledek?

Čtvrtina voličů je protestní

Od začátku kampaně bylo jasné, že jak Štefan Harabin, tak i Marian Kotleba svedou souboj o podobný typ voliče – konzervativního, nacionálně orientovaného – s averzí vůči současnému systému a se sklony následovat silného lídra. Jelikož tento elektorát měl od posledních parlamentních voleb víceméně obsazený Kotleba, předpokládalo se, že Harabin bude ubírat voliče zejména jemu a voliči od některého ze svých lídrů očekávali, že se voleb vzdá ve prospěch toho druhého. Nestalo se, ale i tak výsledky obou kandidátů nenasvědčují tomu, že by si navzájem přetahovali voliče. Kotleba získal 10,4 % a Harabin dokonce 14,6 %. Politolog Roman Michelko poukazuje na fakt, že až čtvrtinu ze zúčastněných voličů lze označit jako protestní nebo alternativní.

Naplnily se ale i předpoklady o tom, že jakmile se jeden z této dvojice nevzdá, budou poraženi oba. A to se i stalo – v případě dohody této dvojice kandidátů mohlo druhé kolo vypadat úplně jinak. „Je to velmi napjaté. Vzájemně se obviňují za neúspěch a stranický egoizmus. Ale je nutné si uvědomit, že nejsou zcela stejný segment. Ukázalo se, že Kotlebovi voliči jsou velmi loajální, disciplinovaní a imunní vůči lákání jiných kandidátů. Čili Kotlebův elektorát nebyl výrazně erodovaný Harabinem,“ říká Michelko.

Pochybná je teď politická budoucnost Štefana Harabiny. Na základě faktu, že nepostoupil do druhého kola, je jeho zisk výsledkem, na kterém by se dala postavit strana. O tom se spekulovalo už před volbami. Michelko však říká, že o Harabinově budoucnosti momentálně nemusí mít jasno ani samotný Harabin. „Uchazečů o tuto ‚nevěstu‘ bude hodně. Už teď má minimálně ze tří stran nabídku, aby se stal lídrem. Osobně si myslím, že po tolika vyjádřeních to minimálně do podzimu bude tak, že nekandiduje,“ uvádí politolog a upozorňuje na zajímavý fakt. „Podle ústavy může prezident odvolat jakéhokoliv soudce, kterému bude 65 let. Není nejmenších pochyb, že pokud prezidentkou bude Čaputová, tak v den 65. narozenin Harabin skončil. Takže perspektiva jeho veřejného působení je do roku 2022. Je možné, že i tyto věci bude v následujících 3-4 měsících zvažovat. Já bych nevylučoval, že se s někým dohodne.“

Bugárova frustrace

Nečekaně nízký výsledek získal předseda koaliční Most-Híd Béla Bugár. Jeho strana se v posledních průzkumech začala objevovat na hraně zvolení do parlamentu a je zřejmé, že v následujících parlamentních volbách bude souboj Most-Híd se SMK o hlasy maďarských voličů mimořádně vyrovnaný. Bugár potřeboval velký výsledek, ale propadl. Získal jen 3,1 %.

Michelko tento výsledek označil za těžkou frustraci. „Dá se to vysvětlit velmi jednoduše, když se člověk podívá na volební mapy a ‚maďarské okresy‘. Vezměme si například Dunajskou Stredu, kde Čaputová získala téměř 55 % a Bugár okolo 25. To znamená, že maďarský elektorát konal racionálně v tom smyslu, že věděl, že Bugár nemá šanci. Dvě třetiny to hodily Čaputové a třetina zase Bugárovi. To ale neznamená, že v parlamentních volbách da většina maďarských voličů hlas Progresivnímu Slovensku,“ říká politolog.

Mezitím už Bugár nepřímo poradil ve druhém kole hlasovat pro Čaputovou. „Je jasné, že i kdyby svým voličům nařídil volbu Maroše Šefčoviče, tak ho neposlechnou – proto včerejší vyjádření, že bude komunikovat s Čaputovou o ceně podpory,“ komentuje Bugárova slova Michelko.

Chmelár mohl prorazit v evropských volbách

Zajímavý je i výsledek radikální levice. Komunistická strana Slovenska tentokrát nepostavila vlastního kandidáta, což mohlo hrát do karet Eduardovi Chmelárovi. I když v nějaké době v průzkumech atakoval deset procent, konečný výsledek byl pod třemi procenty.

Podle Michelka komunisté skrytě podporovali Harabinu, což se ukázalo při obsazování okrskových komisí. Za Chmelárovým neúspěchem vidí špatně nastavenou kampaň. „Na jedné straně oslovoval protestní voliče, možná podobné těm Harabina, na druhé straně odmítal jistou míru populismu a cílil i na bratislavskou kavárnu. Je jasné, že bratislavská kavárna měla úplně jinou ikonu – Čaputovou – a protestní voliči nestačili na to, aby udělal nějaký lepší výsledek. Chtěl spojit protichůdné voličské skupiny a to jednoduše nemohlo vyjít,“ říká politolog a dodává, že dosáhnutý potenciál mohl Chmelára dostat do Evropského parlamentu, kam chodí volit nízké procento voličů.

Podobný výsledek jako Chmelár dosáhl Milan Krajniak ze Sme rodina, Chmelára překonal pouze o 500 hlasů. Na adresu Krajniaka Michelko uvádí, že jsou to hodnotové protipóly, ale i tak je vidět podobně nízký výtlak radikálního spektra. „Radikální sféra má porovnatelnou základnu, ale nestačí to,“ říká a dodává, že Krajniaka předběhla i jeho „starší verze“ František Mikloško se ziskem 5,7 %.

Téma:
Prezidentské volby na Slovensku (79)

Více:

Okamura prozradil co nejhoršího hrozí ČR v případě vítezství Čaputové na Slovensku
Čaputová s Šefčovičem míří do druhého kola prezidentských voleb na Slovensku
Slovenský politik napsal varovný postřeh ze své návštěvy Ruska a byl všem k smíchu
Nejzajímavější okamžiky slovenských prezidentských voleb (FOTO)
Štítky:
voliči, Eduard Chmelár, Milan Krajniak, Béla Bugár, Marian Kotleba, Štefan Harabin, Smer-SD, Maroš Šefčovič, Zuzana Čaputová, Slovenské prezidentské volby 2019, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář