14:20 22. dubna 2019
Maroš Šefčovič

Zarytý komunista nebo prospěchář? Šefčovič chtěl před pádem režimu budovat socialismus

© REUTERS / Ints Kalnins
Slovensko
Získat krátkou URL
17205

Dny do konání druhého kola prezidentských voleb, v němž se rozhodne o tom, kdo stane v čele Slovenska, se krátí. Do druhého kola přitom postoupili dva kandidáti – Zuzana Čaputová (40, 57 % hlasů) a Maroš Šefčovič (18, 66 %). V tomto boji o post prezidenta se každý z nich snaží před voliči ukázat jen v tom nejlepším světle. Ne však vždy jim k tomu některé příběhy z jejich minulosti dávají příležitost. V daném článku se dnes podíváme na minulost kandidáta Šefčoviče.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič za svých studentských let studoval v Moskvě na MGIMO. Od roku 1987 se pokoušel vstoupit do Komunistické strany Československa (KSČ), aby se mohl podílet na budování socialismu.

„Nově nabyté vědomosti a poznatky mě jen utvrdily v mém přesvědčení, že chci vstoupit do KSČ, abych se mohl aktivně zúčastnit budování a odstraňování některých nedostatků naší socialistické společnosti,“ psal Maroš Šefčovič v květnu roku 1989 v přihlášce do KSČ.

Slovenský list Denník N získal tuto přihlášku z pražského archivu a poté ji publikoval na svých stránkách. Vyplývá z ní, že Šefčovič byl přijat do Komunistické strany v červnu roku 1989. Šlo tedy o dobu, po níž za pět měsíců vypukla sametová revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu v Československu.

Vzhledem ke katolickému cítění na Slovensku se však dnes Šefčovič prezentuje jako skutečný katolík. Nikdo ho však nežádal, aby o své víře hovořil. A nemá s tím nic společného ani účast ve straně. Prezidentský kandidát se začal sám ospravedlňovat a mluvit o svém závazku ke křesťanství.

Vysvětlil také, že vstup do KSČ pro něj byl důležitý proto, aby se mohl stát diplomatem. Dle něj totiž bylo jednou ze základních podmínek pro práci na MZV členství ve straně. Dříve však Šefčovič také tvrdil, že nedostal stranickou legitimaci kvůli začátku revoluce. Archivní materiály ale tvrdí opak.

Šefčovič a Čaputová se tak snaží přesvědčit slovenské voliče o tom, že jsou oddaní křesťanským hodnotám. Čaputová je však v této situaci příliš liberální – souhlasí totiž s podporou homosexuálních párů. Šefčovič se dokonce zostudil sám, když v jednom z televizních pořadů nedokázal vyjmenovat celé desatero přikázání. A to původně tvrdil, že prošel biřmováním.

Otázka víry není ve slovenských prezidentských volbách však žádnou novinkou. Obdobná situace nastala již v roce 2014, kdy se tehdejší prezidentský kandidát Robert Fico prohlásil za katolíka. Jak se však ukázalo, i on byl členem KSČ a v přihlášce tehdy uvedl, že je ateista.

Druhé kolo voleb se bude konat dne 30. března, tedy již tento víkend. Podle několika médií by mohla zvítězit Čaputová, jelikož v prvním kole získala dvakrát více hlasů než Šefčovič. Zatím je však příliš brzy na nějaké závěry. Oba kandidáti na prezidentský post mají ještě tři dny na to, aby získali hlasy voličů. Od čtvrtka totiž již bude platit moratorium na předvolební kampaně.

Více:

Čaputová zklamala Šefčoviče
Zeman zasáhne do voleb na Slovensku. V neděli se sejde s Šefčovičem
Zeman se dnes setká se Šefčovičem
Šefčovič se sešel se Zemanem. Víme, jak to probíhalo. Pomůže mu setkání nebo spíše uškodí?
Štítky:
náboženství, Robert Fico, křesťanství, katolictví, komunismus, Československo, sametová revoluce, Slovensko, socialismus, KSČ, MGIMO, Moskva, Evropská komise, Zuzana Čaputová, Maroš Šefčovič, Slovenské prezidentské volby 2019
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář