09:39 08. března 2021
Slovensko
Získat krátkou URL
19084
Sledujte nás na

Slovensko je parlamentní republika, prezident má hlavně reprezentativní funkce. Bude Zuzana Čaputová schopná to změnit a zesílit prezidentský post?

Prezidentské volby v roce 2019 na Slovensku skončily vítězstvím Zuzany Čaputové, která na prezidentském postu stane jako první žena. Jako prezidentka bude Slovensko reprezentovat navenek i vevnitř. Prezident má množství pravomocí ve vztahu k zahraniční politice země, Národní radě Slovenské republiky, Vládě Slovenské republiky, prezident má kreační pravomoci (bude vysvětleno níže), prerogativní pravomoci (bude vysvětleno níže) a také má výrazné pravomoci v oblasti obrany a bezpečnosti Slovenské republiky.

Slovensko je parlamentní, nikoli prezidentská republika s přísně oddělenou exekutivou, legislativou a jurisdikcí. V parlamentní republice se jasně rozděluje mezi předsedou vlády a hlavou státu (prezidentem). Prezident ve většině případů pověří sestavením vlády předsedu nejsilnější politické strany. Vládu schvaluje parlament, který může rovněž vládě vyslovit nedůvěru. Parlamentní forma vlády se vyskytuje také v monarchiích (například ve Velké Británii, Dánsku, Norsku, Švédsku, Holandsku).

V prezidentské republice je legitimita exekutivy a legislativní moci přímo odvedená od občanů. Prezident i parlament jsou voleni přímo občany a víc si konkurují. Oproti parlamentní republice má prezident v prezidentské republice více pravomocí, což se může projevovat i většími tendencemi k autoritářství. Prezidentský systém je charakteristický pro americký kontinent, všechny americké státy (kromě Kanady) jsou prezidentskými republikami. V USA má Kongres legislativní moc, prezident má exekutivní moc. Nejvyšší soud má na starosti jurisdikci.

Zuzana Čaputová se ujme prezidentské funkce 15. 6. 2019. Už možná připravuje kroky, na jejichž základě by se mohly výrazně posílit pravomoci prezidenta Slovenské republiky. V první fázi se do centra pozornosti Čaputové dostala možnost posílit pravomoci slovenského prezidenta v oblasti zahraniční politiky.

Portál Aktuality v článku pod názvem Čaputová vysílá vstřícný signál Pellegrinimu, ale má podmínku informoval o slovech budoucí prezidentky, která doslova uvedla: „Respektuji přesun výkonu zahraniční politiky na vládu a její představitele stejně jako současnou dohodu o zastupování Slovenska na summitech EU. Očekávám, že Slovensko bude i nadále zastupovat představitel výkonné moci. Pokud bych viděla ve výkonu naší zahraniční politiky odklon od proevropského směřování Slovenska, programového vyhlášení vlády nebo zpochybňování hodnot spolupráce, jsem připravená i v této oblasti přehodnotit převzetí výkonu zahraniční politiky do rukou prezidenta republiky.”

Nejde přitom o první prohlášení podobného druhu, které už zaznělo z úst Zuzany Čaputové. V článku Někteří kandidáti chtějí řídit zahraniční politiku a jezdit do Bruselu v Denníku N ze dne 5. 3. 2019 Zuzana Čaputová tento svůj pohled na orientaci zahraniční politiky prezentovala stejně. Na otázku redaktora Denníku N „Vzala byste si jako prezidentka zpět kompetence v zahraniční politice delegované na vládu (a jezdila byste tedy například na zasedání Evropské rady)?“ doslova řekla: „Zachovala bych současný stav, kdy jsou tyto pravomoci svěřené vládě. Pokud bych však viděla v krocích vlády odklon od prozápadního směřování naší zahraniční politiky, využila bych možnosti vzít tyto kompetence zpět do rukou prezidenta.“ V podobném duchu se jako Zuzana Čaputová vyjádřil i Milan Krajniak či Eduard Chmelár, kteří rovněž své eventuální kroky podmiňovali celkovým vývojem a směřováním slovenské zahraniční politiky.

Jednoznačně ochotný převzít kompetence delegované na vládu v oblasti zahraniční politiky byl jen Štefan Harabin, který uvedl, že „je to povinností prezidenta, aby zahraniční politika byla jednotná“. Další kandidáti (Maroš Šefčovič, Béla Bugár či František Mikloško) necítili potřebu v případě svého zvolení do funkce prezidenta přebírat do vlastních rukou kompetence v oblasti zahraniční politiky delegované na vládu. Když to shrneme, tak po svém vítězství ve druhém kole prezidentských voleb (březen 2019) před několika dny v uvedeném článku na portálu Aktuality Zuzana Čaputová, ještě před oficiálním nástupem do funkce prezidenta, znovu zopakovala, že chce věnovat značnou pozornost kurzu slovenské zahraniční politiky. Takže se v tomto tématu shodne se Štefanem Harabinem.

Aby bylo jasné, i ve vztahu k zahraničí má prezident SR poměrně velké pravomoci a není třeba je zvyšovat. Prezident má pravomoc uzavírat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, přijímat, pověřovat a odvolávat vedoucí představitele diplomatických misí, udělovat agrément pro vedoucí představitele misí cizích států, kteří přijíždějí na Slovensko, při vysílání diplomatů prezident vydává diplomatům pověřující listiny pro vedoucí vládní představitele cizích států. Dosud na Slovensku všichni slovenští prezidenti svou pravomoc ve vztahu k zahraničí přenechávali vládě, Zuzana Čaputová je připravená vybočit z řady.

Výše citované výroky Zuzany Čaputové (Denník N i Aktuality) o připravenosti v případě „viditelného odklonu od proevropského směřování Slovenska, od programového vyhlášení vlády nebo v případě zpochybňování hodnot evropské spolupráce“ přehodnotit možnost převzetí výkonu zahraniční politiky do rukou prezidenta republiky jsou však příliš vágní a všeobecné, kromě toho právně irelevantní. To, co se může prezidentce Zuzaně Čaputové zdát jako „viditelný odklon“, může být značně subjektivní, neobjektivní či zavádějící. Dosud však platí fakt, že to, jakým směrem se bude vyvíjet slovenská zahraniční politika, výrazně ovlivňuje slovenská vláda a možnosti prezidenta jsou omezené. Teoreticky stačí však změna rozložení sil na slovenské politické šachovnici po volbách 2020 a může dojít k výrazným pohybům, které by mohly vyústit v posilňování kompetencí prezidenta až do stavu typického pro prezidentské republiky. Připomínám, že v Evropě jsou prezidentské republiky například Bělorusko a Turecko, mně osobně se tento typ republiky zdá být méně vhodný než parlamentní republika.

Prezident má dostatek pravomocí, zvyšovat jeho vliv v zemi je kontraproduktivní.

Kromě zahraničních věcí má prezident SR i další pravomoce, kterými může ovlivňovat politické dění v zemi. Takových kompetencí má prezident dostatek a podle mnohých politologů a politiků zvyšovat vliv prezidenta na politické scéně Slovenska není třeba. Na internetu je možné získat dostatek informací ohledně pravomocí prezidenta SR, následující odstavce proto obsahují jen nejzákladnější informace.

Ve vztahu k Národní radě SR prezident svolává ustavující schůzi NR SR, má právo suspenzívního veta (právo prezidenta vyjádřit nesouhlas, prezidentovo suspenzívní veto ztrácí platnost, pokud parlament následně přehlasuje kvalifikovanou většinou veto prezidenta) vůči zákonům NR SR. Prezident může podávat NR SR zprávy o stavu SR a informovat o závažných politických otázkách, má právo i rozpustit parlament (možnosti, kdy může prezident rozpustit parlament, jsou přesně určené), část svých pravomocí však prezident nemůže uplatnit v posledních šesti měsících svého volebního období, během války, válečného stavu nebo výjimečného stavu.

Ve vztahu k vládě prezident SR jmenuje a odvolává předsedu vlády (předseda vlády je zpravidla vedoucí představitel nejsilnější politické strany s nejvyšším počtem mandátů v NR SR). Prezident jmenuje a odvolává ostatní členy vlády, při jejich jmenování je vázaný návrhem předsedy vlády, při odvolání předsedy nebo ostatních členů vlády musí parlament vyslovit nedůvěru vládě nebo jejímu členovi, vláda a její člen podají demisi nebo předseda vlády navrhne odvolání člena vlády. Prezident má právo vyžadovat od vlády informace nutné k plnění svých prezidentských úkolů.

Kreační pravomoci prezident uskutečňuje ve většině případů na návrh parlamentu, vlády nebo jiného orgánu. Patří sem například jmenování a odvolání vedoucích ústředních orgánů, vyšších státních funkcionářů, rektorů vysokých škol, jmenování vysokoškolských profesorů, prezident jmenuje a povyšuje generály. Prezident rovněž jmenuje a odvolává soudce stejně jako předsedu a místopředsedy Ústavního soudu a přijímá slib těchto soudců. Prezident jmenuje a odvolává soudce, předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu, generálního prokurátora, přijímá slib soudců a generálního prokurátora, jmenuje a odvolává tři členy Soudní rady. Generálního prokurátora jmenuje a odvolává na návrh NR SR. Soudce jmenuje a odvolává na návrh Soudní rady.

Výsadní pravomoce prezidenta spočívají v tom, že má právo udělovat milost a amnestii, uděluje vyznamenání. Prezidentovi SR patří nejvyšší třídy všech vyznamenání s výjimkou Řádu bílého dvojkříže (ten se uděluje jen občanům jiných států). Do oblasti výsadních pravomocí prezidenta SR patří i vyhlašování referenda, pokud se na tom usnese 3/5 většinou NR SR nebo pokud o to peticí požádá minimálně 350 000 občanů SR. Prezident SR má právo předkládat návrhy na zahájení jednání před Ústavním soudem SR. Prezident též podává zprávu o stavu země.

Nejdůležitější pravomoc prezidenta spočívá v tom, že prezident je hlavním velitelem Ozbrojených sil SR. Má právo vydávat rozkazy podřízeným, rozhodovat o žádostech občanů SR vykonávat vojenskou službu v cizím vojsku, vydávat povolení cizincům k dobrovolnému převzetí branné povinnosti v ozbrojených silách SR a rozhodovat o dalších otázkách souvisejících s výkonem služebního poměru v ozbrojených silách. Prezident SR vyhlašuje válku na základě rozhodnutí Národní rady SR, pokud bylo na SR zaútočeno nebo pokud to vyplývá ze závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, rovněž může uzavírat mír, nařídit mobilizaci ozbrojených sil či vyhlásit výjimečný stav.

Aktivity Zuzany Čaputové dva měsíce před oficiálním nástupem do prezidentské funkce naznačují, že je připravená aktivně vstupovat do politického života země. Dokonce naznačila, že je ochotná překročit rámec zažitého vnitropolitického slovenského konsenzu, podle něhož je oblast zahraničních věcí v kompetenci vlády. Podle obvyklé praxe prezident SR dosud zastupoval Slovensko na mezinárodních fórech, která měla bezpečnostně politický charakter (NATO, OSN, OBSE), protože právě to patří do kompetence Hlavního velitele ozbrojených sil SR. Oblast zahraniční politiky do kompetence prezidenta nepatřila. Pokud však nebude mít tým Čaputové za sebou politickou podporu ze strany parlamentu a vlády, možnosti ovlivňovat slovenskou zahraniční politiku budou značně omezené.

Situace se však může poměrně rychle změnit, stejně jako poměr politických sil na Slovensku. Slovensko je rok před parlamentními volbami a vítězství Matúše Valla (Vallo doporučoval volit Čaputovou), který se stal primátorem Bratislavy v roce 2018, vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách 2019 či politická aktivizace končícího prezidenta Andreje Kisky, který se rozhodl založit politickou stranu a do parlamentních voleb 2020 kráčí s vysokými ambicemi, jsou důkazem vytváření poměrně mohutného opozičního bloku, zatím poměrně volného.

Proti tomuto bloku stojí znechucené skupiny těch slovenských voličů, které hodnoty prezentované Vallem, Čaputovou, Kiskou či představiteli současné opozice nenadchly. V určité míře politický zápas na Slovensku rok před parlamentními volbami probíhá i ve znamení generačního zápasu a je ovlivněný únavou a znechucením velké části slovenských voličů z dění na slovenské politické scéně. Tito voliči budou pravděpodobně stále více dávat přednost netradičním politickým subjektům.

Slovenská společnost se před volbami 2020 značně polarizuje, bylo by vhodné, aby se polarizace slovenské společnosti zpomalila. Už Andrej Kiska značně polarizoval slovenskou společnost a je pravděpodobné, že proces polarizace bude pokračovat i nadále, velmi bude záležet na nové prezidentce a jejích prvních krocích na politické scéně. Do voleb 2020 však určitě bude napětí ve slovenské společnosti stoupat. Nová prezidentka by však měla brát v úvahu i skutečnost, že mnoho Slováků se s nedůvěrou dívá na možnosti posilňování prezidentských pravomocí, protože to vnímají jako první krok k odklonu od tradiční parlamentní republiky, charakteristické pro většinu evropských zemí, a vnímají to jako krok k autoritářství.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Čaputová tvrdila, že umí anglicky, ale BBC odpovídala ve slovenštině
Je rozplývání nad Čaputovou konec? Podpořila Babiše, čímž pobouřila pražskou kavárnu
Média: Čaputové nevyhovovala ochranka. Může za to Kaliňák
Čarnogurský: Za paní Čaputovou byly peníze a liberální masová média. Tak došlo k jejímu zvolení
Štítky:
politika, prezident, Slovensko, Zuzana Čaputová
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář