17:28 14. listopadu 2019
Slovenský politický analytik a bývalý kandidát na prezidenta SR Eduard Chmelár

Chyběl jen krok od zkázy celého kontinentu. Chmelár srovnal dnešní dobu s katastrofou v Černobylu

© Foto: Facebook/Eduard Chmelár
Slovensko
Získat krátkou URL
5681
Sledujte nás na

Slovenský historik, politický a mediální analytik, publicista a občanský aktivista Eduard Chmelár na svém Facebooku sdílel rozsáhlý příspěvek, v němž pojednává o populárním seriálu Černobyl.

Bývalý kandidát na post prezidenta Slovenské republiky na sociální síti sdílel dlouhý a zajímavý příspěvek, který nazval Hrdinové, kteří zachránili Evropu. Hned v jeho úvodu uvádí následující citát:

„Lži nás v podstatě definují. Když pravda uráží, pak lžeme a lžeme, dokud nezapomeneme, že nějaká pravda je. Ale ona stále existuje. Každou lží si děláme u pravdy dluh. A dříve nebo později se musí splatit.“

Hned na začátku Chmelár přiznává, že není zrovna seriálový typ, ale že jej seriál Černobyl úplně pohltila. Přisuzuje to zejména i realisticky vypadajícím kulisám, efektům, hereckým výkonům, scénáři a řadě dalších drobných detailů, které však přispěly k tomu, že Černobyl patří k tomu nejlepšímu, co kdy viděl. A proč je dle něj tento seriál tak výjimečný?

„Černobyl se vymyká všemu, co jsme dosud viděli. Není to zábava, je to varování. Obejde vás hrůza, když si uvědomíte, že to není horor, fantasy ani katastrofický film, ale že se tato apokalypsa skutečně stala a chyběl jen krůček od zkázy celého kontinentu,“ dodává politik.

Oplocení na ulicích města Pripjať po havárii na Černobylské jaderné elektrárně
© Sputnik / Igor Kostin
Poukazuje tak na to, že je v daném seriálu velmi srozumitelně a podrobně vysvětleno, co se tehdy odehrávalo a jak se museli někteří lidé pro dobro jiných obětovat. „Mnozí to nepřežili a mnozí, kteří to přežili, toho později v nepředstavitelných bolestech litovali. A dodnes nikdo nevyslovil tu nepříjemnou pravdu, že sebeobětování, které má tento národ v krvi, nás podruhé zachránilo,“ myslí si Chmelár.

Slovenský publicista však v tomto příspěvku chce upozornit zejména na jména tří hrdinů, na které se již dnes bohužel zapomíná.

„Alexej Ananenko, Valerij Bezpalov, Boris Baranov – tři potápěči, kteří se dobrovolně přihlásili na záchrannou misi, jejímž cílem bylo vypustit vodu zpod reaktoru. Pokud by to neudělali, nastala by ještě větší katastrofa, po níž by se Evropa stala prakticky neobyvatelnou. Ti muži do toho šli s vědomím, že jdou na jistou smrt (Ananenko a Bezpalov však jako zázrakem stále žijí),“ píše na Facebooku.

Za hrdiny ale také považuje tehdejší hasiče, kteří si byli moc dobře vědomi rizik, která podstupovali. Podle jednoho z nich to však byla jejich morální povinnost, i když byli jako kamikadze. „Západní kritici této akce často uvádí, že Sovětský svaz obětoval zbytečně mnoho životů. Kolik však životů zachránil, už neuvádí,“ poukazuje na věc Chmelár.

Sám politik přiznal, že když tento seriál sledoval, proběhla mu hlavou jedna věc. A tou je to, že si není jist, zda by něco takového dokázal jiný národ. Podle něj si tak hrdinové z Černobylu zaslouží pozornost nejen na Ukrajině či v Rusku.

„Evropské elity často naříkají, že Evropa nemá příběhy, které by ji stmelovaly. Toto je jeden z nich. Toto jsou legendy, které zachránili Evropu,“ hlásá bývalý prezidentský kandidát.

V neposlední řadě však Chmelár poukazuje i na to, že má daný příběh i jinou rovinu než jen tu emotivní. Je totiž i jakousi sondou do myšlení sovětské elity. Naráží zejména na to, že se členové politbyra po katastrofě takového rozsahu moc neměli k evakuaci lidí, jelikož jim bylo jasné, že se vše dostane na veřejnost. Za další příklad uvádí i to, že tehdejší ředitel jaderné elektrárny jako první opatření namísto záchrany lidských životů žádal odpojení telefonů.

V souvislosti s tím se tak pokusil tuto katastrofu přirovnat k dnešnímu světu. Konkrétně k chování Bruselu.

„Sledovat reakce aparátčíků, naučených plnit jakékoliv absurdní příkazy, zamlouvat znepokojení a varovné signály, slepě se podřizovat autoritám a zamotávat se do pavučiny lží – to vše ve mně nevyvolávalo jen prvoplánové odsouzení praktik komunistického režimu, ale i mé zkušenosti s korporativním myšlením dnešních vládních a bruselských úředníků,“ píše Chmelár.

Navíc podle něj mělo zatajování těchto informací fatální následky. Radioaktivní oblak zamořil obrovské území, aniž byli obyvatelé Evropy předem varováni. V příspěvku uvádí také vlastní zkušenost o tom, jak se on sám o katastrofě dozvěděl.

„Dnes nežijeme v autoritativním režimu, ale vládnoucí vrstvy, politické špičky a média nám opět zkreslují realitu a třídí informace, opět nazývají zatajování poznatků odpovědností a usilují, řečeno slovy Dominika Tatarky, aby se lež nedala rozeznat od pravdy. Demokracie, která nás může nejúčinněji varovat před následky našich činů, ztrácí své obranné mechanismy,“ napsal závěrem Chmelár s tím, že i před takovou věcí varuje Černobyl.

Více:

„Slovensko je americká kolonie!“ Chmelár uvedl „zásluhy” USA a vyprovokoval sociální sítě
Radiační rave a párty: turisté jezdí do Černobylu na večírky, píší média
Chmelár o volbách a demokracii v SR: Stádo touží po slepém obdivování svého pastýře
Chmelár: WikiLeaks je demokratizující síla upadajícího západního světa
Štítky:
ohrožení, srovnání, demokracie, Brusel, katastrofa, Evropa, SSSR, Rusko, Slovensko, Eduard Chmelár, Černobylská atomová elektrárna, černobylská havárie, Černobyl
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář