Harabin chce do čela Nejvyššího soudu. Vedou ho zločinci, prohlásil

Soudce a bývalý kandidát na slovenského prezidenta Štefan Harabin prohlásil, že chce kandidovat na post předsedy Nejvyššího soudu. To mu však nemá bránit, aby se věnoval i politice.

Harabin se chce vrátit do vedení Nejvyššího soudu. V této funkci již dříve působil v letech 1998 až 2003 a později od roku 2009 až do roku 2014. Současné vedení Nejvyššího soudu obvinil z toho, že se stalo místem působení organizovaných zločineckých skupin. Podle něj za to nese odpovědnost současná předsedkyně soudu Daniela Švecová.

„Na nejvyšším soudu vznikla organizovaná zločinecká skupina, kterou reprezentuje paní Švecová a Bajánková. Byly prodlouženou rukou exministra vnitra Roberta Kaliňáka (Směr) a strany Směr. Je třeba jednoduše zrušit pro-politické a mafiánské opatření,“ citují Harabina slovenská média.

Švecová odmítla na tato obvinění reagovat a prostřednictvím své mluvčí zpochybnila kompetence Harabina.

„Invektivy ze strany Štefana Harabina nebude předsedkyně Daniela Švecová nijak komentovat. Svůj názor na jeho odborné a pracovní aktivity jasně komunikovala podáním několika návrhů na zahájení disciplinárních řízení proti soudci Štefanovi Harabinovi,“ uvedla její mluvčí.

Další soudkyně, Jana Bajánková, na kterou Harabin rovněž zaútočil, jakýkoliv komentář poskytnout odmítla.

Potřetí do čela Nejvyššího soudu

Nového předsedu Nejvyššího soudu bude v září volit Soudní rada SR. Pro zvolení bude nutné získat hlasy alespoň 10 z 18 členů Rady. Kromě Harabina se uvažuje i o kandidatuře předsedkyně Ústavního soudu Ivetty Macejkové nebo soudkyně Nejvyššího soudu Janě Bajánkové, která dříve šéfovala i Soudní radě.

Druhou Harabinovu volbu v roce 2009 doprovázely i protesty. V průzkumu z roku 2013 velká část Slováků označila Harabina za symbol korupce a justiční mafie. Harabina kritizovali za to, že údajně bránil reformě soudnictví a zahájil disciplinární řízení vůči svým kritikům z řad soudců.

Mezi lety 2006 a 2009 působil i jako ministr spravedlnosti ve vládě Roberta Fica. Na tuto funkci ho nominovala strana ĽS-HZDS bývalého premiéra Vladimíra Mečiara. V průzkumu z roku 2013 velká část Slováků označila Harabina za symbol korupce a justiční mafie.

Stojí za ním Mečiar?

Harabin tvrdí, že i v případě úspěšné kandidatury mu jeho nová funkce nebude bránit v působení politice.

„Vůbec. Stejně chci na půdě parlamentu zavést platformu zákonnosti, ústavnosti a spravedlnosti. Moje ambice i přesto není politická,“ poznamenal.

Svou možnou spolupráci na půdě Národní rady s Vladimírem Mečiarem, který avizoval návrat do politiky, však vyloučil.

„Nejednal s žádnou politickou stranou, ani se starými politiky či těmi současnými. Jde o mé působení, jako řekněme volebního lídra ve straně, která není zatížena minulými ani současnými politiky,“ řekl Harabin.

Podle analytiků může Harabin vzít hlasy Slovenské národní strany a Směru. V prvním kole prezidentských voleb získal 14,34 % a umístil se na třetím místě.