21:07 05. prosince 2019
U. S. Steel Košice

„Američané se v košických železárnách chovají jako zbojníci.“ Chmelár přišel na to, jak zachránit U. S. Steel Košice

© Foto : U. S. Steel Košice
Slovensko
Získat krátkou URL
191601
Sledujte nás na

Příběh slovenských oceláren v amerických rukou je příběhem drsného bezohledného kapitalismu, tvrdí slovenský politik Eduard Chmelár. Bývalý prezidentský kandidát v úterý na svém účtu na sociální síti zveřejnil status věnovaný smutnému příběhu největší ocelárny ve střední Evropě, podniku U. S. Steel Košice.

Dojná kráva pro Američany

„To, co provedly všechny dosavadní vlády na někdejší pýše Košic, Východoslovenských železárnách, je ekonomickou vlastizradou. Mečiarovští privatizéři Rezešovci rozkradli, co se dalo a nechali továrnu v obrovských dluzích. Dzurinda se Američanům za podporu ve volbách odvděčil tím, že jim doslova daroval strategický podnik za směšnou částku, a to i přesto, že se nabízeli i výhodnější zájemci,“ zavzpomínal Chmelár na rok 2000, kdy americký investor „zachránil velké košické železárny“ a převzal výrobu tehdejších VSŽ Košice za 60 milionů dolarů. Tehdy se Dzurindova vláda s Američany dohodla, že firma výměnou za udržení zaměstnanosti a za investice, získá nárok na neplacení daně ze zisku a odvede do státní pokladny polovinu z vyměřené daně.

Americký U.S. Steel se však choval k podniku jako k dojné kráva, tvrdí politik. Navzdory desetiletým daňovým prázdninám, úlevám na cenách energií, výjimkám z ekologických předpisů a navzdory neustálému zisku, firma za 19 let na slovenském trhu propustila polovinu zaměstnanců a vytvořila miliardový investiční dluh. Stejně tak neustále usilovala o to fabriku prodat. Takto se autor příspěvku vyjádřil k nedávné zprávě, dle které má být do roku 2021 propuštěno 2500 lidí, což je téměř čtvrtina zaměstnanců továrny.

Dle politika celý skandál s košickými železárnami má totiž i zahraničně politický rozměr. Vysvětluje, že U. S. Steel reprezentují v očích slovenské veřejnosti Spojené státy.

„Správa podniku, při níž se minimálně investuje a maximálně se vyvádí zisky do zahraničí, je totiž klasický koloniální přístup,“ píše.

Chmelár se však podíval na věc i ze strany Spojených států: „Pokud se v době, kdy očekáváte investice, připravuje spíše likvidace, je to krok, který nelze považovat za chování partnera, natož spojence. Takže i americkou ambasádu na Slovensku by mělo zajímat, jaký dopad bude mít na image USA pád železáren, na kterých závisí osud celého košického regionu.“

Ocelárny za jedno euro

Dnes ráno, tedy 24. září, se objevily zprávy o tom, že vedení Košického kraje chce zmiňovanému propouštění zabránit tím, že za převzetí železáren nabídlo jedno euro.

„Nabídka, kterou předložil Košický samosprávný kraj, zní absurdně zejména od župana, který zavírá školy, neboť na ně neumí sehnat peníze,“ řekl Chmelár o šéfovi kraje Rastislavovi Trnkovi.

Ten své řešení vysvětlil obavami o zachování konkurenceschopnosti podniku, o jeho dlouhodobé přežití a také o zachování zaměstnanosti v kraji.

Reakci ministra hospodářství Petera Žigy, který označil návrh předsedy kraje za nezodpovědné zesměšňování seriózního investora, Eduard Chmelár označil za nehoráznou: „Mám pocit, že pan ministr žije na nějaké jiné planetě. Označit nezodpovědného majitele firmy, který investoval do nových technologií méně než rezešovci, vyždímal z ní veškerý zisk a dnes chce dlouholeté poctivé zaměstnance podniku, který živí celý košický region, jednoduše vyhodit na dlažbu, tedy – označit takového zbojníka za seriózního investora, je výsměchem všem pracujícím. Zvláště, pokud takové slova zazní z úst ministra „levicové“ strany.“

Od levicové vlády autor statusu očekává politiku, která se nebude omezovat pouze na chaotické řešení nahromaděných problémů, ale která nabídne systémové změny v organizaci a řízení podniků v potížích, v jakých se nachází U. S. Steel Košice.

Tuto situaci je třeba využít k zavádění modelu ekonomické demokracie, v níž výrobní podniky kontrolují ti, kteří v nich pracují, přesvědčen politik. Ve firmách, které mají zaměstnaneckou samosprávu, odpovídají zaměstnanci za nerušený chod celé fabriky: za organizaci práce, pracovní kázeň, ale i za to, co a jak se vyrábí, jaké jsou výrobní náklady a jak se rozdělí čistý zisk.

Jeden z nejvlivnějších ekonomů světa, Thomas Piketty, dokonce navrhuje, aby zaměstnanci podniků měli právo obsadit až 50 procent křesel v jejich správních radách a aby hlasovací právo i těch největších akcionářů bylo omezeno na 10 procent, dodal autor.

„V každém případě časy, kdy premiér naběhl k managementu U. S. Steel jako poslušný pudlík a skandálně jim slíbil (a prosadil) změnu zákonů, které měly za následek snížení ekologických standardů a omezení sociálních výdobytků, musí skončit,“ je přesvědčen zakladatel hnutí Socialisté.sk.

Dle něj by tak stát měl převzít iniciativu do vlastních rukou a ochránit zaměstnance i za cenu zákonů, které jim tentokrát nenadiktuje americký management.

„Pokud jsme stále suverénním státem, nikoli kolonií,“ uzavřel věc Chmelár.

Více:

Pellegrini o podniku U.S. Steel Košice: Sloužila jim jako dojná kráva
„Americko-slovenské vztahy byly vážně narušeny" aneb Nejlepší vtipy o zápase Slovensko – USA na MS v hokeji (FOTO)
Pomoci od EU se ocelárny nedočkaly. Společnost U. S. Steel Košice čelí krizi
Bolestivá rána kvůli ocelářské krizi! Vyhazov na U.S. Steel Košice se dotkne 2 500 lidí
Košické ocelárny na tom nejsou dobře. Budoucnost nevypadá růžově
Štítky:
Košice, byznys, podnikatel, USA, Eduard Chmelár, Slovensko, železnice, ocel
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář