01:43 17. listopadu 2019
Vlajka NATO

„Agresivní pozůstatek studené války.“ Chmelár zaútočil na NATO

© REUTERS / Laura Hasani
Slovensko
Získat krátkou URL
6911
Sledujte nás na

Slovenský politický aktivista Eduard Chmelár okomentoval iniciativu vytvoření bezpečnostní zóny v severní Sýrii, která předpokládá zapojení zemí NATO. Podle něj by mohlo jít o porušení mezinárodního práva a zatahování do konfliktu.

Iniciativa Krampové-Karrenbauerové

21. října německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová navrhla vytvoření na hranicích Sýrie a Turecka bezpečnostní zóny. Sdělila, že by do toho mohly být zapojeny i Rusko s Tureckem. O své iniciativě politička informovala o den dříve, než Moskva a Ankara podepsaly memorandum o vzájemném porozumění na pozadí turecké operace Pramen míru. Ministryně obrany také sdělila, že předloží iniciativu spojencům Německa během schůzky ministrů obrany zemí NATO. Ta proběhla 24. - 25. října v Bruselu.

V pátek 25. října generální tajemník aliance Jens Stoltenberg sdělil, že spojenci projednali iniciativu. Ta však podle něj nedostala jednotnou podporu aliance. Uvedl také, že NATO považuje skutečnou situaci v severní Sýrii za nestabilní, a proto je třeba vypracovávat dlouhodobé mezinárodní řešení. V této souvislosti vítá jakékoli návrhy ohledně dosažení pokroku v Sýrii, včetně iniciativy Krampové-Karrenbauerové.

Komentář Chmelára

Podle Eduarda Chmelára by údajné rozmístění vojáků NATO na území Sýrie bez souhlasu syrské vlády znamenalo porušení mezinárodního práva a přímé zatažení do války v zemi.

„Když militaristická propaganda ospravedlňuje zvyšování zbrojení fiktivními ‚závazky‘, je třeba upozornit, že Severoatlantická smlouva obsahuje jediný přímo zmínění závazek: a to hned v článku 1, ve kterém se členské státy NATO zavazují řešit spory mírovou cestou v souladu s Chartou OSN,“ napsal Chmelár na Facebooku.

„NATO nechrání naši bezpečnost, NATO nás zatahuje do války za imperiální zájmy západních mocností na území suverénního státu, kde nemáme co dělat. Pro mě je to jen další argument do diskuse, zda má být Slovensko součástí tohoto agresivního pozůstatku studené války, který nás pouze nutí do zbrojení, zvyšuje mezinárodní napětí a ohrožuje mír kamkoli vkročí jeho noha,“ uzavřel.

Pozastavení Pramenu míru

17. října se Turecko a USA dohodly na pozastavení turecké vojenské operace na 120 hodin a na stažení kurdských oddílů z 30kilometrové nárazníkové zóny na hranici Turecka a Sýrie, kterou hodlá Ankara kontrolovat samostatně. Platnost režimu zastavení palby vypršela ve 20 hodin SEČ minulý týden v úterý.

22. října se prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan dohodli na tom, že na syrskou stranu syrsko-turecké hranice za hranicemi zóny turecké operace vstoupí jednotky ruské vojenské policie a syrské pohraniční služby. Ty by měly napomáhat odsunu kurdských oddílů a jejich zbraní 30 kilometrů od syrsko-turecké hranice západně a východně od zóny operace Pramen míru kromě města Kámišlí.

Více:

„Američané se v košických železárnách chovají jako zbojníci.“ Chmelár přišel na to, jak zachránit U. S. Steel Košice
Chmelár o Gorile: Problémem je kapitalismus, ne Kočner. V roce 1989 ho chtěla jen 3 % lidí, jež dnes ovládají společnost
Výměna Penty za J&T nebo Eset není řešením. Jen změna systému. Chmelár prozradil, jak zakročit proti oligarchům
Štítky:
Sýrie, NATO, Eduard Chmelár
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář