16:03 03. června 2020
Slovensko
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)
650211
Sledujte nás na

Spojeným státům se podařilo vyhnout kritice za vraždu íránského generála Kásima Sulejmáního. Na pondělním mimořádném summitu Severoatlantické rady NATO velvyslanci vyjádřili podporu výcvikové misi NATO v Iráku. Podle slovenského velvyslance Radovana Javorčíka může za destabilizační aktivity na Blízkém východě Írán.

Slovenský velvyslanec při NATO Radovan Javorčík v rozhovoru pro agenturu TASR oznámil, že hlavním bodem pondělního jednání byla výměna názorů mezi spojenci na situaci v regionu. Přitom se shodli v tom, že za eskalaci situace může Írán.

„Nejdůležitější je to, aby nedošlo ke spirálovitému zhoršování situace, aby jedna, druhá nebo třetí strana, jednotliví aktéři neodpovídali na to, co se děje, další eskalací. A hlavně, aby Írán, který dlouhodobě destabilizuje region, respektoval své mezinárodní závazky a aby se konzultoval s mezinárodním společenstvím, aby situace dostala mírový a stabilizační rámec,“ sdělil Javorčík.

Podle velvyslance se spojenci s velkou částí amerického vysvětlení, proč došlo k útoku na íránského generála, ztotožnili. Dále požádali Washington, aby s nimi své akce co nejvíce konzultoval a sdílel zpravodajské informace.

Přestože se irácký parlament v neděli vyslovil proti přítomnosti zahraničních sil v zemi, na zasedání Severoatlantické rady Javorčík potvrdil, že výcviková mise NATO nebyla v Iráku zrušena a nedochází k evakuaci jejího personálu. Některé její úlohy byly pouze pozastaveny.

„Samozřejmě, když ta situace bude stabilizovaná a bude dále trvat zájem irácké strany na výcvikové misi, tak všechny úkoly, kurzy a školení budou obnoveny tak rychle, jak to bude možné,“ upřesnil Javorčík.

Dříve předseda vládní strany Směr-SD Robert Fico označil americký útok za kovbojský čin a porušení mezinárodního práva. Podle jeho slov pokud to bude nutné, Slovensko musí být připraveno své jednotky z Iráku stáhnout, jak už to jednou slovenská vláda učinila v roce 2006, kdy byl premiérem země.

Mimořádné zasedání Rady NATO

Po konzultaci se členy NATO se generální tajemník organizace Jens Stoltenberg rozhodl svolat na pondělí mimořádný summit Severoatlantické rady NATO. Velvyslanci na něm řešili situaci, která vznikla po vraždě íránského generála Kásima Sulejmáního u bagdádského letiště.

Po jednání Stoltenberg novinářům zdůraznil, že výcviková mise NATO v Iráku působí na základě žádosti jeho vlády. Jak ale bude reagovat na usnesení iráckého parlamentu o stažení zahraničních vojsk, nevysvětlil. Uvedl, že situaci pozorně sledují.

„Na naší dnešní schůzi spojenci vyjádřili svou pevnou podporu boji proti ISIS* a misi NATO v Iráku,“ řekl generální tajemník novinářům.

Dodal, že mise své aktivity prozatím pozastavila, ale až to situace umožní, plánuje jejich opětovné obnovení. Na jednání Rady Spojené státy informovaly spojence o situaci v regionu po útoku na Sulejmáního.

„Po několik let všichni spojenci vyjadřovali své obavy z destabilizačních aktivit Íránu v regionu Blízkého východu,“ řekl Stoltenberg. „Shodli jsme se, že Írán nikdy nesmí získat jaderné zbraně. Sdílíme obavy z íránských raketových testů. Jsme jednotní v odsouzení íránské podpory různých teroristických skupin,“ dodal generální tajemník.

USA stažení odmítá

Usnesení iráckého parlamentu, které vyzývá vládu, aby dojednala odchod zahraničních vojsk ze země, byla reakcí na americký úder proti íránskému generálovi Kásimu Sulejmánímu. O útoku nebyla vláda předem informována. Sulejmání coby velitel speciálních sil Kuds výrazně přispěl k porážce Islámského státu*. Podle Washingtonu ale stál i za útoky na americké vojáky a plánoval další akce proti USA.

Americký prezident Donald Trump hlasování iráckého parlamentu ostře odmítl a pohrozil zemi sankcemi, které budou tvrdší než sankce proti Íránu. Dále uvedl, že pokud Bagdád chce, aby americká armáda odešla, musí zaplatit za americké vojenské základny v zemi, které stály miliardy dolarů.

V pondělí večer se objevil dopis amerického velitele koaličních sil, generála Williama Seelyho, vysokému představiteli iráckého ministerstva obrany. Z něj vyplývá, že USA jsou připraveny svá vojska, která čítají přibližně 5 tisíc vojáků, ze země stáhnout.

Později americký ministr obrany Mark Esper popřel, že by Washington chystal stažení, a dopis označil za chybu.

Mezitím poradce íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Sajjida Alího Chameneího, Alí Akbar Velájatí na pohřbu zavražděného generála pohrozil Spojeným státům „druhým Vietnamem“, pokud se nestáhnou z regionu. Dříve Trump varoval, že má vytypovaných 52 íránských cílů, na které americká armáda zaútočí, pokud se v Teheránu rozhodnou pomstít Sulejmáního smrt. Mezi těmito cíli jsou i kulturní památky země.

*Islámský stát - teroristická organizace zakázaná v Rusku

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)

Více:

Trump: Írán nikdy nebude mít jaderné zbraně
Rusko je přesvědčeno, že odmítnutí omezení v jaderné dohodě JCPOA ze strany Íránu není hrozbou
Írán kvůli vraždě Sulejmáního pohrozil USA „druhým Vietnamem“
Írán schválil zákon označující celou americkou armádu za „teroristickou entitu“
„Od každého po dolaru“: v Íránu navrhují shromáždit 80 miliónů „za Trumpovu hlavu“
Štítky:
Jens Stoltenberg, NATO, Irák, USA, Írán, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář