Pellegrini potvrdil, že slovenští vojáci byli přemístěni z Iráku

V souvislosti s aktuální situací v Iráku, jež vedla k pozastavení aktivit výcvikové mise Severoatlantické aliance, proběhla dočasná relokace sedmi slovenských vojáků. Ve svém stanovisku to uvedl předsedy vlády SR Peter Pellegrini.

Slovenští vojáci umístění v Iráku na výcvikové misi NATO byli dočasně přemístěni do jiné země. Informoval o tom tiskový odbor Úřadu vlády (ÚV) SR, ale také premiér Pellegrini na svém Facebooku.

„Vzhledem k aktuální situaci v Iráku, která vedla k pozastavení aktivit výcvikové mise NATO, proběhla dočasná relokace sedmi slovenských vojáků mimo území Iráku, a to v souladu s bezpečnostními pravidly,“ stojí ve stanovisku předsedy vlády Petera Pellegriniho (Směr-SD).

Úřad vlády SR doplnil, že další kroky budou realizovány po konzultaci se spojenci.

Tamní premiér hovořil o možném přesunu vojáků už v pondělí 6. ledna, když tlumočil stanovisko velvyslanců členských zemí NATO. Tehdy avizoval, že všichni příslušníci výcvikové mise jsou v bezpečí.

Více informací pak Pellegrini uveřejnil na svém profilu na Facebooku: „Slovenští vojáci z výcvikové mise v Iráku byli dočasně přemístěni do jiné země. Všichni jsou v bezpečí, přesun se uskutečnil v souladu s bezpečnostními pravidly. Všechna další rozhodnutí o jejich působení přijmeme s maximální zodpovědností a po konzultaci s našimi spojenci.“

Výzva ke stažení vojáků

Nedávno jsme psali o tom, že předseda strany Socialisté.sk Eduard Chmelár se ve svém příspěvku na Facebooku podělil o dojmy z toho, jak po rozhodnutí iráckého parlamentu o stažení zahraničních sil jednají slovenská prezidentka a premiér. Při této příležitosti je vyzval, aby podnikli rozhodné kroky vůči navrácení domů slovenských vojáků, kteří působí v zemi v rámci výcvikové mise NATO.

„Pro mě je nepřijatelné, že po rozhodnutí iráckého parlamentu se nechystáme odjet a čekáme na rozhodnutí NATO. Chceme tím říci, že nerespektujeme vůli iráckého lidu, ale jen pokyn z Washingtonu, resp. Bruselu?“ psal tehdy slovenský historik a politický analytik Chmelár.

Dotyčné usnesení je podle něj třeba považovat za oficiálně demokratické rozhodnutí suverénního státu.

„Od této chvíle je naše vojenská přítomnost nežádoucí i oficiálně, a pokud nebudeme respektovat tuto rezoluci, získáme statut okupantů,“ prohlásil a dodal, že nářky z Washingtonu, že toto rozhodnutí iráckého parlamentu oslabí boj proti Islámskému státu*, si měli uvědomit ve chvíli, „kdy nechali bestiálním způsobem zavraždit strůjce jeho porážky generála Kásima Sulejmáního“.

Smrt íránského generála Sulejmáního v Bagdádu

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Trump dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého televizního projevu.

Zároveň prezident USA označil Sulejmáního za „teroristu číslo jedna na světě“ a obvinil ho z přípravy útoků na americké diplomaty a členy armády. Prohlásil, že Washington se údajně pokusil válku zastavit zabitím íránského generála. Trump současně zdůraznil, že Spojené státy neusilují o změnu moci v Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.