Slovenští vojáci umístění v Iráku na výcvikové misi NATO byli dočasně přemístěni do jiné země. Informoval o tom tiskový odbor Úřadu vlády (ÚV) SR, ale také premiér Pellegrini na svém Facebooku.
„Vzhledem k aktuální situaci v Iráku, která vedla k pozastavení aktivit výcvikové mise NATO, proběhla dočasná relokace sedmi slovenských vojáků mimo území Iráku, a to v souladu s bezpečnostními pravidly,“ stojí ve stanovisku předsedy vlády Petera Pellegriniho (Směr-SD).
Úřad vlády SR doplnil, že další kroky budou realizovány po konzultaci se spojenci.
Tamní premiér hovořil o možném přesunu vojáků už v pondělí 6. ledna, když tlumočil stanovisko velvyslanců členských zemí NATO. Tehdy avizoval, že všichni příslušníci výcvikové mise jsou v bezpečí.
Více informací pak Pellegrini uveřejnil na svém profilu na Facebooku: „Slovenští vojáci z výcvikové mise v Iráku byli dočasně přemístěni do jiné země. Všichni jsou v bezpečí, přesun se uskutečnil v souladu s bezpečnostními pravidly. Všechna další rozhodnutí o jejich působení přijmeme s maximální zodpovědností a po konzultaci s našimi spojenci.“
Výzva ke stažení vojáků
Nedávno jsme psali o tom, že předseda strany Socialisté.sk Eduard Chmelár se ve svém příspěvku na Facebooku podělil o dojmy z toho, jak po rozhodnutí iráckého parlamentu o stažení zahraničních sil jednají slovenská prezidentka a premiér. Při této příležitosti je vyzval, aby podnikli rozhodné kroky vůči navrácení domů slovenských vojáků, kteří působí v zemi v rámci výcvikové mise NATO.
„Pro mě je nepřijatelné, že po rozhodnutí iráckého parlamentu se nechystáme odjet a čekáme na rozhodnutí NATO. Chceme tím říci, že nerespektujeme vůli iráckého lidu, ale jen pokyn z Washingtonu, resp. Bruselu?“ psal tehdy slovenský historik a politický analytik Chmelár.
Dotyčné usnesení je podle něj třeba považovat za oficiálně demokratické rozhodnutí suverénního státu.
„Od této chvíle je naše vojenská přítomnost nežádoucí i oficiálně, a pokud nebudeme respektovat tuto rezoluci, získáme statut okupantů,“ prohlásil a dodal, že nářky z Washingtonu, že toto rozhodnutí iráckého parlamentu oslabí boj proti Islámskému státu*, si měli uvědomit ve chvíli, „kdy nechali bestiálním způsobem zavraždit strůjce jeho porážky generála Kásima Sulejmáního“.
Smrt íránského generála Sulejmáního v Bagdádu
V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.
„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého televizního projevu.
Zároveň prezident USA označil Sulejmáního za „teroristu číslo jedna na světě“ a obvinil ho z přípravy útoků na americké diplomaty a členy armády. Prohlásil, že Washington se údajně pokusil válku zastavit zabitím íránského generála. Trump současně zdůraznil, že Spojené státy neusilují o změnu moci v Íránu.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.
Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)