Podle informací to dotyčná uvedla, když odpovídala na otázky v souvislosti s předvolebním videem Směru, které naznačovalo záměry bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisky povolit příchod velké skupině migrantů na Slovensko.
Saková poukázala, že už na podzim minulého roku byl tématem jednání na úrovni V4 nárůst migrantů v táborech v Bosně a Hercegovině a potenciální nebezpečí nelegálního překročení schengenské hranice.
„Řešili jsme, jaká opatření by bylo třeba přijmout a jak by bylo zapotřebí reagovat, pokud by taková situace nastala,“ uvedla Saková.
„Potenciální riziko tam však je, proto je třeba tuto situaci i se státy západního Balkánu monitorovat a vyhodnocovat,“ dodala.
Listopadové jednání V4 v Praze
Dne 21. listopadu se v Praze sešli ministři vnitra zemí Visegrádské čtyřky. Dané setkání proběhlo v pražském Hrzánském paláci a na pořadu dne byly otázky vnitřní bezpečnosti.
Českou republiku zastupoval ministr vnitra Jan Hamáček, Slovensko zastupovala Denisa Saková, Polsko Mariusz Kamiński a Maďarsko Sándor Pintér. Schůzky se také zúčastnil ministr vnitra Rakouska Wolfgang Peschorn.
Během tehdejšího jednaní se ministři vnitra shodli na tom, že evropský migrační systém má být reformován a odmítli princip povinných kvót. Podle Hamáčka kvóty rozdělují EU, kdy migrační problém je třeba řešit jednotně. Uvádělo se, že země V4 prosazují posílení hranic EU a pomoc zemím, odkud migranti přicházejí, včetně zemí Balkánu.
„Migraci musíme řešit efektivně a pragmaticky. Domluvil jsem, že V4 a Rakousko požádají vlády zemí západního Balkánu o seznam konkrétních věcí, které jim můžeme poskytnout nebo s čím můžeme pomoci. Stabilní Balkán je klíčový pro ochranu společné evropské hranice,“ sdělil Hamáček na Twitter.
Visegrádská skupina
V4 byla založena v roce 1991 a jejím hlavním účelem v době vzniku byla vzájemná podpora při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. V podstatě se jedná o alianci čtyř evropských států – Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Předsednictví ve Visegrádské skupině se pravidelně střídá po roce a vždy začíná na začátku července a na konci června následujícího roku končí. Nyní předsedá V4 Česká republika, která převzala předsednickou štafetu od Slovenska v červenci roku 2019.
ČR si za jeden z hlavních cílů svého předsednictví vytyčilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v NATO, stejně jako posilování soudržnosti obou těchto organizací. Mimo jiné má v plánu podporovat i proces rozšíření unie právě o státy západního Balkánu.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)