Slovenský ministr zahraničí Lajčák: EU je připravena monitorovat příměří v Libyi

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák po skončení pondělního zasedání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedl, že je Evropská unie připravena podpořit a monitorovat příměří mezi válčícími stranami v Libyi. Podle jeho slov zároveň vede i diskuse o množném obnovení námořní operace Sophia. Informoval o tom portál teraz.sk.

Lajčák připomněl, že diplomaté v úvodu jednání vyhodnotili výsledky nedělní konference o Libyi, která se konala v Berlíně. „Ocenili jsme toto setkání jako úspěch německé diplomacie. Signály, které vzešly z tohoto setkání, jsou slibné a pozitivní. Musí se změnit v realitu a zatím ještě nemáme příměří, které by trvalo,“ zhodnotil situaci.

I EU musí splnit svou část dohody

V této souvislosti slovenský ministr uvedl, že pokud se od všech zúčastněných stran očekává splnění svých závazků z Berlína, pak i EU musí ukázat, že je připravena splnit svou část úlohy. Ve chvíli, kdy bude nastoleno příměří, musí být unie připravena pomoci s monitorováním této situace a dohodnout se s OSN na tom, jak si rozdělit odpovědnost.

„Jsme si vědomi naší zodpovědnosti. Volali jsme po politickém procesu, a teď, když je tento proces realitou, nemůžeme utéci. I proto jsme dali pokyn našim spolupracovníkům, aby rozpracovali konkrétní možnosti a aktivity, které můžeme jako EU udělat, a vrátíme se k tomto tématu na příštím zasedání v únoru, kdy se očekává přijetí příslušných závěrů,“ vysvětlil Lajčák.

Podle jeho slov ale evropská aktivita nemůže předbíhat vývoj v samotné Libyi. Unie musí počkat na to, až účastníci berlínské schůzky splní své závazky, až nastane příměří, a až poté bude moci EU vstoupit do tohoto procesu. „Bylo ale cítit jednotu, odhodlání a pocit odpovědnosti ze strany EU a ochotu být připraven,“ dodal k věci.

Operace Sophia

Na otázku, zda má EU v plánu obnovit námořní operaci Sophia, která byla loni pozastavena, ve složce zaměřené na boj proti převaděčům lidí, šéf slovenské diplomacie odpověděl, že je v EU vůle o operaci Sophia diskutovat.

„Nechci teď předbíhat výsledky naší diskuse, ale jsme přesvědčeni, že proti pirátům a pašerákům lidí je třeba zakročit. Toto je jedna z těch věcí, které jsme dnes zadali příslušným pracovním útvarům Rady EU, aby připravily konkrétní návrh pro závěry únorového zasedání Rady,“ uvedl Lajčák v závěru rozhovoru.

K věci se vyjádřil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který uvedl, že země EU by ke kontrole zbraňového embarga OSN v Libyi mohly využít právě operaci Sophia.

„Je důležité oživit operaci Sophia, ale kontrola embarga bude vyžadovat i satelitní a leteckou techniku,“ řekl po jednání také šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Ten si totiž myslí, že se do Libye většina zbraní dostane přes pozemní hranici v poušti. Kromě operace Sophia ale přišla řeč na to, jak jinak by se EU mohla zapojit do dohledu nad plněním této dohody. Řeč přišla na to, že by unie ke kontrole případného příměří mohla vyslat do Libye vojáky evropských zemí.

„Je to jedna z variant, v tuto chvíli má Josep Borrell mandát prostřednictvím pracovních skupin představit konkrétní návrhy,“ uvedl Petříček a připomněl, že možné nasazení českých vojáků by musela schválit vláda.

Jednání v Berlíně

Mezinárodní konference v Německu, která se konala v neděli v Berlíně, se zúčastnili představitelé Turecka, Ruska, USA, Francie, Egypta, OSN, EU a dalších zemí či organizací. Mezi účastníky akce byl i předseda libyjské Vlády národní jednoty Fáiz Sarrádž a velitel Libyjské národní armády Chalífa Haftar. Nicméně, osobní schůzka mezi představiteli obou mocí se neuskutečnila.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že se v průběhu konference podařilo dosáhnout jednotné pozice, co se týče nutnosti zavedení zbraňového embarga vůči Libyi. Dalším úspěchem nedělního jednání je dohoda o zřízení vojenské komise mezi představiteli obou mocí v Libyi.

Předseda Mnichovské konference, německý diplomat Wolfgang Ischinger, ale zastává méně optimistický názor vůči výsledkům jednání. Podle něj totiž dosud není jasném jak bude vypadat pozorovací mechanismus, jaký bude postup v případě porušení dohody a kdo bude nést bezprostřední odpovědnost za vyřešení případné eskalace. Nakonec vyjádřil názor, že zatím neexistují žádné záruky toho, že se strany rozhodly jednou provždy se vzdát naděje na vojenské vyřešení konfliktů ve svůj prospěch.

Po svržení a zavraždění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 Libye prakticky přestala fungovat jako jednotný stát. V zemi nyní panuje dvojvládí. Parlament zvolený lidmi zasedá na východě, zatímco na západě, v hlavním městě Tripolisu, funguje Vláda národní jednoty, vytvořená s podporou OSN a Evropské unie. Úřady východní části země pracují nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Libyjskou národní armádou maršála Chalífy Haftara.