„NR SR vyjadřuje znepokojení nad porušením mezinárodního práva nerespektováním svrchovanosti suverénního státu Irák, jednáním a přítomností příslušníků cizích ozbrojených sil na jeho území," píše se v návrhu usnesení, které je zveřejněno na stránce NR SR.
Slovenská vláda by měla definitivně odmítnout dohodu o obranné spolupráci s USA a ministrovi zahraničních věcí by měla umožnit oznámit odmítnutí návrhu dohody a uzavření jednání Spojeným státům americkým.
Poslanci Slovenské národní strany přitom poukázali na zkušenosti Slovenska s okupací vojsk Varšavské smlouvy. Připomněli také nepsanou politickou dohodu, že po odchodu vojsk v roce 1989 ze Slovenska už „nedopustí opakování situace, která by vedla k opětovnému dlouhodobému rozmístění jakékoliv cizí armády na našem území".
Tamní poslanci Jaroslav Paška a Anton Hrnko tvrdí, že pro Slovensko není vhodné dohodu akceptovat, protože omezuje suverenitu Slovenska. Argumentují tím, že dohoda řeší zvláštní postavení Ozbrojených sil USA na území Slovenska s „exkluzivními" podmínkami a její parametry podle nich překračují standardy působení jiných partnerských spojeneckých vojsk.
Reakce českých poslanců na konflikt na Blízkém východě
Komunistická strana se k angažmá Čechů v zahraničí staví dlouhodobě kriticky. 17. ledna tak navrhli stažení asi 40 českých vojáků, kteří jsou v Iráku, a to kvůli napětí mezi USA a Íránem.
„Pan premiér s panem ministrem obrany nás informovali o tom, že vláda Iráku zatím usnesení iráckého parlamentu nerealizovala, nerozhodla o tom, že by naši vojáci měli být staženi, jednají na úrovni vláda–vláda,“ sdělil lídr komunistů Vojtěch Filip po skončení jednání novinářům s tím, že v usnesení iráckého parlamentu se doporučuje irácké vládě, aby o stažení zahraničních vojáků rozhodla.
Filip vysvětlil, že v usnesení je uvedeno, že pokud vojáci zůstanou nadále v zemi, budou považováni za okupanty. Z toho důvodu chce požádat místopředsedu iráckého parlamentu o vysvětlení. Zdůraznil, že jde o to, aby vojáci české armády nebyli považováni za okupanty, za cizí moc.
Napětí mezi USA a Íránem
Co se týče smrti generála íránských jednotek Quds Kásima Sulejmáního, ke které došlo v prvních dnech roku 2020, komunisté ji označili za vraždu a zřejmý akt bez vyhlášení války, tudíž zločin proti míru. Právě vražda generála eskalovala napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Ze strany Bagdádu zaznělo, že americký útok je porušením podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. Íránské ozbrojené síly v odvetné reakci podnikly v noci 8. ledna raketový útok na americké základny v Iráku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)