16:28 04. srpna 2020
Slovensko
Získat krátkou URL
161151
Sledujte nás na

Tématu Mnichovské bezpečnostní konference, která tradičně probíhá od roku 1962, se věnuje slovenský mediální analytik a publicista Eduard Chmelár. Ve svém příspěvku upozorňuje na slabá místa, která byla odhalena během vystoupení prezidentky SR Zuzany Čaputové na zmíněné akci.

„Z našich médií by mohl nejeden občan nabýt falešný dojem, že hlavní hvězdou Mnichovské bezpečnostní konference byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která všechny ohromila a všichni nám ji, jak jinak, záviděli,“ uvedl na začátek svého komentáře Chmelár.

Poté hned ze strany občanského aktivisty přišla kritika Čaputové.

„Ve skutečnosti hlava státu promrhala další obrovskou příležitost, jak říct světu jasné poselství a stát se součástí mezinárodního dění,“ poznamenal analytik s tím, že slovenská politika trpí obecně nedostatkem velkých koncepcí, je obsahově vyprázdněna a také na evropské scéně je země mimořádně pasivní.

„Fanatické obdivovatele Zuzany Čaputové, kteří nevědí, jak rozlišovat mezi kritikou a osočováním, chytí opět záchvat zuřivosti, že jsem si dovolil něco na její adresu poznamenat. Právě oni totiž přispívají k tomu, že si stále pleteme postavení prezidentky republiky s úkolem královny a že většina občanů nemá ponětí o tom, že reprezentovat stát neznamená ohromit svět novými šaty a účesem, ale nabídnout mu to nejlepší ze Slovenska. A pokud to nejde, netřeba vyměnit krejčího, ale poradce pro zahraniční politiku,“ argumentoval svoje stanovisko Chmelár.

Chmelár rovněž poznamenal, že z hlediska postavení prezidenta v ústavním systému SR je mimořádně tragické, když hlava státu přizná, že se nevyzná v zahraniční a bezpečnostní politice, což je její nejsilnější pravomoc.

Na druhou stranu se autor komentáře snažil být objektivní.

„Je mi sympatických několik kroků Zuzany Čaputové na domácí politické scéně, líbí se mi, jak se umí zastat slabších, uznávám, že je mnohem pracovitější než její předchůdce,“ uvedl Chmelár.

Nicméně současně zdůraznil, že toto není hlavní smysl jejího úřadu.

„Její dezorientace v zahraniční politice, v níž se pohybuje jako slon v porcelánu, je tragická. Jedině servilnost našich médií zakrývá to fiasko, když jsou naše deníky schopné psát například o tom, že paní prezidentka měla odvahu (sic!) projít v New Yorku pár bloků pěšky a téměř vůbec se nevěnují politické části její návštěvy,“ napsal publicista.

Pak se vrátil k účasti Čaputové na Mnichovské konferenci.

„Projev Zuzany Čaputové v Mnichově byl plný prázdných frází a nevhodných až trapných odkazů na kritiku slovenské politické scény. Chyběl tomu nejen nadhled, ale i hlubší myšlenka. Byl to jako splněný slohový úkol, do kterého už nevíte, co napsat a jediný cíl je ho dokončit,“ podotkl Chmelár s tím, že v podstatě je zbytečné polemizovat o několika výrocích z tohoto projevu, neboť ta řeč byla dost od věci.

Poté připomněl, že státníci řešili v Mnichově ty nejzávažnější otázky světové bezpečnosti.

„Dá se říci, že hlavním tématem byl prohlubující se rozkol a vzdalování se od ideálu mezinárodní spolupráce. V tomto smyslu měli nejsilnější projevy ruský a německý šéf diplomacie. Sergej Lavrov varoval, že místem, kde se ‚krize důvěry‘ projevuje nejvíce, je právě Evropa. Obvinil Spojené státy, že vytvářejí předpoklady pro rozmístění svých raket středního a krátkého doletu v Evropě, Asii a v Tichomoří. Vyzval Evropany, aby namísto konfrontace hledali možnosti spolupráce a dodržování mezinárodního práva,“ stojí v příspěvku autora.

Kromě toho Chmelár odkázal na Heika Maase, který si rovněž stěžoval na bezprecedentní pokles mezinárodní spolupráce a prohlásil, že éra všudypřítomného amerického světového policisty končí.

Mnichovská bezpečnostní konference prý ukázala, že Evropa chce vystoupit ze stínu amerického hegemona a že rozkol Západu nikdy nebyl silnější a viditelnější.

Pak publicista uvedl, že výrok amerického ministra zahraničí Mikea Pompea v Mnichově „Západ vítězí“ byl již trapný.

Podle Chmelára se Washington chová jako typická imperiální mocnost, která rozděluje a panuje. Na konferenci dal Pompeo jasně najevo, že chce nechat svět takovým, jaký je. Přitom stupňuje konflikty a vyhledávání nepřátel - po Rusku a Íránu se stala „největší světovou hrozbou“ podle Spojených států Čína.

„Jediný, kdo ho v tomto zvláštním vidění světa nepřímo podpořil, byla paradoxně slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Její výrok ‚koncept Západu je zejména o duchu svobody, spravedlnosti, tolerance a solidarity‘ působil jako od Alenky v říši divů. Nemůžeme lhát sami sobě. Západ nikdy nebyl pouze o ‚duchu svobody a spravedlnosti‘, byl i o nesmírné tyranii, útlaku a kolonialismu. Nebyl jen ‚duchem tolerance a solidarity‘, přinesl i fašistické a komunistické diktatury a neoliberální chamtivost,“ argumentoval svoji kritiku Chmelár.

Domnívá se, že slovenská prezidentka zahodila jedinečnou příležitost, aby v atmosféře nejistoty a rozkolu navrhla řešení, které by mohlo alespoň rozproudit diskusi v nejvyšších patrech světové politiky.

„Nezapojila se se světovými lídry do dialogu o nejdůležitějších otázkách mezinárodní politiky. Namísto toho zvolila kýčové moralizování, za jaké se očekává zdvořilý potlesk na překrytí pocitu trapnosti,“ neskrývá své zklamání Chmelár.

Více:

Co na to Čaputová? Slovenská vláda vyslovila nesouhlas s Istanbulskou úmluvou a navrhla NR SR udělat to stejné
Porušila Čaputová svůj další slib? Předvolební agitace Progresivního Slovenska vyvolala nové otázky
Blaha se vysmál Čaputové: Lidem se nepřiblížíš tím, že si dáš na Valentýna pivo v hospodě
Štítky:
konference, Zuzana Čaputová, Eduard Chmelár
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář