Parlamentní volby na Slovensku. V místnostech zemřeli volič a členka volební komise

U našich sousedů v sobotu 29. února preběhly parlamentní volby a v neděli se dozvíme výsledky. Vypadá to však, že by v nich poprvé od roku 2006 možná nemusel vyhrát Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Podle posledních průzkumů totiž v poslední době velmi vzrostla podpora protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO).

Slovensko celý víkend bude žít volbami. K volebním urnám lidé mohli přistoupit od 7 hod ráno a hlasování skončilo ve 22 hod. Následně veřejnoprávní rozhlas a televize Slovenska, stejně jako televize Markíza, publikují odhad výsledků. Konkrétní výsledky by měly být oznámeny v neděli 1. března. Těchto voleb se může zúčastnit 4,4 milionu oprávněných voličů.

Vyhlídky pro Směr-SD nejsou růžové

Poslední průzkumy hovořily jasně – do slovenského parlamentu by se mohlo dostat sedm až devět uskupení, i když se podpora některých z nich se pohybovala těsně kolem pětiprocentní hranice, která je ve volbách potřeba ke vstupu do sněmovny. Například pro koalici dvou neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu platí sedmiprocentní hranice.

K věci se vyslovil sociolog a šéf agentury Focus Martin Slosiarik, který upozorňuje i na možnost jakéhosi přesunu voličů na poslední chvíli.

„Vidím ji především mezi stoupenci demokratické opozice. Část může učinit čistě taktickou volbu – bude zachraňovat strany na hranici zvolitelnosti,“ řekl.

Průzkumy navíc také odhalily, že vládní strana Směr-SD na tom není zrovna nejlépe. Zdá se, že by strana mohla opět oslabit a co více, jejím oběma koaličním partnerům, Slovenské národní straně (SNS) a straně Most-Híd, hrozí vypadnutí ze sněmovny. Za chybný krok Slosiarik považuje také to, že Směr upustil od kontaktní kampaně formou masových předvolebních mítinků, v čemž neměl v minulosti konkurenci.

Překvapením by ale mohla být strana OĽaNo. Strana Igora Matoviče na sebe totiž v poslední dny nabalovala dosud nerozhodnuté voliče, ale i voliče ostatních opozičních stran.

„Lidé chtějí Matoviče jako vítěze. Kiskova strana a Progresivní Slovensko/Spolu hrají na rozum, Matovič na srdce,“ míní sociolog.

Mnohé zajímá také to, jak dopadne krajně pravicová strana Mariána Kotleby, Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Slosiarik si ale myslí, že vykreslování Kotleby jako extremisty a fašisty na část populace zapůsobila negativně.

„Dvě nebo tři procenta mu ale mohou přinést tzv. skrytí voliči, kteří chuť volit Kotlebu v průzkumech nepřiznávají. Z Kotleby to stále dělá silného hráče,“ upozornil sociolog.

Parlamentní volby 2020

Volby letos probíhají jen týden po druhém výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Tato tragédie Slovenskem velmi otřásla a její dozvuky jsou cítit i dnes. V roce 2018 po dvojnásobné vraždě v zájmu řešení vzniklé politické krize odstoupil z funkce předsedy vlády Robert Fico, kterého na jeho postu nahradil Peter Pellegrini.

Vzhledem k vraždě však i nyní převládají v rozhodování Slováků ve volbách emoce, rozladění, skepse. „Po vraždě dokázaly pocity zaplnit náměstí a nyní budou emoce sehrávat důležitou roli také ve volební místnosti. Proto získávají body politici, kteří na ně obratně hrají, a to báječně zvládá Matovič,“ uvedl psycholog Peter Murár.

Není tak žádným překvapením, že se v předvolební kampani objevila témata spravedlnosti, migrace či korupce, ale i snaha části koalice prosadit krátce před volbami sociální balíček.

Zmiňme také to, že zájem o účast ve volbách projevilo oproti roku 2016 výrazně více Slováků ze zahraničí. Ti mohou po příslušné registraci hlasovat poštou.