Čarnogurský: Když Američané a NATO vyprovokují konflikt s Ruskem, naši vojáci budou následovat příklad svých dědů

Bývalý předseda vlády Ján Čarnogurský zveřejnil na webových stránkách Slovensko-ruské společnosti svůj komentář k nedávnému prohlášení ústavních činitelů o zahraniční politice. Souhlasil s některými body prohlášení, zatímco jiné uznal za nedůvěryhodné a zdůvodnil to historickými předpoklady.

Dokument 9. května v prostorеch Oranžérie Bratislavského hradu podepsali prezidentka Zuzana Čaputová, předseda Národní rady Boris Kollár a předseda vlády Igor Matovič u příležitosti Dne Evropy.

Společné prohlášení ústavních činitelů Čarnogurský označil za směšné. Podle něj ho politici podepsali, „protože Američané něco takového od nás chtěli a ústavní činitelé se zatím musí s Američany setkávat“.

Vedoucí představitelé státu se v prohlášeních přihlásili k pokračujícímu směřování Slovenska a plnění závazků vyplývajících zе členství v Severoatlantické alianci (NATO). Podle Čarnogurského Slováci do NATO nechtěli.

„Do roku 2004, kdy jsme do NATO vstoupili, nikdy nebyl vstup do NATO otázkou ve volbách, v průzkumech byl souhlas sе členstvím v NATO vždy hluboko pod 50 %, o vstupu nebylo referendум,“ uvedl slovenský politik.

Čarnogurský poznamenal, že vstupu do NATO předcházela intenzivní vládní propaganda, která spojila vstup do NATO se vstupem do EU.

„V průzkumech stoupla podpora vstupu sotva na 50 %. Tak jsme svobodně vstoupili do NATO. V průzkumech o zahraniční politice dosud opakovaně více respondentů věří, že v případě mezinárodní krize nám pomůže Rusko než USA. Většina respondentů vždy chce, abychom byli někde mezi východem a západem,“ oznámil bývalý premiér.

Politik dále spekuluje, jaká by mohla být nová obranná strategie. Podle vyhlášeni nyní nelze vyloučit ani označení Ruska za nepřítele Slovenska a vznik amerických vojenských základen.

„Všechna prohlášení členů nové vlády, včetně společného prohlášení, obsahují formulace, které to připouštějí. Budou sice nadále tvrdit, že nejde o americké základny, ale budou tam přistávat a startovat americké bojové letouny, budou v blízkosti americké sklady zbraní a budou tam američtí vojáci nepodléhající slovenským zákonům,“ zdůraznil.

Tato situace mu však připomíná to, co se v historii Slovenska už stalo.

„V obou světových válkách Slováci museli nejdříve bojovat na straně našeho nepřítele, nejdříve Rakouska-Uherska, pak Německa, protože jinak to nešlo. Ale jen co se dalo, přeběhli na druhou stranu a bojovali na naší skutečné straně,“ napsal a jako příklad uvedl bitvu u Zborova a Československý armádní sbor.

„Když Američané a NATO vyprovokují konflikt s Ruskem a budou nutit naše vojáky bojovat za jejich zájmy, naši vojáci budou následovat příkladu svých dědů a pradědů,“ uzavřel s tím, že o skutečných názorech slovenských občanů se přesvědčíme při nejbližším průzkumu veřejného mínění o otázkách zahraniční politiky.

Prohlášení o zahraničním směřování

Tři nejvyšší státníci prohlašují, že budou společně pracovat na posílení zahraničněpolitického konsensu. Slibují prosazování zájmů SR a jasnou komunikaci o prioritách, rozhodnutích a výsledcích, aby nevznikly pochybnosti o zahraničně-politickém směřování či hodnotách.

„Aby bylo Slovensko i nadále vnímáno jako zodpovědný a předvídatelný partner,“ uvádí se v dokumentu.

Členství SR v EU a NATO je podle jejich slov nejlepší cestou pro úspěšné, prosperující, sociálně spravedlivé a bezpečné Slovensko.

„Je naším strategickým a životním zájmem, abychom toto členství a výhody a povinnosti s ním spojené dále rozvíjely," prohlásili. Platí to podle nich zvláště v době vážných výzev, včetně porušování mezinárodního práva, nerespektování suverenity států i důsledků změny klimatu.

Státní představitelé se zavázali, že Slovensko by mělo do roku 2024 přispět dvěma procenty svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, nebo vytvořit a schválit nové strategické dokumenty, jako je bezpečnostní a obranná strategie SR. Slovensko je má od roku 2005 neaktualizované, protože Slovenská národní strana (SNS) bránila pohledu, v němž je Rusko zmíněno jako bezpečnostní hrozba. V dokumentu se uvádí, že budou bojovat proti dezinformacím nebo podporovat rozpočet EU, který bude postaven na zelené rekonstrukci a transformaci hospodářství. EU je v textu prohlášení zmíněna více než jednou.

V dokumentu se také uvádí, že prezidentka Čaputová, předsedové Parlamentu a vlády Kollár a Matovič budou usilovat o to, aby evropská politika byla vnímána jako domácí, a zmiňuje také Visegrádskou skupinu (V4).

„Hlavním kritériem naší činnosti bude podpora prosazování zájmů SR a přispívání ke společným řešením v rámci EU," píše se ve společném prohlášení.

Jsou rovněž odhodláni „aktivně a otevřeně“ hájit hodnoty svobody a demokracie, právního státu a mezinárodních pravidel, včetně ochrany suverenity a územní celistvosti státu, a zajistí, aby se tyto zásady staly klíčovým kritériem při prosazování zájmů Slovenské republiky v bilaterálních i mnohostranných vztazích".