Hrnko o „křivdě“ Trianonu: Kde jsou dnes Slováci v Maďarsku a jak se daří Maďarům na SR? Soudný člověk si udělá úsudek

Místopředseda SNS Anton Hrnko uveřejnil na svém účtu na Facebooku prohlášení ke stoletému výročí Trianonu, tedy podepsání Trianonské mírové smlouvy. V příspěvku promluvil mimo jiné o tom, kde jsou dnes Slováci v Maďarsku a jak se daří Maďarům na Slovensku.

Hrnko začal své povídání tím, že zmínil, co vlastně 4. červen pro Maďary a Slováky znamená.

„Zítra, 4. června si připomeneme jeden z významných dat evropské a především slovenské historie, kterým bylo podepsání Trianonské mírové smlouvy. Tato smlouva definitivně a trvale vymazala z mapy Uherské království a umožnila vytvoření spravedlivějšího a demokratičtější pořádku v oblasti Střední Evropy,“ napsal úvodem.

Podotkl však, že podpisu smlouvy ve Velkém Trianonu předcházelo více než staleté úsilí maďarských vládních kruhů o vytvoření maďarského, etnicky jednobarevného státu.

„Neviděli ho v přetvoření Uherského království na soustátí svobodných národů, oč usilovali v první fázi modernizace Uherského království např. slovenští vlastenci, ale v asimilaci uherských národů. Toto úsilí se změnilo po rakousko-maďarském vyrovnání v roce 1867 na surovou maďarizaci nemaďarských národů v Uherském království,“ připomněl.

Dále slovenský politik tvrdí, že bylo přirozené, že se nemaďarské národy postavily na odpor, a při první příležitosti umožnily svým maďarským spoluobčanům splnit si sen. „V roce 1918 opustili Uherské království a vytvořili si nezávislé národní státy a umožnili to i maďarskému národu,“ napsal.

„Ve velkém Trianonu se nerozhodovalo o zániku Uherského království, podle mnoha maďarských šovinistů Magyarországu. Uherské království se rozpadlo už na konci roku 1918. Trianonská mírová smlouva pouze určila rozhraničení mezi jednotlivými národními státy. A bylo to skutečně tak, jak řekl slovenský podpisovatel této smlouvy Štefan Osuský, jen vyúčtování za předchozí křivdy, páchané uherskými (maďarskými) vládnoucími kruhy,“ uvedl.

Zdůraznil také, že se dnes opět objevují stará tvrzení maďarské iredenty, že Trianonská mírová smlouva rozkouskovala „maďarský“ stát a že byla vůči Maďarům nespravedlivá. „Je třeba se však zeptat, která mírová smlouva s poraženým byla vůči němu spravedlivá. Maďarská džentry měla téměř 70 let na to, aby určila spravedlivé hranice mezi jednotlivými národy Uherského království, avšak neučinila nic!“ hořekoval a dodal, že namísto spravedlivých a demokratických vztahů odpovídala na návrhy ostatních národů na vyrovnání tvrdým brachiálním násilím.

„To se jim však dnes nechce poslouchat. Raději balamutí své obyvatele tím, že se maďarskému národu stala nějaká nepředstavitelná křivda. To je však čistá lež,“ míní.

V neposlední řadě se pokusil podívat na tuto „křivdu“ ve vztahu ke Slovensku. „Uvidíme, že za hranicemi národních států zůstal přibližně stejný počet Slováků a Maďarů. Procentuálně to bylo ve vztahu k Maďarům mnohem více Slováků. Avšak, kde jsou dnes Slováci v Maďarsku a jak se daří Maďarům na Slovensku. Soudný člověk si musí udělat normální úsudek,“ dodal.

Závěrem pak zmínil, že šovinistickým Maďarům, ať už na Slovensku nebo za Dunajem, je třeba říci, že jedinou cestou, jak posunout střední Evropu dopředu, je vyrovnat se se skutečností, že maďarský šovinismus dovedl národy Uherského království k Trianonu. Podle něj je tak jedinou cestou, jak se vyhnout dalším slepým uličkám, zřeknutí se šovinismu a iredenty.

Vedení NR SR si připomnělo 100. výročí podpisu této smlouvy

Zmiňme, že také vedení Národní rady SR si ve čtvrtek v Bratislavě připomnělo 100. výročí podpisu Trianonské mírové smlouvy. Předseda parlamentu Boris Kollár (Jsme rodina) spolu s místopředsedy Petrem Pellegrinim (Směr-SD), Milanem Laurenčíkem (SaS), Gáborem Grendelem (OĽaNO) a Jurajem Šeligou (Za lidi) tak učinili položením věnců k Památníku mírových smluv na Tyršově nábřeží. Uctili tak památku podpisu mírové smlouvy, která určila hranice nástupnických států po rozpadu Rakousko-Uherska.

„Uplynulo 100 let od pro nás významné smlouvy, kde se upravily hranice, a smlouvy fungování nové poválečné Evropy po první světové válce. Dalo to základ našemu státu, vzniklo Československo,“ řekl Kollár.

Poznamenal také, že ačkoliv se názory na Trianon liší, neměli bychom se dívat do minulosti, ale do budoucnosti a na to, jaký vztah má momentálně země se sousedním Maďarskem.

„Za posledních deset let se vztahy velmi urovnaly a jsou nadstandardně dobré. Pokud budeme pokračovat, pak všechny křivdy a nepravosti bude moci zapomenout a vyblednou,“ zdůraznil.

Podle Pellegriniho by si mělo Slovensko a Maďarsko v tomto směru měly vzít za vzor Francie a Německo. Grendel zase u příležitosti výročí poděkoval všem politikům, ústavním činitelům a představitelům společenského života obou zemí za to, že přispěly k tomu, že sousedské vztahy obou států jsou na historicky nejlepší úrovni. Šeliga v této souvislosti vzkázal, aby se prohlášeními, memorandy a jinými snahami nerozdmýchávalo napětí a konflikty. Laurenčík uvedl, že věří, že ani za dalších 100 let se nic nezmění a země bude mít takové hranice, jaké v současnosti má.

Trianonská mírová smlouva

Jde o mírovou smlouvu, kterou Maďarsku předložily vítězné mocnosti po první světové válce. Na základě tohoto dokumentu, který byl podepsán dne 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles, Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země.

Daná smlouva byla navržena na základě obdobného dokumentu, podepsaného v září roku 1919 s Rakouskem. Trianonská smlouva mimo jiné zavázala Maďarsko k uznání států vzniklých po rozpadu habsburské monarchie a k placení válečných reparací. Také byl určen strop na velikost armády, která mohla čítat max 35 000 mužů a nesměla disponovat letadly, tanky ani těžkým dělostřelectvem. Velkou ránou pro Budapešť však byla ztráta velké části území předválečného Uherska.

Připomeňme, že v roce 2010 byl dokonce 4. červen maďarským parlamentem prohlášen za „den národní soudržnosti“.