03:23 23. září 2020
Slovensko
Získat krátkou URL
251988
Sledujte nás na

Slovenský historik, politik a mediální analytik Eduard Chmelár si všiml způsobu, jakým některé gastronomické podniky dnes připomněly datum vojenského vpádu vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa. Poskytl také komentář k historickým událostem a současnému dění ve světě.

Ve svém příspěvku na Facebooku Chmelár sdílel fotografii desky jídelníčku jedné restaurace, na které je napsáno, že se 21. 8. neprodává Ruská zmrzlina. Navíc je tam prosba k rodičům, aby vysvětlili dětem proč, a také obrázek sovětského tanku a přeškrtnutá sovětská symbolika.  

„Tak už to tu máme zase. Nějaké omezené bytosti se to možná může zdát vtipné, ale mně už tento každoroční festival protiruského šovinismu pořádně leze na nervy,“ uvedl na začátek historik.

Pak přišel s řadou otázek, v nichž nechybělo ironické porovnání.

„Mám tomu rozumět tak, že v tomto českém podniku se na výročí protektorátu neprodává německé pivo a bavorská šunka? A budou snad staženy z prodeje i polské bonbóny, maďarský guláš a bulharská musaka, neboť nás obsadila vojska států Varšavské smlouvy?“ napsal.

Poté se rozhodl dalšími dotazy upřesnit některé okamžiky z dějin.

„A proč najednou ti, kteří neustále připomínají, že nás osvobodili i Ukrajinci, Gruzínci, Bělorusové a další, zúžili okupanty jen na Rusy? Tuší vůbec, že například takovou Nitru obsadili kompletně Maďaři?“ poznamenal.

Došla řada i na připomínku Německa.

„Představte si, že někdy v roce 1997, 52 let po nacistické okupaci, bychom veřejně projevovali takové šovinistické nálady vůči Němcům. A to nás ve 20. století obsazovali dvakrát (v roce 1944 i v roce 1968). Absurdní,“ podotkl historik.

Dodal, že to však neplatí pro místopředsedu Progresivního Slovenska Michala Šimečku, který na své sociální síti napsal, že pokud si chce někdo zpřítomnit pocity před 52 let, měl by se podívat do Běloruska.

„Na to už vážně ztrácím slova, ale pokud pan europoslanec vidí v Bělorusku ruské tanky, pokud chce přirovnávat okupaci z roku 1968 k současným protestům, měl by vyhledat odborníka...“ zareagoval analytik.

Dojde k opakování dějin?

Poté Chmelár podotkl, že pro něho je výročí 21. srpna 1968 o něčem jiném. S úctou si připomíná nevinné oběti a statečné lidi, kterým okupace zničila život.

„Před chvílí jsem se podíval na Dvojce na zajímavý dokument o paní Otě Plávkové, mimořádně odvážné ženě, která nadevše milovala svobodu a svůj národ,“ napsal.

„Neboť statečnost prokazujete v lidských postojích vůči současným mocenským nástrahám, ne hlučným skákáním po dávno zarostlých hrobech. Právě v tomto okamžiku nám 21. srpna 1968, stejně jako 29. srpna 1944 živě připomínají, že v rozhodujících momentech nás zradili a napadli naši spojenci, ne nepřátelé, že ostražití musíme být zejména vůči těm, kteří nás geopoliticky ovládají. Přestaňte si honit ega na okupantech před několika desetiletími a sledujte, jak se ministr obrany Jaro Naď snaží vytvořit podmínky pro vstup dalších, tentokrát amerických vojáků, vůči nimž, otupení propagandou, už ani nebudete protestovat,“ vyzval historik.

Ještě jednou zdůraznil, že dotyčný obrázek považuje za primitivní šovinismus.

„Pro mě je 21. srpen 1968 výročím násilného potlačení pražského jara. Procesu, na který by chtěli všichni zapomenout, jakoby rok 1968 byl jen o tancích. Historického snu o hlubší, konkrétnější formě demokracie, jejíž kontury se začínají dnes ve světě teprve teoreticky rozpracovávat,“ napsal odkaz Chmelár.

V této souvislosti podotkl, že ekonomická demokracie, svoboda projevu i vůči vlastníkům, zkracování pracovní doby, nepodmíněný základní příjem – to jsou dědici socialismu s lidskou tváří.

„Proto si půjdu zítra připomenout Alexandra Dubčeka ne na jeho hrob, ale na koupaliště do Santovky – místo jeho legendárního skoku, který obletěl celý svět. Fotografie, jak sedí na dece v plavkách bez ochranky mezi lidmi, nejlépe dokumentují, jaký srdečný a bezprostřední člověk to byl. Poslední politik, jehož národ upřímně miloval ... A s takovými švejkovinami jděte k čertu!“ uzavřel komentář Chmelár.

Více:

Návrat z Afghánistánu. Česko se spolupodílelo na okupaci země?
„V nouzi poznáš přítele.“ Ivo Zelinka vychválil Poláky za podporu odstranění Koněva, ale připomněli mu okupaci Těšínska
Čarnogurský: Kocáb chce miliardy jako odškodnění za okupaci? Ať si prvně spočítá, kolik stálo osvobození Československa
Štítky:
komentář, historie, Eduard Chmelár
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář