21:57 31. října 2020
Slovensko
Získat krátkou URL
12862
Sledujte nás na

Bývalý československý a slovenský politik Ján Čarnogurský okomentoval zářijový projev slovenského ministra zahraničních věcí Ivana Korčoka v NR SR. V něm promluvil o základních otázkách tamního mezinárodního postavení a slovenské zahraniční politiky a zdůraznil, že SR je součástí Západu, přihlásil se k EU, NATO, USA a vyhranil se vůči Číně a Rusku.

Čarnogurský ve svém komentáři pro slovenský portál HlavnéSprávy.sk upozorňuje na to, že geopolitickou polohu opravdu netvoří jen zeměpisná poloha, ale i historické tradice a zkušenosti, kulturní příslušnost a zájmy v širokém smyslu.

„Jaké jsou naše odpovědi na tyto parametry? Faktem je, že tisíc let jsme patřili do Uherského království a z naší strany nezazněl až do konce 19. století jasný signál, že chceme pryč. Pak přišel a do Československa jsme si pomohli zejména sami a navzájem s Čechy,“ konstatoval Čarnogurský.

Poznamenává však, že jim pomohly i západní státy, a to především proto, že Československo potřebovaly jako spojence proti budoucímu Německu.

„Když už by od nich spojenectví proti Německu vyžadovalo příliš velké oběti, nechali nás tak. Dokonce šli proti nám – na Mnichovské konferenci. To stejné, jen trochu později, se pak dělo proti Polsku. Á propos Německo,“ podotkl.

Následně zmínil, že v Německu ještě začátkem 20. století probíhala mezi intelektuály diskuse o tom, zda Německo patří na Východ nebo na Západ. Tuto diskuzi se Německo pokoušelo dvakrát vyřešit ve prospěch Východu – prostřednictvím světových válek. „Obě prohrálo. Konrád Adenauer poté zařadil Německo na Západ a dosud tam je,“ připomněl.

Naše členství v EU má dva pozitivní důsledky

Čarnogurský si také myslí, že slovenské zařazení do Evropské unie odpovídá tamním dějinám a zájmům.

„Uhersko patřilo spíše na Západ, kultura a právo Uherska byly spíše západní, stejně tak i náboženství. Naše členství v EU má dva pozitivní důsledky, pro nás i pro Rusko. Ruská kultura je převážně evropská a můžeme být pojítkem mezi Ruskem a Evropou a Evropská unie je vojensky bezmocná, nemůže vojensky ohrozit Rusko,“ podotkl.

Zároveň vznikla otázka, jaký zájem asi tak může mít 150milionové Rusko na vojenském ohrožení půl miliardové Evropy? „Skončilo by to jako s Varšavskou smlouvou. Čína je od Evropy daleko a příštích sto let bude mít své starosti,“ odpověděl záhy bývalý politik.

Napětí s Ruskem

Další dotaz se pak týkal toho, kdo tedy zemi tlačí do napětí, až vojenského, s Ruskem. A odpověď je jednoduchá – Spojené státy. Proč se to ale děje?

„Mohou mít opět dva důvody. Zatím jsou Spojené státy světovým hegemonii a vojensky je ohrožuje jen Rusko. Zájem o likvidaci vojenské moci Ruska dává Amerika až příliš najevo. Ale co s tím máme společného my? Náš zájem je spíše na straně Ruska. Máme se hrnout do další Mnichovské dohody?“ přemýšlí Čarnogurský.

Druhý důvod je podle jeho mínění „ryze lupičské“. Poukazuje totiž na to, že je Rusko tím nejbohatším státem na světě, pokud jde o přírodní bohatství.

„Madelaine Albrightové se přisuzuje výrok, jak moc je nespravedlivé, že Rusko má celou Sibiř. Spojeným státům by stačilo, kdyby se Rusko podřídilo tzv. světovým ekonomickým pravidlům, dovolilo privatizovat velké státní podniky, hospodařící s přírodními zdroji. Za pár let by jejich vlastníky byly velké západní firmy. To se jim nedaří, pokud vládne Putin. Převodní pákou k dosažení obou cílů je NATO. Bohužel Slovensko je členem NATO a hrozí nám, že budeme bojovat za americké cíle až do posledního Slováka,“ zmínil.

Nebojme se přiznat, že jsme Slované

Zároveň Čarnogurský svůj lid vyzývá k tomu, aby se neostýchal přiznat ke zjevné skutečnosti, a sice, že jsou Slované.

„Kultura a mentalita Slovanů má své specifické rysy, které nás spojují s jinými slovanskými národy. S některými více, s jinými méně. Největší slovanský národ jsou Rusové. Pokud nás někdo (Američané) žene do války s Ruskem, máme se proti tomu postavit,“ myslí si.

Zároveň ale poukazuje na to, aby se lidé nebáli poukazovat ani na druhou stránku. Podle něj totiž dějiny jeho státu probíhaly více ovlivněny Západem než Východem (Ruskem). „Naši lidé dnes jezdí pracovat do zemí Evropské unie, cestují po zemích EU a nepociťují problémy. Do Ruska si na to zatím nezvykli, ani by to neuměli. Jednoduše, k Východu také nepatříme,“ uvádí.

Kam tedy dle něj Slovensko patří? Prý přesně doprostřed. „Jsme ve středu. Nejen, že se naše část Evropy nazývá střední Evropa. Naše kultura není ani východní, ani západní. Zobrazuje kulturu lidí kolem Karpat, na polských rovinách, přes Alpy. Kulturu, kterou obyvatelé západní Evropy jakoby ani neměli moc rádi,“ míní.

V této souvislosti připomíná také analýzu volebního chování při brexitu, která ukázala, že velké skupině obyvatel Velké Británie vadilo, že do Británie mají přes EU volný vstup Poláci. Čarnogurský přitom zdůrazňuje, že Britové nerozeznají Poláky od Slováků, Čechů a možná ani Maďarů. „Vadili jsme jim víc než muslimové z bývalých britských kolonií. Proto hlasovali pro brexit. A co říci na zabití Slováka belgickou policií v roce 2018 na letišti Charleroi?“ neodpustil si poznámku.

Názor na přijímání migrantů

V neposlední řadě se však dotyčný ve svém textu zaměřil na migrační kvóty, protože zde vidí jedno pozitivum.

„Není náhoda, že se proti systému kvót na rozdělování migrantů do členských států postavily právě státy V4 a nově i Rakousko. Pokud je naše postavení ve středu, plyne z toho pro nás právo i povinnost. Chceme mít dobré vztahy směrem na Východ i na Západ, ať už to někdo nazývá mostem nebo ne, a nechceme být frontovou linií proti Východu,“ míní.

Dodává, že vzhledem k tomu, že jsou členy západních organizací EU a NATO, směrem na Západ to není problém. Nicméně, směrem na Východ se musí takové přeměně bránit. „Železnou oponu a miny na hranicích jsme už zažili. Jak se přeměně budeme bránit, ať nechají na nás,“ dodal.

A pokud jde o zmiňovaný projev slovenského ministra zahraničí, Ivan Korčok měl podle Čarnogurského přece jen v jedné věci pravdu.

„Na výzvy neexistují izolované národní odpovědi. Zmínil jsem systém kvót pro přidělování migrantů. Zatím jen tak-tak odoláváme proto, že jsme čtyři či pět států. I nadále se musíme spojovat se státy stejného zaměření. I když stejné zaměření bude v některé oblasti a v jiné ne,“ podotkl.

Pokud jde o přijímání migrantů, pak má stejný názor celá V4, plus Rakousko. V politice vůči Rusku nebo v organizaci vlastního soudnictví tomu tak ale zřejmě není, míní Čarnogurský. Podle něj tak ministr zahraničí musí posoudit vyvažování protikladných cílů, ne bez výhrad přijímat to, co přijde z Bruselu.

Více:

USA opouští Evropu, význam Ruska poroste. Vyhoštění ruských diplomatů je strategickou chybou, varuje Čarnogurský
Výročí velkého vítězství. Čarnogurský připomněl legendární bitvu u Vídně a varoval před současnou hrozbou pro Evropu
Hrnko, Kollár a Čarnogurský jsou zděšeni: Slovenští fotbalisté byli zmanipulováni, klekají si před aktivisty BLM
Štítky:
rozdělení migrantů, migrační politika, migrace, názor, Ján Čarnogurský, Východ, Západ, politická příslušnost, NATO, EU, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář