Čaputová položila na Děvíně věnec a uctila památku obětí. Pronesla také projev u příležitosti sametové revoluce

Slovenská prezidentka v pondělí večer pronesla projev u příležitosti 31. výročí sametové revoluce. Dnes si pak uctila památku obětí komunistického režimu symbolickým položením věnce u památníku Brána svobody na Děvíně.

„Právě na tomto místě je velmi intenzivně cítit, že totalitní režim, který v 89. roku padl, byl násilný vůči svým občanům, dokonce a doslova je zabíjel,“ řekla prezidentka.

I právě proto podle ní veřejnost v roce 1989 velmi jednoznačně odmítla násilí. „Stalo se možná na Slovensku novodobou tradicí, že všechny důležité dějinné změny se děly klidnou a nenásilnou formou. Na tuto tradici je potřeba pamatovat i dnes, pokud chceme dosáhnout změnu věcí veřejných a projevit svůj názor, má se to dít kultivovaně, slušně a hlavně nenásilně,“ dodala prezidentka.

Včera pak Čaputová přednesla svůj projev k tomuto svátečnímu dnu. Úvodem prezidentka vyzvala, aby si lidé připomněli výročí způsobem hodným étosu listopadu roku 1989, tedy jako důstojnou oslavu navrácené svobody a demokracie a vyjádření díků těm, kteří se o to přičinili.

Podle prezidentky tak jako v listopadu roku 1989 i nyní žijí Slováci v době, která je pro ně všechny hodinou pravdy, obdobím historické zkoušky, která vyžaduje, aby ze sebe dostali to nejlepší, aby v ní obstáli tak, jak obstáli v listopadu před 31 lety.

„Listopad 1989 byl spojen s touhou po svobodě. Dnes však vidíme a máme příležitost si plně uvědomit, že svoboda může mít své limity i v demokracii. Na Slovensku, stejně jako v jiných zemích, dnes zažíváme, že bylo nezbytné naše práva a svobody dočasně omezit kvůli ochraně jiné důležité hodnoty, a to života a zdraví,“ uvedla Čaputová.

Pochybnosti a frustrace

Prezidentka se ve svém projevu dotkla také opatření a obecně kroků vlády, které přijímá na zbrzdění pandemie. „Občas cítím frustraci, že jako přímo volená hlava státu nemám pravomoci pandemickou situaci pomoci změnit k lepšímu. Stejně jako mnozí z vás i já mám pochybnosti, když opatření nejsou jasně zdůvodněná. Cítím nejistotu, když nejsou opřená o vědecké poznání. Zmatek, když se často mění a nejsou předvídatelná. A také zklamání ze zhoršující se politické kultury, jejíž součástí se stávají osobní útoky, či vulgarismy,“ uvedla.

V neposlední řadě vyzvala k respektování demokratických pravidel i tehdy, kdy se jako národ nachází Slováci v kritické situaci, což pandemie jistě je. Respekt k pravidlům je podle ní neviditelná nit držící společenství pohromadě a přispívá k vzájemné důvěře.

„Možná se vám zdá tento přístup příliš něžný, ale přesně tak se nazývá i revoluce z roku 1989 (na Slovensku se označuje sametová revoluce za něžnou, pozn. red.), kdy jsme pokojnou cestou dosáhli změny režimu. Něžnost a slušnost není slabost,“ dodala.

Závěrem pak uvedla, že jako společenství mají na to, aby v kritické době konali rozhodně, moudře a zodpovědně.