„Významný státní dokument o bezpečnosti Slovenska je děravý. Zamlčuje vážné hrozby a rizika.“ Paška Korčoka nešetřil

Slovenský politik a bývalý europoslanec Jaroslav Paška se ve svém příspěvku na Facebooku zaměřil na Bezpečnostní strategii Slovenské republiky. Podle jeho slov nenaplňuje elementární zásady objektivity hodnocení bezpečnostního prostředí a ani nenabízí důvěryhodnou politickou vizi garance stabilního a bezpečného života slovenských občanů.

Ve svém příspěvku zkritizoval ministra zahraničních věcí Ivana Korčoka a slovy vůbec nešetřil.

„Když se 1. prosince 2020 postavil před kamery a reflektory promovaný inženýr Obchodní fakulty VŠE, dnes ministr zahraničí, pan Ivan Korčok, aby veřejnosti představil návrh nové Bezpečnostní strategie Slovenské republiky, očekávali jsme, že jeho druhý pokus (po parlamentem odmítnuté Bezpečnosti strategii SR z roku 2017) přinese promyšlenější, propracovanější a vyváženější politický dokument,“ uvádí Korčok na začátku.

Jak však dodává, s politováním musí Slovenská národní strana konstatovat, že ani tato strategie není o nic lepší. Podle něj totiž „nesplňuje elementární zásady objektivity hodnocení bezpečnostního prostředí a nenabízí důvěryhodnou politickou vizi garance stabilního a bezpečného života našich občanů a klidného rozvoje státu“.

Paška konstatuje, že významný státní dokument nediplomatickým, asertivním jazykem zbytečně atakuje globální mocnosti, o jejichž bezpečnou, obchodní spolupráci se navzdory několika demokratickým excesům stále ucházejí všechny významné státy světa.

Stejný metr nefunguje

Ve svém příspěvku dokonce cituje vyloženě body ze strategie. Jak píše, v bodě 82 strategie napomíná Čínu, že „prosazuje vlastní způsob vládnutí a odlišné chápání lidských práv a svobod, což Slovenská republika bude zohledňovat ve vzájemných vztazích, tak při jejích postojích v rámci mezinárodních organizací“.

V bodě 26. má pak strategie podle něj útočit i na Ruskou federaci, a to slovy, že „jsme svědky prosazování mocenských a teritoriálních ambicí, nelegálního použití síly a porušování mezinárodního práva..., že konflikt v Gruzii a na východě Ukrajiny je vyvolán agresivním chováním Ruské federace“.

Paška se pozastavuje nad faktem, že o Spojených státech se nic takového nepíše. Politik připomíná takové věci jako „bombardování Sýrie, zabití generála Kásima Sulejmáního, íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, zničení Iráku, Libye či organizaci politického převratu ve Venezuele“.

„O USA se však v naší bezpečnostní strategii nic takového nepíše! Dokonce tam není ani zmínka o dalších obecně známých bezpečnostních hrozbách přímo z pracoven Bílého domu, či Pentagonu s vážným dosahem pro celý svět,“ konstatoval Paška.

Pokračoval s tím, že tento významný dokument je v oblasti pojmenování bezpečnostních rizik a hrozeb z nekontrolovatelného geopolitického působení USA, ale i NATO zcela děravý. „Zamlčuje vážné bezpečnostní hrozby a rizika. Zavádí veřejnost,“ míní Paška.

Vážnější problém

Politik se však pozastavuje ještě nad jednou věcí. Za vážnější problém považuje fakt, že v dokumentu je několikrát opakovaná jistá formulace. Podle něj ji ministerstvo bez jakékoliv širší diskuse svévolně vložilo do dokumentu. A o jakou větu že se tedy jedná? „Naším bezpečnostním zájmem je udržení vojenské přítomnosti USA v Evropě.“

„Tato zvláštní věta (jako z pera amerického agenta Pentagonu) je v dokumentu nepatřičná a je absolutním nesmyslem, lží. Nikdo z nás přece nemá zájem držet násilím americká vojska v Evropě. Ale to, že v minulém roce chtěli Američané na Slovensko přijít, vybudovat si u nás muniční sklady a rozmístit vojáky, to si ještě velmi dobře pamatujeme,“ dodal.