Státní instituce nebyly připraveny nejen na první vlnu pandemie nového koronaviru, ale ani na tu druhou. Konstatoval to ve své zprávě NKÚ. Ministerstvu vnitra proto doporučil, aby systém řízení institucí v době mimořádné situace prošel komplexní analýzou.
Mluvčí NKÚ Marek Papajčík informoval o tom, že Slovensko také nemělo začátkem roku k dispozici žádné pohotovostní zásoby zdravotnických prostředků, a že koncem září, při nástupu druhé vlny pandemie, nebyla situace výrazně lepší. Státní hmotné rezervy měly k dispozici nezbytný zdravotnický materiál jen na období deseti dnů. Chyběly pytle na biologický odpad, rukavice či dezinfekce.
„V rámci mimořádné epidemické situace měli klíčovou roli hrát dvě poradní odborné komise – Pandemická komise vlády SR a Národní protiepidemická komise. V obou případech jsme zjistili, že jejich fungování i postavení v rámci krizového řízení státu bylo vysoce formální a protiepidemické komise, jejíž šéfem je hlavní hygienik SR, od roku 2019 vůbec nezasedala,“ konstatoval místopředseda NKÚ Ľubomír Andrassy.
Na druhé straně do procesů manažování aktivně vstupoval Permanentní krizový štáb, při kterém absentují jeho zákonné kompetence a působnost. Z jednání permanentního štábu, k přijatým závěrům například v otázce prioritizace distribuce pohotovostních zásob, přitom neexistují žádné písemně důkazy.
„Ani jednou nebyla využita státní platforma slovensko.sk. Do elektronické schránky fyzické či právnické osoby nebyl v průběhu pandemie zaslán žádný dokument, který by usnadnil lidem orientovat se v nové – mimořádně nepříjemné situaci,“ uvedl Andrassy.
Aktivním využíváním informačních systémů by se přitom podle něj v reálném čase pomáhalo hygienikům, lékařům při trasování nemocných či identifikováni ohnisek nákazy na covid-19.
Nejvyšší kontrolní úřad tak resortu vnitra doporučuje, aby provedl komplexní analýzu systému řízení klíčových institucí v čase mimořádné situace.
„Jakoukoliv vážnou situaci dokážeme zvládnout pouze tehdy, pokud existují jasná pravidla pro aktivní účast každé zainteresované státní a veřejné instituce v systému krizového řízení státu,“ připomněl místopředseda NKÚ.
Důležitou otázkou je podle něj také existence jednoznačně a zákonně určené odpovědnosti za řízení, rozhodování a předcházení vzniku významných škod na majetku, zdraví obyvatel v důsledku pandemie či živelné pohromy.
Pellegrini: V nemocnicích bylo zdravotnického materiálu dostatek
„Protože ty (nemocnice, pozn. red.) se zásobily mimo režim Státních hmotných rezerv,“ vysvětlil Pellegrini.
Za vážnější situaci pokládá právě konstatování NKÚ, že v září byly sklady Správy státních hmotných rezerv naplněné jen z 16 procent. „Je to potvrzením toho, že vláda léto promrhala, vůbec se pandemii nevěnovala a přípravu na druhou vlnu trestuhodně zanedbala,“ tvrdí.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)