Nízký zájem o vstup do aktivních záloh? Naď se podíval na zkušenosti České republiky a už má recept

Projekt aktivních záloh by se mohl otevřít většímu množství zájemců. Podmínkou by již nemuselo být působení v uniformované složce. Konkrétní legislativní návrh by mohl resort obrany představit v roce 2021.

V rozhovoru pro Tiskovou agenturu Slovenské republiky to uvedl ministr obrany Jaroslav Naď. V současnosti eviduje resort nízký zájem o vstup do aktivních záloh.

„Dnes je situace taková, že do aktivních záloh může jít člověk, který absolvoval základní vojenskou službu nebo působil v nějakém jiném bezpečnostním sboru, a to nám výrazným způsobem limituje počet lidí,“ zdůraznil šéf slovenského obranného rezortu.

Podle jeho slov mnozí vojáci nebo vojáci ve výsluze již nemají motivaci dále sloužit vlasti.

Politik uvedl, že cílem je přiblížit se k systému v České republice, kde může do aktivních záloh vstoupit kterýkoliv občan, který splní zdravotní limity a určená pravidla.

Publikace připomíná, že loni přijaly Ozbrojené síly SR 57 žádostí o přijetí do aktivních záloh v roce 2021. Původně se plánovalo vycvičit 330 vojáků. Platnou smlouvu mělo 130 příslušníků aktivních záloh.

Změny jsou nutné i při dobrovolné vojenské přípravě. Podle Nadě by se mohla více propojit s reálnou činností ozbrojených sil.

„Aby to nebylo umělé a zaujalo to co nejvíce lidí,“ nastínil ministr.

Domnívá se, že projekt by měl představovat i alternativu k různým polovojenským skupinám, které působí na Slovensku a představují bezpečnostní riziko.

„Mnoho lidí jde do těch polovojenských skupin proto, že mají rádi armádu a ozbrojené síly, a ne proto, že chtějí poslouchat nějakého pravicového extremistu, který naplňuje své politické zájmy více, než dbá o bezpečnost naší země,“ podotkl.

Poznamenává se, že dobrovolná vojenská příprava je určena pro mladé lidi od 19 let, kteří chtějí absolvovat vojenský výcvik a získat základní znalosti a dovednosti potřebné k plnění úkolů ozbrojených sil a krizového řízení. V roce 2019 ji absolvovalo 40 zájemců. Loni se kvůli pandemii koronaviru nerealizovala.

Nerealizovatelný záměr

Na začátku ledna se Naď vyslovil k vytvoření armády Evropské unie. Tento záměr politik považuje v současnosti za nerealizovatelný. Společné ozbrojené síly by podle něj byly znakem jednoho státu. Otevřít by se proto musela otázka budoucí podoby Evropské unie.

„Pokud se chceme bavit o federaci, to je zásadní politické téma, a pokud to nevyřešíme, tak se nebavme o vytvoření nějaké umělé armády,“ konstatoval pro TASR.

Poukázal na to, že vznik evropské armády by v podstatě znamenal zrušení národních ozbrojených sil. Vzhledem k aktuálnímu uspořádání EU by však mohly nastat problémy při různých zájmech států. Jak podotkl, od federace má EU v současnosti „opravdu velmi, velmi daleko“.