21:22 22. ledna 2017
    Leninův památník a emblém Sberbanku

    Konfiskace ruského majetku Ukrajinou by mohla vést ke skutečné válce

    © Sputnik/ Maxim Blinov
    Svět
    Získat krátkou URL
    0 1228819818

    Na Ukrajině začali znovu vážně hovořit o znárodnění veškerého ruského majetku na území státu. Pokud bychom si představili, jaké by takový krok mohl mít následky, a jak by mohlo Rusko odpovědět, tak vítěz v tomto boji by byl znám předem, k čemuž existuje celá řada pochopitelných politických důvodů, napsal ruský list Vzgljad.

    Frakce Radikální strany Olega Ljaško v nejvyšší radě navrhuje znárodnit majetek „státu agresora“ na Ukrajině. Odpovídající návrh zákona byl zaregistrován na stránkách parlamentu, avšak samotný text tohoto zákona zatím chybí. 

    Hrozby ze strany Kyjeva na adresu ruských podnikatelů se začaly množit už od jara, kdy se Krym znovu stal součástí Ruska. Avšak, Kyjev své výhružky nesplnil. A je velmi pochybné, že splní. Vždyť přeci, přijetí a realizace takového zákona by znamenala vypuknutí plnohodnotné ekonomické války s Ruskem, po které by mohly být zapojeny všechny možné mechanismy a odvetná opatření včetně skutečné války.

    Kvůli přehlednosti je možné teoreticky předpovědět, co bude, pokud by takový zákon byl přijat.

    Ukrajinský prezident Petro Porošenko
    © REUTERS/ Ukrainian Presidential Press Service
    Ztráty Ruska

    Ukrajina by mohla znárodnit prakticky cokoliv. V první řadě, ruské banky. Na Ukrajině funguje Sběrbank, VEB, VTB, Alfa-Bank a další. Dceřiné společnosti ruských bank zaujímají přibližně 12% ukrajinského bankovního trhu. Mobilní spojení a Internet má také ruské kořeny. V energetice působí mnoho ruských investorů. Rosněfti na Ukrajině patří 150 čerpacích stanic a Lysyčanská rafinerie, která, mimochodem, byla poškozena válkou. Největším investorem do ukrajinské metalurgie je společnost Evraz, která zde vlastní tři podniky. Rusal vlastní dva podniky v Nikolajevě a v Záporoží. Mnoho ruských aktiv je v ukrajinském lodním průmyslu, automobilovém průmyslu a ve výrobě železničních vagónů. 

    Teoreticky by Ukrajina mohla znárodnit ještě ruský zemní plyn, který tranzitem proudí do Evropy. To by ale bylo zcela absurdní: Ukrajina by v takovém případě sama zůstala bez reverzního plynu z Evropy.

    Odvetné kroky Ruska

    Teoreticky by Moskva mohla zvažovat silovou metodu řešení problému. Na začátku ale budou, s největší pravděpodobností, využity ekonomické a diplomatické páky, kterých má Rusko více, než dost.

    První varianta ekonomické odpovědi: Rusko by mohlo podniknout zrcadlová opatření – oznámit znárodnění ukrajinských aktiv na svém území, avšak objemy těchto aktiv jsou řádově menší. Tento krok je špatný i tím, že odvetným znárodněním by Moskva fakticky uznalo zákonnost kroku Ukrajiny. Navíc by to mohlo skončit novými protiruskými sankcemi.

    Druhou variantou je navrácení ruských aktiv prostřednictvím mezinárodních arbitráží. Z právního hlediska by mohlo být znárodnění uznáno za zákonné, pokud by Kyjev předložil silné argumenty (porušení zákonů země, hrozba národní bezpečnosti, nebo byznysu) a zaplatil za takové znárodnění kompenzaci, což ale není reálné, protože nemá peníze.

    Bohužel, v nynější geopolitické situaci by mezinárodní soudy Rusku nemusely vůbec pomoci, nebo by mohly požadovat kompenzaci pouze za část majetku. V jakémkoliv případě by takový proces by trval roky.

    Třetí variantou je zavedení tvrdého vízového režimu s Ukrajinou. V takovém případě budou muset ukrajinští pracovní migranti nuceni opustit Rusko. Podle hodnocení expertů, v RF nyní pracuje 4-5 milionů Ukrajinců, kteří každoročně do vlasti odesílají přibližně miliardu USD. 

    Existuje ještě jedna varianta, která spočívá v úplném přerušení exportu na Ukrajinu a spojit se v tomto úsilí s Běloruskem a Kazachstánem. To je nejtvrdší čistě ekonomická odpověď. To nejdůležitější samozřejmě je přerušení exportu energetických surovin. To nespočívá pouze v dodávkách zemního plynu, jejichž přerušení Ukrajina může přežít v létě (nikoliv v zimě), ale i v přerušení dodávek jaderného paliva do ukrajinských jaderných elektráren a přerušení dodávek uhlí do tepelných elektráren, a nakonec, přerušení dodávek elektrické energie.

    Energetická krize, kterou by vyprovokoval nedostatek ruských energetických surovin by na Ukrajině vyústila do rozsáhlých havárií a vyřazení celé ukrajinské energetické infrastruktury. Na obnovu takových škod by pak byly potřeba roky a několik desítek miliard USD. Současně by také došlo k dopravnímu kolapsu, protože benzín se také importuje.

    Jakékoliv z těchto odvetných opatření pro Ukrajinu znamená pouze ztráty, které by přitom byly mnohem rozsáhlejší, než ztráty 20-30 miliard USD pro finančně stabilnější Rusko. Navíc, znárodnění ruských aktiv na Ukrajině zemi nepřinese užitek ani v tom případě, pokud by Rusko žádná významná protiopatření nepodniklo. 

    Znárodněné ruské podniky nebudou fungovat jako předtím a nebudou Ukrajině přinášet zisk. Bez ruských peněz a investic všechny tyto podniky zchřadnou a postupně zmizí. Ano, a samotná skutečnost znárodnění majetku ruských investorů s konečnou platností pohřbí všechny sny Ukrajiny o zahraničních investicích. Kdo bude investovat v zemi, která negarantuje vlastnická práva?

    Více:

    Novak: vývoz plynu na Ukrajinu bude od dubna probíhat podle vzorce „ber nebo plať“
    Ukrajinské ministerstvo energetiky vymezilo maximální cenu ruského plynu
    Kyjev rozšíří sankce proti Rusku
    Štítky:
    majetek, konfiskace, Rusko, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku