23:32 21. srpna 2017
Praha+ 18°C
Bratislava+ 20°C
    Den památky genocidy Arménů

    Den památky genocidy Arménů

    © REUTERS/ Fabrizio Bensch
    Svět
    Získat krátkou URL
    0 780201

    24. dubna si Arméni na celém světě připomínají oběti genocidy arménského národa v Osmanské říši. Hlavní pietní akce se konají v hlavním městě Arménie Jerevanu. Účastní se jich nejvyšší představitelé mnoha zemí, mimo jiné i Ruska, Francie, Kypru a Srbska.

    Ve svém projevu určeném účastníkům pamětní akce prohlásil Vladimir Putin, že masovou vraždu lidí nelze ospravedlnit.

    „Upřímně soucítíme s arménským lidem, který prožil jednu z nejstrašlivějších tragédií v dějinách lidstva. Přes půldruhého milionu pokojných obyvatel bylo povražděno, zmrzačeno, přes 600 tisíc bylo vyhnáno z rodných míst a vystaveno represím. Byly zničeny nesmírně cenné architektonické památky a duchovní svatyně, spáleny knihy a nesmírně cenné rukopisy. Události z roku 1915 otřásly celým světem. Musím zdůraznit, že bratrské národy Arménie a Ruska si vždycky byly blízké, jejich vztahy se vyznačovaly vzájemnou podporou. A dnes truchlíme spolu s arménským lidem", prohlásil Vladimir Putin.

    Ruský prezident zdůraznil, že světové společenství musí udělat všechno pro to, aby se tragické události z minulosti nikdy neopakovaly, aby mohly žít všechny národy v míru a svornosti, aby nepoznaly hrůzy, k nimž přivádí rozněcování náboženského nepřátelství a agresívní nacionalismus a xenofobie.

    Připomínáme, že k masovému vyhlazování a deportaci docházelo na územích Osmanské říše (nyní Turecko), kde v těch dobách žili převážně Arméni vyznávající křesťanství. Je známo, že v polovině 19. století tvořili v Osmanské říši nemuslimové asi 56% obyvatelstva. Arménů byly asi 3 miliony. Politika Osmanské říše se vyznačovala nesnášenlivým postojem vůči netureckým národům a byl vytýčen úkol organizace masového odchodu Arménů z těchto míst. Bylo spáleno a vydrancováno přes 60 arménských měst a 2,5 tisíce vesnic. Asi milion Arménů uprchl nebo byl vystěhován.

    24. dubna roku 1915 začalo v Konstantinopolu hromadné zatýkání arménské intelektuální, náboženské, ekonomické a politické elity, což mělo za následek naprostou likvidaci celé plejády nejvýznamnějších činitelů arménské kultury. Je to nejtragičtější stránka v dějinách arménského lidu, která po sobě zanechala těžké stopy nejen v celých jeho následujících dějinách, podepsala se i na jeho národním sebeuvědomění. Likvidace Arménů v Osmanské říši je pokládána za první genocidu 20. století.

    Fakt genocidy arménského lidu v Osmanském Turecku přiznaly mnohé státy, mimo jiné Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Kanada, Švédsko, Holandsko, Belgie, Itálie, Slovensko, Česká republika. Genocidu Arménů přiznal i Evropský parlament i Světová rada církví. 44 z 50 států USA přiznalo a odsoudilo genocidu Arménů. Tato otázka se mnohokrát nastolovala v americkém Kongresu. Narážela ale na odpor tureckého lobby, které se odvolává k zahraničněpolitickým zájmům USA, pro které je Turecko klíčovým partnerem NATO v regionu.

    V soudobém Turecku fakta masové deportace Arménů v letech první světové války nepopírají, kategoricky ale odmítají přiznat, že šlo o genocidu. A Jerevan a Ankara kvůli tomu dosud nenavázaly diplomatické vztahy.

    Heslem Arménů z celého světa se k 100. výročí genocidy Arménů stala slova „Nezapomínám a žádám", symbolem se stala pomněnka. Tento kvítek má ve všech jazycích symbolický smysl — pamatovat si, nezapomínat a připomínat…Toto výročí se promítá i do dnešních dnů. Jak prohlásil ve svém projevu určeném arménskému lidu nejvyšší představitel Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko, je tragédie genocidy Arménů v Osmanské říši podobná tomu, co se nyní odehrává na Donbasu. Dnes jsme i my vystaveni pronásledování z národnostních a náboženských důvodů. I nás se snaží zlikvidovat, zakázat náš jazyk, zlomit naši vůli", zdůraznil Zacharčenko.

    Solidaritu v úctě k památce Arménů, kteří zahynuli, projevili i hudebníci: v orchestru, který hrál hudbu arménských skladatelů, se sešli zástupci 43 zemí.

    Více:

    Erdoğan: Turecko sdílí bolest arménského lidu
    Putin: je třeba se zamyslet nad výsledky neofašismu a rusofobie
    „Nacistické Polsko“ v populární americké hře
    Proč přijedou lídři Česka a Slovenska 9. května do Moskvy?
    Štítky:
    genocida, Vladimir Putin, Arménie, Turecko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku