23:31 23. srpna 2017
Praha+ 19°C
Bratislava+ 20°C
    Summit Východního partnerství

    „Východním partnerům“ pověsili před nos mrkev

    © AFP 2017/ Alain Jocard
    Svět
    Získat krátkou URL
    0 73751223

    Summit Východního partnerství, který 21. května začne v Rize, vyvolává v Moskvě ostražitost. MZV RF prohlásilo, že setkání nese zjevně protiruský charakter a MZV Běloruska pohrozilo, že pokud by zde někteří politici jako hlavní téma prosazovali protiruskou politiku, mohl by se tento summit stát summitem posledním.

    Vyjádřil se i ministr zahraničních věcí Slovenska Miroslav Lajčák. Prohlásil, že na summitu Evropská unie demonstruje záměr rozšířit spolupráci s Východním partnerstvím, konkrétně formou liberalizace vízového režimu pro občany Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldávie, Ukrajiny.

    Jan Petránek
    © Foto: Jan Petránek
    Jan Petránek

    Nakolik je takové perspektiva reálná? Tuto otázku rádio Sputnik položilo patriarchovi české novinařiny Janu Petránkovi.

    Petránek: Na summitu v Rize bude kvůli střetům vzájemně si odporujících názorů horko. V současné době jsou všichni rozladěni kvůli situaci kolem lodičkových lidí z Afriky. Dochází k tomu, co jsme pozorovali během americké války ve Vietnamu, která byla doprovázena obrovskými civilními oběťmi a stovkami tisíc běženců z Jižního Vietnamu. Nyní nešťastníci utíkají ze Severní Afriky, z Libye plují do Itálie a pronikají dále do Evropy. Společně s nimi zcela jistě získáváme i nejednu stovku zkušených teroristů z řad radikálních islamistů, což velmi děsí Českou republiku, Slovensko, ale i další země EU.

    Běžence ale můžeme jenom litovat, zachraňují vlastní životy…

    A proč EU, která znovu objeví slabinu ve své politice, nevystoupila proti vojenské akci v Libyi, která byla, v první řadě, rozpoutána především Francií? Připomenu: Kaddáfí v tripolské televizi prohlásil, že existují dokumenty, které potvrzují skutečnost, že financoval předvolební kampaň Sarkozyho. Doslova několik hodin poté odstartovala francouzská letadla, která začala Libyi bombardovat. Zastavit celý proces už potom nebylo možné. Nikdo tehdy nepohnul brvou ani ve štábu NATO, ani v jiných mezinárodních organizacích, jichž je Francie členem. Nyní sklízíme plody pogromu na Blízkém východě, neboli demokratizace přes revoluce. Evropa je v úděsu před náporem uprchlíků a chce zavést kvóty na jejich přijetí pro každou zemi. Hovořit v této souvislosti o jakémkoliv oslabení vízového režimu pro země Východního partnerství, samozřejmě, lze. Tvrdím však, že v praxi vše bude jinak.

    S Janem Petránkem celkově souhlasí i další host rádia Sputnik, vedoucí Centra zahraniční politiky RF Institutu ekonomie RAV Boris Šmelev.

    Šmelev: Problém vízového režimu se stal ostře politickým, protože na jeho řešení, ve své podstatě, závisí vnitropolitická stabilita v zemích EU. Obrovský proud nelegálů z Blízkého východu a z afrických zemí zpochybňuje celou vízovou politiku schengenské zóny. Na pořadu dne je přehodnocení této politiky směrem ke zpřísnění. Účastnickým zemím Východního partnerství je však třeba něco slíbit. A oslabení vízového režimu je v této situaci argument, který je v daném případě velmi vyhovující.

    Myslím si, že zástupci EU oznámí záměr zavést další zjednodušení při vyřizování cest studentských delegací, podnikatelů a různých činitelů. Jako celek však tato zjednodušení nezasáhnou hlavní proud lidí, kteří by chtěli Evropu navštívit. Rusko si touto cestou už prošlo. Mnoho let nám slibovali zjednodušení a zrušení vízového vjezdu do EU. Byly dokonce stanovovány termíny. Rusku byla prakticky přímo před oči pověšena „mrkev" a za touto „mrkví" bylo Rusko nuceno běžet a plnit nekonečné požadavky, které mu byly ukládány — přivést legislativu do souladu s…, uzavřít smlouvu s Europolem a Ministerstvem spravedlnosti EU, projednat body týkající se přijímání nelegálů, zavést biometrické pasy, atd., atd. A výsledek — nula! Jedním slovem, slíbit východním partnerům zjednodušení vízového režimu slíbí, avšak ve skutečnosti, jsem o tom přesvědčen, je možné čekat naopak větší přitvrzení. Za situace, kdy chce vzít Brusel pod kontrolu proudy migrantů, nepochybuji o tom, že budou zaváděny mnohem tvrdší požadavky k dokladům, které budou potřebné k získání víza. A jsou to jak zpáteční jízdenky, jak potvrzení z místa pobytu, jak potvrzení o finančním zabezpečení, tak i mnohé další. Bude zpřísněn vízový režim s Moldávií, s Běloruskem, který je i tak mimořádně tvrdý. Stejným požadavkům se nevyhne ani Ukrajina. Aniž by oznámili své úmysly, jenom jednoduše silně zformalizují proceduru vyřízení víz. Taková je reálná nejbližší perspektiva. Poradil bych tedy východním partnerům, aby se nenechali koupit sladkými sliby, které by mohly na setkání „šestky" v Rize zaznít.

    Je ale možné, že téma víz bude zcela druhořadé. V týdnu místopředseda ázerbájdžánského parlamentu Valech Askerov oznámil, že jeho země nepodepíše dohodu o asociaci a svobodném obchodu s EU s tím, že by Baku chtělo být rovnoprávným partnerem spojené Evropy. Očekávalo se, že na rižském summitu Ázerbájdžán oznámí svůj záměr doplnit řady kolegů z partnerství, kteří již analogický dokument s EU podepsali: konkrétně Ukrajina, Gruzie a Moldávie. Nicméně, nestalo se tak.

    Více:

    Které evropské země jsou unaveny svými masmédií? Názory
    Rusko pustí Ukrajinu do Evropy
    Lavrov se zúčastní jednání Výboru ministrů Rady Evropy
    Evropská unie nese spoluodpovědnost za smrt uprchlíků
    Štítky:
    Summit Východního partnerství, Jan Petránek, Evropa
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku